Portál farmáře, který umožňuje elektronická podání povinných prohlášení a oznámení například vinařům, ovocnářům, sadařům, chmelařům a školkařům, zaznamenal meziročně výrazné navýšení využití. Na čele pomyslného žebříčku stanuli ovocnáři a sadaři, kteří vloni realizovali trojnásobný nárůst elektronických oznámení ve srovnání s rokem 2007. Na 15. ročníku evropské konference ‚Informační systémy v zemědělství a lesnictví‘ to řekl projektový manažer Radim Šedivý ze společnosti CCV Informační systémy, která je autorem a technologickým dodavatelem portálu.
Portál farmáře včetně informačního systému registrů vinic, chmelnic, intenzivních sadů a dalších registrů provozuje Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) od roku 2006 za účelem propojení zemědělské veřejnosti s MZe a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Portál farmáře tak nabízí, mimo jiné, zjednodušení komunikace s resortními úřady a je ukázkovým projektem využití informačních systémů v zemědělství, který šetří čas a peníze nejen na straně zemědělské veřejnosti, ale i státní správy. „Portál farmáře je velmi efektivním nástrojem nejen pro samotné zemědělce, ale také pro státní správu. Ta díky plné elektronizaci desítek tisíc podání ročně a tedy výrazně zjednodušené agendě šetří významné finanční i lidské zdroje, roční úspora práce úřadu s papírováním přijde na 5 tisíc člověkohodin,“ konstatoval Ing. Rostislav Gruna z ÚKZÚZ, oddělení registrů vinic. „Z našich poznatků vyplývá, že jednoduché elektronické podání na Portál farmáře trvá zemědělci průměrně 12 minut, papírové pak minut 80. U velkého množství takových podání nebo u podání značného rozsahu je pak časová úspora ještě mnohem markantnější, navíc řada vinařů již vlastní software, který je schopen elektronické formuláře automaticky vyplnit,“ doplnil Gruna.
Uvedené přínosy jsou pak hlavním důvodem rostoucí obliby Portálu farmáře v řadách zemědělské veřejnosti, jak dokládá Radim Šedivý: „Velmi příznivý je vývoj využívání Portálu farmáře zejména ze strany ovocnářů a sadařů, neboť meziročně došlo k více než trojnásobnému nárůstu elektronických oznámení. Další výrazný pokrok je v oblasti elektronických podání žádostí o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu. Velmi dobře si vedli i vinaři, u nichž jsme zaznamenali v souvislosti s registrem vinic meziroční nárůst dotazů na dvojnásobek – vzneseno bylo více než 23 tisíc dotazů, ověřeno přes dva tisíce dodavatelů a více než tři tisíce vinic. Plných 20% produkce vína v České republice tak dnes již je ověřováno elektronicky,“ prezentoval Šedivý a pokračoval, „Naopak vyšší čísla jsme očekávali ve využití registrů chmelnic, přesto právě v této oblasti má využití registrů velký význam z hlediska kvality českého piva. V registru chmelnic je evidován pěstitel a jeho chmelnice, aby pivovar, který chmel vykupuje od pěstitelů, měl rychlou možnost kontroly pro jistotu, že příslušná surovina je opravdu žatecký červeňák a mohl tak garantovat kvalitu piva,“ řekl Šedivý.
Další rozvoj Portálu farmáře mají podpořit novinky, které Ministerstvo zemědělství ČR se společností CCV Informační systémy chystá realizovat již v letošním roce. Hlavním cílem je další procesní zjednodušení administrativy, proto je připravováno především podávání elektronických prohlášení bez nutnosti elektronického podpisu. Pro identifikaci uživatele poslouží nezaměnitelný identifikátor (přihlašovací jméno a heslo) – tyto identifikační údaje slouží již dnes pro přístup do zabezpečené části Portálu farmáře. Další novinkou je podpora nových ‚elektronických‘ procesů, například podpora nového správního řízení v žádostech o změnu vinice.
„Veškerá státní správa nabrala elektronický směr, který potřebujeme posilovat v zemědělství a ochraně přírody, a to je příznivé nejen pro lepší tok informací, ale také z hlediska ochrany životního prostředí. Data existují, ale jejich sdílení potřebujeme posilovat,“ řekla Rut Bízková, náměstkyně ministra a ředitelka sekce ekonomiky a politiky životního prostředí Ministerstva životního prostředí České republiky. „Na to, aby se v informacích vyznala také veřejnost, potřebujeme současně s přípravou informačních systémů také uřídit zákony a procesy s tím spojené. Když máme přesně popsané procesy, jsme nejen schopni je elektronizovat, ale současně dokážeme vyčíslit náklady spojené s touto agendou,“ dodala Bízková.
-red-