Zdá se vám, že je internet v našem životě snad všudypřítomný? Co byste ale dělali třeba v takovém Švédsku nebo Dánsku? Česká republika totiž stále patří k těm internetově méně gramotným zemím Evropské unie.
Brouzdání po síti se postupně stává životní nezbytností pro většinu Evropanů bez rozdílu věku a vzdělání. Na internetu hledají zábavu i informace a mnozí spojili toto médium dokonce se svou profesní kariérou. Největší oblibu má pochopitelně mezi mladými. Zatímco výzkum Eurostatu udává, že v roce 2004 využívalo internetu 47 % obyvatel Unie, mezi studenty středních škol a univerzit bylo uživatelů webu plných 85 procent. Za nimi následují zaměstnanci (z nich používá internet 60 %), nezaměstnaní (40 %) a pak důchodci (13 %).
Informační moře pro mladé
V některých státech má internet mezi mladou generací téměř stoprocentní využití. Příkladem může být třeba Dánsko s 96 % nebo Lucembursko a Velká Británie s 94 procenty. Ještě vyšší je toto číslo v Norsku a na Islandu, kde nemá opravdu daleko k plným 100 procentům. V obou případech se sice nejedná o členské státy Unie, ale Eurostat výsledky z těchto dvou zemí do svého „internetového” průzkumu pro srovnání zařadil.
V tomto bodě se ocitá na předních místech i Česká republika, protože 81 % studentů v naší zemí brouzdá hojně v internetových vodách. U této skupiny uživatelů přišlo nejmenší číslo z Řecka, kde je to jenom 55 % mladých lidí.
Někde panuje ještě internetový pravěk
Česko však stále velmi výrazně pokulhává za evropským průměrem u dalších skupin populace i v celkových číslech. Podle údajů, které má Eurostat k dispozici, využívalo internetu ve větší míře v loňském roce jenom 32 % české populace. Vedle již zmiňovaných studentů to bylo také 39 % zaměstnanců, 14 % nezaměstnaných a 3 % starších lidí, kteří již ukončili svou aktivní pracovní dráhu.
Přitom například ve skandinávských zemí tvoří uživatelé webu kolem tří čtvrtin obyvatel. Ve Švédsku to je 82 %, v Norsku 75 %, Finsku či v Dánsku více než 75 procent. Vysoký poměr vychází i v Nizozemsku (69 %) nebo ve Velké Británii (63 %). Naopak za Českou republikou je v žebříčku už jenom například Itálie (31 %), Polsko a Portugalsko (po 29 %) nebo Řecko (20 %). Posledně uvedená země vůbec aspiruje na titul „země internetové temnoty”, protože tamější údaje jsou v některých položkách horší než ty, které Eurostat zaznamenal v Rumunsku, Bulharsku a Turecku, tedy v trojici balkánských kandidátských zemí.
Vysokoškoláci vedou
Velmi zajímavé je sledovat, jak k nejmladšímu informačnímu médiu přistupují starší lidé. Tak se na jedné straně spektra setkáme s 1 až 6 % seniorských uživatelů internetu (do této skupiny se řadí i Česká republika) a na opačné straně pak s 54 % nizozemských důchodců, kteří si už nedovedou bez internetu svůj život představit. Podobně internetové gramotní jsou ovšem už jen švédští senioři (45 %) a daleko za nimi pak senioři lucemburští (32 %).
Stále platí, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší je použití internetu. Mezi lidmi se základním vzdělání je v Unii jen 25 % těch, kteří toto médium aktivně používají. Mezi středoškoláky je to už 52 % a mezi vysokoškoláky dokonce 77 procent. Česká republika takřka kopíruje tento výsledek u skupiny lidí se základním a vysokoškolským vzděláním, překvapivě je toto číslo nízké u středoškoláků, a to jen 28 procent. Nejvyrovnanější jsou výsledky ve Švédsku, kde stoupá používání internetu v závislosti na vzdělání následujícím způsobem: 70 %, 79 % a 94 procent.
– čzb –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
