Věděli jste, že se v Česku 52% všeho zboží prodá ve slevě? I mně toto číslo ohromilo a šokovalo. Agentura Nielsen zveřejnila ze svých výzkumů studie Nielsen ScanTrack za ro 2015, že prodeje ve slevách jsou v naší republice 2. nejvyšší v Evropě.
Před námi je jen Slovensko s 53% a za námi pak celá Evropa, např. Maďarsko 45%, Velká Británie 37%, Rakousko 36 %, Itálie 33%, Švýcarsko 29 %, Turecko 23%, Německo 21% a poslední v Evropě je Španělsko se 17%. Jsou to čísla, která ukazují, že slevy jsou v Česku doslova a do písmene marketingovým fenoménem.
Když jsem tato čísla v metru cestou domů četl, stačilo jen se podívat na stěny vagónu a na jedné straně např. skvělý internetový obchod s potravinami košík.cz nabízel čerstvé a krásné ovoce o 20% tedy o 1/5 levněji !!! než v supermarketech a to u 15 000 položek a že vám je zdarma doveze domů ve vámi určený čas domů i do práce a ještě k tomu dá 200 korun jako bonus. Kdo by se nedal zlákat takto skvělou reklamou v místech, kde denně projedou statisíce lidí. Hned vedle alza.cz nabízela zboží ve slevě za 23%, vedle cestovka zájezdy se slevou 18% a vedle Albert slevy ve výši 43% na chlazenou drůbež na nedělní oběd. Prostě super nabídky k využití. A doma ve schránce jsem našel letáky, kde sleva stíhá slevu a předhánějí se dokonce ve výši. Celý týdenní nákup se tak snadno dá pořídit ve slevě s úsporou 25-30%, což je pro zákazníka skvělé. Tak proč toho nevyužít.
Zdroj:www.kosik.cz
Z ekonomického hlediska by se mohlo stát, že prodejci, když se prodává 52% všeho zboží ve slevě tak musí doslova bankrotovat a musí to pro ně být nevýhodné. Jejich nářky v televizi na odborných forech, třeba Retail Summitu 2016 v Praze jsou jen jejich labutí písní…ale rostoucí zisky řetězců mluví jinak. Jejich nákupní ceny od producentů jsou tak dusivě nízké a jejich marže tak vysoké, že prostě hravě do nich slevy a bonusy bezproblémově skryjí a jejich zisky meziročně letí nahoru podle statistických dat. A slevy jim táhnou doslova do obchodu zákazníky, jejichž myšlení je založeno na slevách a byli by hloupí, kdyby kupovali vše za vysoké standardní ceny, místo toho, aby ve svém chytrém nákupním chování nakupovali levně.
Vždyť i děti na základní škole se v předmětu finanční gramotnost učí efektivně kupovat a v předmětu mediální gramotnost jak využívat reklamu a promoakce k chytrým nákupním chováním. Děti pak neomylně vedou rodiče k tomu, aby kupovali efektivně. V sobotu jsem vyslechl v Albertu ve Štěrboholích jak školačka své rodiče odvedla od čokolád se slovy : „Mamko to přece nebudeme kupovat za tuto cenu, to bychom byli pitomci a krmili našimi penízky odměny manažerům, když stejně kvalitní čokoládičku mají vedle za poloviční cenu…, ve škole jsme se učili, že ..,..“. a měla pravdu a její slova se mi líbila a finanční gramotnost přinesla jako výuka této rodině ovoce. Senioři se pak na universitách 3. věku učí totéž a věřte, že je to baví a učí to své blízké napříč generacemi. Znáte např. soutěž Nakup levněji nebo akci prodejců s názvem Když najdeš někde levnější produkt než u nás, tak ti dáme nákup zdarma? Např. poslední soutěž irituje seniory v Praze natolik, že dokáží věnovat s hravostí sobě vlastní energii na to najít zboží i o 70% levnější a pak „chudáci?“ supermarkety, když si jedou pro výhru v akci nákup zdarma např. vysmátí senioři s koňaky, luxusními čokoládami aj. drahým zbožím ve svém nákupním košíku a smějí se, jak supermarket doběhli…. prostě marketingový spotřebitelský minimalismus v akci dokázal divy a úspory.
Kdysi jsem zde psal o frugalingu jako moderním trendu a životním stylu lidí, kteří optimalizují svůj život tím, že používají spotřebitelský marketingový minimalismus. Nekupují nejen zbytečnosti ale kupují kvalitu s využitím slevových a promoakcí, protože si váží svých peněz a odmítají je zbytečně vyhazovat, když je možnost koupit stejnou kvalitu v promoakci levněji. Frugalingem je např. když rodina místo toho, aby kupovala k Ježíšku drahé věci před Vánoci, tak si tyto věci koupí o 40% levněji ve stejné kvalitě o 5 dní později po vánocích. Frugalingový marketing pak změní své zkostnatělé marketingové myšlení a v zájmu dětí, pokud o tom může a rozhoduje žena, přesune povánoční slevy do předvánočních slev a tržby ve stejné výši stejně získá a dokonce o 5 dní dříve a k tomu má na mysli rozzářené oči dětí pod stromečkem, protož ježíšek jim nadělil…. To je moderní práce se slevami v režimu frugalingového marketingu a také s odpovědným chováním prodejcům k zákazníkům. Ti totiž si nenechají tento poznatek pro sebe a chválí prodejce na sociálních sítích.
Práce se slevami a informacemi o slevách je dnes alfou a omegou marketingu.
Marketingový minimalismus dokonce pracuje nejefektivněji jen se třemi základními parametry produktů, tedy s:
(1) Konkurenčními výhodami jako motivy pro koupi,
(2) Slevami a bonusy jako motivy pro koupi,
(3) Novinkami tržními jako motivy pro koupi.
Kurzy marketingového minimalismu a na ně navazující mezinárodní výzkumy dokládají, že ten marketer a prodejce nebo výrobce, který dokáže informovat integrálně a sumárně kombinačně o ad (1) až ad (3) dohromady tak, aby se člověk k informacím dostal rychle a jednoduše, ten tržně vítězí a má zajištěné zákazníky – počty prodejů – vysoké tržby – vysoký zisk a….. Ty tečky jsem napsal záměrně, protože tím řetězec výhod zdaleka nekončí. Lidé, kteří na základě informací takto strukturovaných marketingovým minimalismem nakoupí, se prodejci ještě odvděčí tím, že v režimu WOM, DWOM (=digital WOM) chválí a chválí prodejce a výrobce a v systému buzz spotřebitelského marketingového minimalismu doporučují nakupovat to a to ve slevě tam a tam a tak se lavinovitě marketingový minimalismus šíří, respektive řítí po sociálních sítích doslova rychlostí světla v optických kabelech nebo mobilními operátory. Šikovní mobilní operátoři dokáží tento koloběh informací monitorovat i geolokačně a tak jejich data a marketingový minimalismus ve vzájemné symbióze dělají pravé divy v zákaznickém podvědomí.
Dnes již existují dokonce chytré mobilní aplikace, které dokáží regionálně (např. pro Prahu 10 jsme takovou se studenty udělali) vyhodnocovat slevy a na podkladě marketingového minimalismu lze si před nákupem pustit chytráka, tedy chytrý mobilní telefon a ten vám jako personální rádce řekne, kde máte nakoupit ve svém okolí a kolik uspoříte na nákupu. Nakupovat ve slevě není totiž žádná hamba ani odrazem společenského postavení. Jen hlupáci totiž dnes nakupují za drahé ceny v supermarketech, když chytře to lze o 30% levněji stejnou kvalitu.
Marketing se zcela ve světě změnil a měl by a v zahraničí je to již běžné se učit marketing zcela jinak a jiný, než tomu bylo před 10 a 5 lety, měl by se učit marketing na školách všech stupňů zacílený na efektivnost a výkonnost prodejů. Marketingové mixy prodělaly velké až obrovské změny a ten, kdo nezná např. intuitivní marketing, nízkonákladový marketing, kontent marketing a nepracuje s marketingovým minimalismem, jenž šetří až 2/3 času, energii, nákladů a další zdroje ten v budoucnosti jako by „nebyl“ a již dnes není marketingově efektivní, cool, sexy apod.
Slevy a bonusy, tím že si na ně supermarkety, hypermarkety ale i drobní prodejci zákazníky navykli v posledních 10 letech pro ně vytvářejí cenovou spirálu, která se neustále otevírá. Jak výrobci, tak řetězce tvrdí, že by z té promoční spirály rádi vystoupili, jenže nikdo na to nemá recept,“ říká analytik řetězce Albert. Slevy se zákazníkům dostaly totiž již tak hluboko do podvědomí kupního chování a rozhodování, že ten, kdo tento parametr neuznává a nechce používat, ten je odkázán do situace, že musí přejít do jiných zákaznických segmentů než běžných. Zkušenost některých výrobců a prodejců ukázala, že když zkusili prodávat bez slev, potýkali se najednou téměř s třetinovým meziročním propadem tržeb, což se poté vlastníkovi (obvykle zahraničnímu) prodejního subjektu těžko vysvětluje. Vlastník pak prodejci sníží prémie a ten v konkurenčním prostředí znovu do rozjeté spirály slev naskočí, protože by byl hlupák, kdyby nosil domů nízkou výplatu a prémie jen proto, že se pokusil cenovou spirálu zastavit.
Prostě z slevové spirály se přechází na motivační spirály k nákupům. Dnes již se toto netýká jen prodejů potravin a zboží v supermarketech. Všimli jste si třeba cen léků a jak ceny třeba běžného acylpirinu, kde 99% objemu tvoří obyčejný jíl, tedy hlína …. z 10 korun před 5 roky vzrostly na 35 korun letos…V podstatě se roztočila cenová spirála všeho zboží a moderní ekonomické teorie marketingu dokládají, že synchronně s cenovou spirálou se roztočila jak spirála slev využívající maržových polštářů cenových spirál a tak i třetí tzv. emočně znalostní spirála dokumentující ekonomické často amorální tržní konstrukce cenotvorby produktů.
Slevy se tak stávají skutečně fenoménem doby a v Česku dokonce motivačním fenoménem nákupů konkrétních produktů v konkrétním čase a místě prodeje.
Follow
