Podíl občanů České republiky, kteří používají internet k přístupu ke službám nebo produktům veřejné správy, zůstává od loňského roku prakticky stejný. Vyplývá to ze zjištění druhého výzkumu nazvaného „Government Online Study“, kterou dnes zveřejnila společnost Taylor Nelson Sofres. Necelá pětina, 18 % dospělých občanů ČR, využívalo online služeb úřadů v posledních 12 měsících ve srovnání se 17 % v roce 2001. To je poněkud v kontrastu s celosvětovým nárůstem využívání internetu ke kontaktům s veřejnou správou (z 26 % na 30 %) v uvedeném období.
Toto srovnání zařazuje Českou republiku mezi 31 zeměmi, které se zúčastnily studie, mezi méně vyspělé z hlediska využívání online služeb veřejné správy.
Využívání internetu ke kontaktu s úřady je v ČR podobně rozšířeno mezi muži i ženami. Zatímco však mezi muži se podíl těch, kteří internet v tomto směru využívají, od loňska výrazněji nezměnil (pokles z 21 % na 19 % není statisticky významný), mezi ženami toto procento vzrostlo (z 13 % na 17 %).
Občané ve věku 25-44 let využívají online služeb veřejné správy ze všech věkových skupin nejčastěji (23 %), nejméně často jich využívají občané ve věku od 65 let (3 %). Největší nárůst v podílu uživatelů online služeb veřejné správy byl zaznamenán ve věkové skupině 55-64 let (z 10 % na 15 %), zatímco v ostatních věkových skupinách od roku 2001 k výraznějšímu nárůstu nedošlo.
Vnímání bezpečnosti používání internetu ke kontaktům s úřady se v ČR v tomto roce výrazněji nezměnilo. Pocit bezpečí při podávání osobních informací jako čísel bankovních účtů nebo kreditních karet má nyní 12 % občanů, zatímco loni to bylo 14 %. Tento trend ostře kontrastuje s vnímáním bezpečnosti ve světě, které se zlepšuje. V roce 2002 uvedo 23 % občanů ze zemí celého světa, že se cítí při internetové komunikaci bezpečni, zatímco v roce 2001 to bylo 14 %.
Globální zpráva z výzkumu „Government Online Study“ obsahuje následující klíčová zjištění:
- Nejvyšší úroveň využívání online služeb veřejné správy byla zjištěna ve Švédsku (57 % populace), Norsku (56 %), Singapuru a Dánsku (obojí 53 %). Tyto země rovněž vykazují nejvyšší úroveň používání internetu (přibližně 80 % v těchto čtyřech zemích).
- Na druhé straně např. Velká Británie a Japonsko patří s 13 % mezi země s nejnižší mírou využívání online služeb veřejné správy.
- Podíl občanů využívajících online služeb veřejné správy v postkomunistických zemích se pohybuje mezi 3 % v Maďarsku a 4 % v Polsku na jedné straně a 31 % v Estonsku na straně druhé.
- Z globálního hlediska je využívání online služeb veřejné správy rozšířeno více mezi muži (33 %) než mezi ženami (26 %) a více mezi lidmi do 35 let než mezi staršími věkovými skupinami.
- 67 % občanů ČR se necítí bezpečně při sdělování osobních informací jako je číslo bankovního účtu nebo kreditní karty, což je o něco více než celosvětový průměr 63 %.
- Online služby veřejné správy jsou občany ČR nejvíce využívány k vyhledávání informací (15 %) a dále ke stahování a tisku formulářů (např. žádostí apod.), které jsou pak odesílány poštou nebo faxem (7 %).
Jan Herzmann, generální ředitel TNS Factum, uvedl:
“Nárůst využívání online služeb veřejné správy na globální úrovni ukazuje, že veřejnost vnímá internet jako stále vhodnější prostředek vlastního zapojení do činnosti veřejné správy jak na celostátní, tak na místní úrovni. Mezi jednotlivými zeměmi však – zřejmě kvůli odlišnému pocitu bezpečnosti a snadnosti přístupu k internetu – existují významné rozdíly v rozsahu využívání tohoto média ke kontaktu s úřady.
Česká republika zaujímá sice z hlediska rozsahu využívání online služeb veřejné správy poměrně dobrou pozici mezi postkomunistickými zeměmi, nicméně dynamika tohoto procesu je u nás velmi pomalá a mohla by vést až k zaostávání. Rozšiřování možností internetové komunikace s úřady je pro naši veřejnou správu i politickou sféru bezpochyby velkou výzvou.”
Follow
