Publikace „Strategické řízení“ od autorů Keřkovský – Vykypěl, kterou vydalo nakladatelství C. H. Beck, obsahuje ucelený přehled progresivních přístupů ke strategickému řízení zpracovaný jak na základě výzkumu a zahraniční odborné literatury, tak konfrontace s praxí strategického řízení našich firem. Její hlavní přínos spočívá ve zpřístupnění nejnovějších poznatků z oblasti strategického řízení a v poskytnutí návodu, jak postupovat při aplikaci teorie v praxi.
V současnosti se naše podniky/organizace/firmy ve srovnání s obdobím před rokem 1990 nacházejí v kvalitativně zcela změněném prostředí. V jejich řízení jde, ve srovnání s předchozím obdobím, o zásadní kvalitativní změnu, neboť v systému centrálně direktivního řízení jejich prioritní povinností bylo především: Jak zajistit plánovanou výrobu v daném objemu a sortimentu? Strategické řízení se tak vlastně v prostředí centrálně řízené ekonomiky odbývalo na vyšší, ministerské, vládní úrovni. Podnik, který chce v prostředí tržní ekonomiky přežít a úspěšně se rozvíjet, je nucen daleko více se zabývat vývojovými trendy působícími v jeho okolí a rozhodujícím trendům se pružně přizpůsobovat. Poznání, hodnocení a racionální uplatňování poznatků o objektivních vývojových tendencích v řízení podniku se tak stává jedním z nejvýznamnějších požadavků kladených na vedoucí pracovníky.
Někteří odborníci odhadují, že rozhodování uskutečňovaná na strategické úrovni řízení ovlivňují úspěšnost podnikání až z 80 %. Je velmi obtížné o tomto čísle diskutovat. Někdy může být ještě větší, jindy bude menší. Velmi záleží na tom, o jaké podnikání se jedná, v jakém prostředí a v jaké situaci je uskutečňováno. V zásadě však platí, že strategické řízení ovlivňuje úspěšnost firmy daleko více, ať už v negativním či pozitivním smyslu, než taktické a operativní řízení.
Publikace obsahuje ucelený přehled progresivních přístupů ke strategickému řízení, pokrývající problematiku strategické analýzy, formulace a implementace strategií a strategického řízení. Záměrem autorů je zejména zpřístupnit nejnovější poznatky z oblasti strategického řízení manažerům z praxe a studentům manažersky orientovaných studijních oborů vysokých škol, včetně studia Master of Business Administration (MBA), kde oba autoři působí jako lektoři – vedoucí výukových modulů pojednávajících o strategickém řízení.
Myšlenkovým těžištěm publikace je koncept strategického řízení, který vznikl na základě studie nejdůležitějších publikací západního strategického managementu a dnes již téměř desetileté konfrontace s praxí strategického řízení v podmínkách našich firem. Pro jeho formulaci, vývoj a ověření autoři shromáždili potřebné informace ve výzkumu a ve výuce v prestižních MBA studijních programech, uskutečňovaných v Brně ve spolupráci s The Nottingham Trent University z Velké Britanie v období uplynulých deseti let.
Jedná se o tříúrovňový model strategického řízení, kde strategie vyšší úrovně je rozpracována na úrovni nižší. Strategie je obecně chápána jako množina strategických cílů a způsobů jejich realizace. Při postupném přenosu strategických cílů do nižší úrovně je uplatňován princip MBO (Management by Objectives) znamenající, že každá úroveň strategického řízení musí při formulaci „svých“ strategických cílů vycházet ze strategických cílů nadřazené vrstvy strategického řízení a snažit se maximálně přispět k jejich naplnění. Koncept je podrobně vysvětlen v kapitole 2 a v následujících kapitolách této publikace.
Za jeho silné stránky lze označit:
- Je to koncept prakticky orientovaný, poskytující jasné definice základních pojmů a návody pro řešení konkrétních situací, metodiku.
- Je to hierarchický model, dávající komplikovanému problému tvorby strategie průhlednou a srozumitelnou strukturu, čímž jsou vytvořeny podmínky pro efektivní komunikaci a dělbu práce uvnitř týmu zabývajícího se formulací strategií a celkově pro zvládnutí komplikovaných problémů spojených se strategickým řízením.
- Rozhodování se zde distribuují na správné úrovně, uplatní se zde ganeralisté a specialisté.
- Koncept vnáší jasno do otázky, jak má probíhat strategické řízení: zda „shora-dolu“ (top-down) nebo „sdola-nahoru“ (bottom-up). Při formulaci strategií se postupuje nejdříve shora dolu tak, že nadřízená úroveň určuje základní strategické cíle svým podřízeným úrovním (top-down). Ty je rozpracovávají na své úrovni do detailů, čímž je zároveň uplatňována zpětná vazba (bottom-up) a prověrka reálnosti strategických cílů vytyčovaných vyššími úrovněmi. Pokud se nepodaří strategii vyšší úrovně uspokojivě rozpracovat na nižší úrovni, pak s reálností strategických cílů není něco v pořádku a obě úrovně se musí snažit najít přijatelné řešení.
- Zapojením nižších článků strategického řízení do procesu formulace strategií odpovídajících jejich úrovni se vytvářejí dobré podmínky pro následnou realizaci strategií.
- Koncept je možné v případě potřeby pragmaticky přizpůsobovat konkrétním podmínkám, lze je například po menších modifikacích aplikovat v podmínkách velkých i malých firem, v podmínkách výrobních organizací a organizací služeb.
Kniha vyšla v nakladatelství C.H.Beck (www.beck.cz ) , na těchto webových stránkách je možné také knihu objednat.
Brožovaná, 182 str., 280Kč
Obj.číslo BP25 ISBN 80-7179-578-X,
Follow
