Agentura Neopublic Porter Novelli přináší výsledky mezinárodního výzkumu na téma využívání sociálních médií ze strany firem a organizací. Výsledky ukazují, že většina velkých a středních firem začala využívat sociální média ke komunikačním účelům. Zárověň však respondenti přiznali, že s tímto typem komunikačního kanálu zatím spíše experimentují a chybí jím důkladnější strategický přístup a následné vyhodnocení. Mezinárodního výzkumu se zúčastnilo celkem 121 organizací a firem z patnácti zemí a přibližně třinácti hospodářských odvětví.
Rok 2009 byl z hlediska využívaní sociálních médií přelomový. Podle výsledků výzkumu právě vloni začalo nejvíc organizací/firem používat ke komunikaci i sociální média. Většina respondentů má k sociálním médiím pozitivní vztah a vnímá je jako velkou příležitost pro byznys. Přesto by asi třetina z nich potřebovala více důkazů o tom, že sociální média mohou jejich byzbysu prospět. Porovnávání komunikačních aktivit skrz sociální média s obchodními výsledky tak i dnes v digitálním světě připomíná spíše tápaní.
Více jak polovina firem zatím se sociálními médii pouze experimentuje, pouze 27% z nich je již integrovalo do své celkové komunikační strategie. Nejčastějšími důvody zapojení sociálních médií do komunikace jsou zpevňování pověsti značky, dialog se zákazníky nebo snaha podpořit návštěvnost webové stránky. Nejčastějším nástrojem jsou potom tzv. networkingové stránky.
Firmy a sociální média
Hodně firem si zajišťuje zapojení sociálních médií do komunikační strategie vlastními silami. Polovina dotazovaných preferuje vykonávání těchto aktivit in-house, přičemž realizaci mají na starost především jejich marketingové oddělení nebo oddělění pro komunikaci a PR.
Je ovšem důležité si uvědomit, že přístup k sociálním médiím mají nejen zaměstnanci těchto oddělení, ale i ostatní zaměstnanci firmy. Víc jak polovina dotázaných umožňuje svým zaměstnancům na sociální média neomezený přístup, ale jen čtvrtina má stanovenou vnitřní firemní politiku, která aktivity na sociálních sítích pro zaměstnance upravuje. Tento stav představuje potenciální riziko, že zaměstnanci mohou i nechtěně své organizaci/firmě těmito aktivitami uškodit.
Jak hodnotit?
Respondenti vnímají různé bariéry pro širší využití sociálních médií, například neschopnost vypočítat návratnost vložených investic (ROI), nedostatek digitální gramotnosti a porozumění sociálním médiím nebo nedostatek efektivních nástrojů k měření aktivit uskutečněných přes tento druh médií. Přesto podle výsledků výzkumu pouze třetina dotázaných využívá služby monitoringu sociálních médií.
Ze studie vyplývá, že k měření úspěchu komunikačních aktivit používají organizace spíše kvantitativní údaje, které poskytují pouze velmi omezený pohled na vliv těchto aktivit na cílovou skupinu. Nejčastěji používanými měřícími jednotkami jsou počty interakcí nebo komentářů, počty fanoušků nebo návštěvnost stránky.
Sociální média v komunikačních rozpočtech
Rozpočty na komunikační aktivity prostřednictvím sociálních médií postupně rostou. Přesto jsou stále poměrně omezené. V současnosti většina dotázaných do tohoto typu komunikace již investuje, zatímco ještě v roce 2009 polovina respondentů neměla na tuto činnost vyčleněné žádné finanční prostředky. Rozpočet na sociální média ale často tvoří pouze pět až deset procent celkového komunikačního rozpočtu.
Závěr
Výsledky rozpočtu dokazují, že většina firem cítí potřebu strategicky integrovat sociální média s komunikací přes tradiční typ médií. Společnosti si uvědomují potenciál komunikace sociálních médií s cílovou skupinou, ale v drtivé většině případů jej nejsou schopny plně využít. Nejvíc nedostatků výzkum odhalil ve fázi strategického plánování a ve fázi hodnocení.
-red-
Follow
