Podle nejnovějšího vydání studie PayWell: Efektivně řídit, efektivně odměňovat, kterou vypracovala společnost PricewaterhouseCoopers, není výše základní mzdy sama o sobě motivací pro vyšší výkon. Z průzkumu vyplynulo, že ne všechny společnosti, které významně zvýšily základní mzdy, zaznamenaly adekvátní nárůst výkonu. Naopak společnosti, které provedly jen mírné navýšení mezd, nevykazují vždy obdobně nižší růst pracovních výkonů. Produktivita práce je mnohem výrazněji ovlivňována pohyblivou složkou mzdy, je-li ovšem tato forma odměny přímo a zřetelně závislá na výkonu.
„Správně nastavené výkonnostní bonusy mají významný motivační účinek. Berou-li zaměstnanci na obdobné pozici víceméně stejnou mzdu a přitom podávají rozdílný výkon, nemohou dostatečně vnímat souvislost mezi vlastní produktivitou a odměnou. Většina respondentů studie sice využívá výkonnostní složku mzdy, je však otázkou, jak efektivně ji společnosti dovedou použít, aby opravdu motivovala k vyššímu výkonu. Zkušenosti ukazují, že systémy řízení výkonu a s nimi spojené pracovní hodnocení dobře fungují jen v malém počtu společností,“ soudí Iva Šubrtová, senior manažerka v oddělení Poradenství pro lidské zdroje, PricewaterhouseCoopers.
Studii PayWell: Efektivně řídit, efektivně odměňovat zpracovává oddělení Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers od roku 1992. Studie sestává ze tří částí: mzdový průzkum, studie politiky odměňování a zaměstnaneckých výhod a analýza personálního controllingu (výsledky budou publikovány na jaře 2004).
Z dalších výsledků mzdového průzkumu a studie zaměstnaneckých výhod vybíráme:
- Průměrná základní mzda se u respondentů studie zvýšila od loňska o 6,3 %.
- Nejvyšších průměrných mezd dosáhly letos pozice ve farmaceutickém sektoru (o 21 % vyšší než průměrná mzda v celém vzorku) a zaměstnanci dovozců automobilů (o 18 %). Nejnižší úroveň mezd jsme zjistili v sektorech obchod a distribuce (89 % průměrné mzdy) a průmyslová výroba (90 %).
- Tradičně nejvyšší mzdy jsou v Praze, kterou však začínají pomalu dohánět střední Čechy.
Index průměrné mzdy v regionech (průměrná mzda v celém vzorku společností = 1,00)
- Většina (88 %) společností provádí úpravu mezd jednou za rok. U poloviny respondentů je přehodnocení mezd platné od 1. ledna.
- Celkový poměr počtu žen na vedoucích pozicích se od roku 2000 téměř nezměnil. Ženy však častěji zaujímají funkce dosud vyhrazené převážně mužům a roste i počet mužů na pozicích dříve považovaných spíše za ženské. Např. počet žen řídících personální oddělení poklesl o téměř 20 %, zatímco počet manažerek ve finančnictví se více než zdvojnásobil.
- Letošní studie zaměstnaneckých výhod poprvé sledovala i pracovní poměry na částečný úvazek. Takové pracovníky zaměstnává jen 43 % respondentů a zpravidla netvoří ani dvě procenta zaměstnanců. Nejčastěji jde o administrativní a dělnické (servisní) pozice. Téměř žádný zaměstnavatel neplánuje růst počtu částečných úvazků.
- Téměř tři čtvrtiny společností umožňují některým zaměstnancům využívat pružnou pracovní dobu, nejčastěji ve formě čtyřtýdenního pružného pracovního období. Méně častěji využívají zaměstnavatelé pružný pracovní den, popř. týden.
- Zájem společností o zaměstnanecké výhody během posledních deseti let stabilně roste. Letos jsme zaznamenali další nárůst zájmu o kapitálové životní pojištění (poskytuje již pětina respondentů) a o akciové a opční plány (nabízí čtvrtina společností).
- Téměř všechny společnosti, jež se studie zúčastnily, nabízí jako zaměstnaneckou výhodu služební telefon a automobil, přenosný počítač a připojení k internetu. Poskytují je však jen vybraným – hlavně řídícím a odborným – pracovníkům, u nichž tyto benefity stále zřetelněji nabývají charakter standardního pracovního nástroje.
Follow
