Společnost KPMG Česká republika ve své nejnovější studii z oblasti volného času zmapovala situaci v oblasti multifunkčních hal, arén a zimních stadionů v České republice. Jedna z prvních českých studií zaměřených na tuto problematiku analyzuje nejen současný stav a praxi ve způsobu vedení a provozování českých sportovně-kulturních zařízení a jejich efektivitu, ale analyzuje podobná zařízení v zahraničí.
Do analýzy byla zařazeno 16 domácích a 20 zahraničních multifunkčních arén, zimních stadionů a sportovních hal. Důležitým kritériem pro výběr měst v České republice bylo, zda se v analyzované lokalitě hraje extraligový lední hokej. Studie primárně sledovala, zda je vlastníkem/provozovatelem veřejný či soukromý sektor, zaměřovala se na způsob využívání časového fondu a na aktivity, na které je při provozování hal kladen důraz.
Vlastníci a provozovatelé objektů
Výsledky studie ukázaly, že z celkového počtu 16 zkoumaných zimních stadionů a multifunkčních arén v České republice je jich většina (tj. 14) ve vlastnictví veřejného sektoru, tedy měst či obcí, na jejichž území se haly nacházejí. V případě, že je majitelem objektu veřejný sektor, spadá ve většině případů tento objekt přímo pod magistrát příslušných měst či radnice obcí. Dalším preferovaným způsobem vlastnictví je vytvoření akciové společnosti, která je však pod kontrolou města. V ostatních případech se jedná o společnosti s ručením omezeným, příspěvkové organizace či občanská sdružení.
Podobně je tomu i z hlediska provozu stadionů. Provozovateli jsou v 10 případech příslušné obce, v pěti případech jsou to soukromé firmy a pouze v jednom případě se jedná o občanské sdružení.
„Provozování multifunkčních arén a zimních stadionů je u nás poměrně nekonzistentní, proto je velmi těžké dospět k jednoznačnému závěru, jak celkový provoz zefektivnit,“ uvedl vedoucí projektu Tomáš Kulman, Business Development Manager společnosti KPMG Česká republika. „Jsme ale toho názoru, že pokud by města vypsala veřejnou soutěž na provozovatele z komerční sféry, za předpokladu jasně nastaveného modelu provozování objektu by se efektivita provozu mohla znatelně zvýšit,“ dodal Kulman.
Dotační podpora
Na základě informací získaných z průzkumů společnosti KPMG Česká republika bylo zjištěno, že město nebo obec poskytuje dotační podporu celkem 11 zařízením. Průměrná dotace za rok 2007 byla 15.944.300,- Kč. Nejnižší podpora se zde pohybovala okolo devíti milionů Kč, nejvyšší byla téměř 55 mil. Kč. Žádná či pouze minimální dotace byla poskytnuta halám v Praze. Velmi specifická situace je v Třinci, ta ale vyplývá z celkového historického kontextu vlastnictví arény.
Hokejovým klubům poskytuje město či obec dotační podporu v celých 87 procentech případů. Průměrná výše této dotace se ročně pohybuje okolo 8.332.143,- Kč, přičemž minimální příspěvek činil v sezoně 2007/2008 pouhých 200.000,- Kč, nejvyšší pak 32 mil. Kč.
Vztah arén/stadionů s hokejovými kluby
Z výzkumu vyplývá, že vztah zimního stadiónu se ve většině zkoumaných případů řeší nájmem ledové plochy za hodinovou sazbu. Ta se liší podle toho, zda se jedná o soutěžní hru nebo trénink. Průměrná sazba za pronájem plochy pro soutěžní hry činí 3.313,- Kč, pro tréninky pak 2.358,- Kč. Hokejový klub si zároveň zvlášť platí za další pronajaté prostory, jako jsou šatny nebo kanceláře. Pouze ve dvou případech si hokejový klub najímá zimní stadion jako celek a je tedy i jeho provozovatelem. V případě, že si pronájem haly objednal externí subjekt, odpovídala hodinová sazba v roce 2007 částce 2.982,- Kč za jednu hodinu.
Další možností je paušální pronájem hrací plochy a dalších prostor na základě smlouvy o dlouhodobém nájmu. Jeho průměrná hodnota na období jednoho roku odpovídala v hokejové sezoně 2007/2008 výši 12,4 mil. Kč.
Návštěvnost hal a ceny vstupenek
Zajímavé poznatky přinesla studie v oblasti cenové úrovně vstupenek, jejíž průměrná hodnota v sezoně 2007/2008 byla 124,- Kč. Analýza zjistila, že nejvyšší návštěvnost mají v rozporu s obecným očekáváním hokejové kluby s nejvyšší cenou vstupenek. Ve většině případů se jednalo o nové či komplexně zrekonstruované arény, které ke standardnímu hokejovému zážitku nabízejí také další služby a zábavní prvky. „Pokud návštěvníci za své peníze dostanou kvalitní produkt, který je zároveň patřičně zábavný a barevný, jsou ochotni za něj zaplatit víc,“ potvrdil Tomáš Kulman.
Z analýzy vyplývá, že návštěvnost extraligových či prvoligových zápasů v ledním hokeji není v přímé úměře k počtu obyvatel města, ve kterém zápasy probíhají. Nezávisí ani na výši průměrné mzdy v daném regionu. „Podle našich průzkumů záleží návštěvnost a ochota zaplatit za vstupenku na dvou faktorech. Těmi jsou úspěšnost hokejového týmu a další nabízené služby a zábava při zápase,“ uvedl Tomáš Kulman. „To lze například doložit na Pardubicích či stadionu v Českých Budějovicích, kde jsou ceny vstupenek vyšší, jsou však podložené kulturním prostředím a vyšší kvalitou služeb. Kapacita obou těchto hal se pak využívá nadprůměrně,“ doplnil Kulman.
Výsledky studie ukazují, že ty hokejové kluby, které nepřijímají žádné dotace ze strany veřejného sektoru, jsou nuceny stanovit vyšší cenovou úroveň vstupenky. Tato skutečnost kluby motivuje k většímu zacílení na zákazníky – diváky. Proto mají tyto hokejové kluby velmi propracovanou marketingovou strategii, která jim pomáhá získat a udržet si své diváky.
Provedeme-li celkový součet průměrné hodnoty dotací na provoz hal, arén, hokejového klubu a výnosů ze vstupného, dostaneme se k částce, která se pohybuje ve výši 37,1 mil. Kč.
Využití hal a arén
Ze všech 16 sledovaných objektů se výhradně lednímu hokeji věnují čtyři zimní stadiony, které své prostory pro organizaci jiných komerčních akcí nevyužívají. U ostatních 12 hal se prostory mimo sezonu využívají k pořádání dalších akcí, a to zejména akcí kulturních a společenských. Mimosportovní akce převážně organizují externí dodavatelé. Organizace vlastních akcí je jen velmi ojedinělá.
Jak vyplývá ze studie, důvodem, proč se v prostorách hal a arén nepořádá větší množství mimosportovních akcí, plyne zejména z toho, že ve většině měst (obcí) existují pro dané akce vhodnější a lépe využitelné prostory. Průměrně se u 2/3 hal, které se komerčním akcím věnují, podobných akcí uskuteční méně než 20 ročně.
Největší podíl na efektivním časovém fondu multifunkčních hal a zimních stadionů zaujímá v České republice hokej. Jedná se o 38 procent z veškerého využitého času. Následuje komerční pronájem plochy, například turnaje, tzv. hobby týmy, s 26 procenty. Kulturnímu vyžití se haly věnují pouze ve třech procentech případů. Z celkového časového fondu se ledová plocha hal využívá z více jak 70 procent. Oproti tomu betonová plocha se využívá spíše sporadicky. Pokud vezmeme v potaz pouze aktivní část dne, je tato plocha ponechána bez využití z více jak 60 procent. Sportovním aktivitám, jako je například in-line hokej, jsou pak věnována pouhá dvě procenta času.
Porovnání se zkušenostmi ze zahraničí
Zahraniční arény lokalizované ve vyspělých zemích Evropy, jako jsou Německo, Rakousko, Francie, Nizozemsko apod., se ve většině případů využívají jiným způsobem než arény a zimní stadióny v České republice. Hlavním jednotícím znakem těchto zemí je rozlišování arén a hal na haly soutěžní a tréninkové, což je pro české podmínky netypické. Z důvodu jiného zaměření činnosti zahraničních zimních stadionů a arén není porovnání s českými obdobnými objekty téměř možné.
Jak naznačuje studie, naprostá většina analyzovaných zahraničních zařízení zůstává, podobně jako v České republice, ve vlastnictví veřejného sektoru. Narozdíl od České republiky jsou provozovateli arén a stadionů v zahraničí z 83 procent soukromé společnosti.
Z hlediska efektivnosti provozu a využití vyšla ze studie společnosti KPMG Česká republika nejlépe pardubická ČEZ aréna. Vzhledem k tomu, že je provoz multifunkčních arén a hal v České republice nejednotný, nebylo však možné, aby autoři studie jednoznačně doporučili způsob, jak provoz multifunkčních hal a arén obecně zefektivnit. „Z naší studie ale evidentně vyplývá, že je u všech zkoumaných objektů z hlediska efektivního využití stále velký prostor pro možná zlepšení,“ poznamenal Tomáš Kulman.