Už od konce loňského roku je ve světovém hudebním průmyslu rušno. Od chvíle, kdy svou fúzi oznámily společnosti Sony Music a hudební divize vydavatelství Bertelsmann BMG bylo zřejmé, že na globálních trzích dojde k velkým změnám. Zastánci rovné hospodářské soutěže proto doufali, že fúze neprojde schvalovacím řízením Evropské unie, ani neobstojí proti námitkám antimonopolních úřadů ve Spojených státech amerických. O první naději v minulých dnech přišly.
V současnosti je globální hudební trh, jehož roční výkony jsou odhadovány na 32 mld. USD (846,08 mld. Kč), rozdělen na pět zásadních podílů. Ten největší, 25,9 %, ovládá společnost Universal z rodiny Vivendi. Jen o několik desetin procenta méně patří nezávislým vydavatelům. Teprve hluboko za prvními dvěma místy se nacházejí Sony Music (14,1 %), EMI (12 %), Warner Music a nakonec BMG s 11,1 procenta. Pokud se spojí hudební aktivity skupin Sony a Bertelsmann, vznikne subjekt s tržní hodnotou 4,8 mld. USD, jemuž bude patřit přes 25 % světového hudebního trhu. Propojením stejných aktivit by mohly obě společnosti ročně ušetřit až 300 milionů dolarů.
Nečekané rozuzlení
Regulátoři v Bruselu měli ještě donedávna mnohem více výhrad než jejich severoameričtí kolegové. Minulé dny ale přinesly změnu, kterou čekal málokdo. Nad námitkami se zavřela voda a fúze dostala v Evropě v podstatě zelenou.
Zoufalí jsou z toho především nezávislí producenti, za něž hovoří na oficiálních místech jejich asociace Impala. Zástupce více než dvou tisícovek malých vydavatelství kamenoval Brusel různými připomínkami a žádostmi, aby fúze nebyla schválena. Evropský komisař pro ochranu hospodářské soutěže Mario Monti také velmi dlouho vypadal, že s jejich námitkami více než souhlasí.
Během minulého týdne probíhala v Bruselu intenzivní jednání či spíše vyjednávání za zavřenými dveřmi. Sluchu bylo dopřáno oběma stranám, ale nakonec evropští regulátoři poslechli hlas silnějších. Fúze Sony Music a BMG dostala posvěcení. Odpůrci tohoto spojení, které trápí, že se počet velkých hráčů hudebního světa zúží na čtyři, ovšem stále věří, že mají stále čas bojovat nejméně do poloviny července, kdy má být vyhlášeno oficiální stanovisko Bruselu.
Naděje leží za mořem
Zástupci velkých nahrávacích společností nestojí příliš o to, aby se v médiích zviditelňovali a komentovali nečekaný úspěch. M. Monti pouze glosoval, že se podařilo jeho samého i kolegy regulátory přesvědčit, že spojení Sony a BMG nejsou hrozbou pro udržení férové konkurence.
To bylo pro mnohé jedno z největších překvapení. Najednou se přestalo mluvit například o fixních průměrných cenách za CD nosiče, přitom právě ty byly sporným bodem od první chvíle, co byla fúze oznámena. Existuje totiž důvodné podezření, že se velké nahrávací a vydavatelské společnosti domluvily na cenách, které jsou pro zákazníky výhodnější než ty, jež mohou nabídnout nezávislí producenti. Pochopitelně neexistuje přímý důkaz, ale Unie se vyšetřování této záležitosti v minulých měsících poměrně intenzivně věnovala. Najednou se o vyšetřování už nehovoří a při vyjednávání o schválení fúze prohlásili zástupci Sony i BMG, že v životě o něčem takovém ani neslyšeli.
Impala i další nespokojenci uvažují o soudním odvolání, ale jde spíše jen o výstražné harašení zbraní. Nezbývá jim než doufat, že se regulátoři na druhé straně Atlantiku nenechají tak rychle obměkčit.
– čzb –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodařství.
Follow
