Na postojích soukromých investorů v Evropě vůči různým alternativám ukládání finančních prostředků se v posledních dvou letech málo co změnilo. Nehledě na věk, výši příjmů domácnosti a stupeň vzdělání vkladatele zůstávají nejpoužívanější formou vkladů krátkodobé spořící vklady – pro tuto možnost se rozhodl každý druhý soukromý investor. Američtí investoři disponují ve srovnání s Evropany v průměru větší hodnotou majetku a plánují, že své peníze v budoucnosti budou ve větší míře investovat na finančních trzích a na burze. Tyto výsledky pocházejí ze studie provedené GfK Group v kooperaci s The Wall Street Journal Europe s názvem Investmentbarometer.
Preference soukromých investorů v Evropě se během posledních dvou let příliš nezměnily. Investoři jsou stále opatrní a zjevně čekají na to, až se akciové trhy zotaví. To dohromady s extrémně nízkými úrokovými sazbami vede k tomu, že okolo 55 % investorů vkládá určitou část peněz do krátkodobých spořících vkladů. Neméně populární zůstává životní pojištění, jehož prostřednictvím ukládá své peníze 30 % dotázaných. Stejně jako v posledních dvou letech ukládá aktuálně asi 15 % investorů peníze také do penzijních fondů a téměř každý desátý se rozhodl investovat do dluhopisů.
Jediná nepatrná změna je spojená s investičním chováním investorů přímo spojených s burzou. Podíl Evropanů, kteří uvádějí, že kromě jiného své peníze investovali také do akcií, stoupl ve sledovaném období z 12 % na jaře roku 2001 na 14 % na jaře roku 2003. V Itálii zaznamenala tato forma investování v posledních šesti měsících značný nárůst, a to z 18 na 23 %. Akciové fondy v Evropě naproti tomu ztratily v posledních 24 měsících na oblibě. Na jaře 2001 každý sedmý dotázaný uváděl, že používá tuto formu investování, dnes je to jen každý desátý. Vkladatelé se zjevně stali kritičtější vůči bankám a jejich doporučením a reagují podle svých vlastních investorských preferencí.
Němečtí investoři uvažují vcelku obdobně jako jejich evropští sousedé. Na otázku, jak by němečtí soukromí investoři dnes investovali 50 000 EUR, téměř každý čtvrtý odpověděl, že by své peníze uložil do krátkodobých vkladů. Třináct procent by dalo přednost životnímu pojištění nebo penzijnímu fondu a dvanáct procent akciím nebo akciovým fondům. Oproti výsledků výzkumu na podzim 2002 se téměř nic nezměnilo. Jak se zdá, negativní vývoj investování do akcií se v Německu zastavuje. V jiných zemích Evropy, například ve Velké Británii, Švédsku či Belgii, však oblíbenost kótovaných cenných papírů i nadále klesá.
Více pohybu na trhu amerických soukromých investorů
Ve srovnání s Evropou je nálada amerických investorů mírně pozitivnější. Čtyřicet pět procent soukromých střadatelů v USA uvádí hodnotu aktiv větší než 50 000 EUR. Zatímco v Evropě je to jen jedenáct procent. Přes špatné výsledky na burze se téměř 50 % amerických soukromých investorů nevzdávalo a investovalo do akcií nebo akciových fondů. V Evropě má tyto instrumenty ve svém portfoliu pouze jedna čtvrtina investorů. 26 % amerických investorů by vložilo své peníze do akcií nebo akciových fondů v případě, že by měli k dispozici volných 50 000 EUR.
Ovšem i Američané také vzrůstající měrou ukládají své úspory především do krátkodobých spořících vkladů. Ty zažívají v současné době opravdový boom: 37 % respondentů uvedlo, že investovali do této formy investice. To je o 9 % více než na podzim roku 2002.
Zajímavá je též skutečnost, že mnoho amerických investorů počítá s tím, že v budoucnu uloží vyšší podíl svých příjmů do úspor. 43 % uvedlo, že v příštích dvanácti měsících „budou o trochu nebo o mnohem víc spořit“. V Evropě zastává takový názor pouhých 12 %, zatímco 44 % evropských investorů soudí, že budou spořit asi tolik jako v předchozím roce. Zhruba každý třetí Evropan si myslí, že do budoucna bude ukládat méně, popřípadě výrazně méně peněz.
Příjmy a vzdělání určují rozdíly
Na vztah soukromých investorů k úsporám má vliv věk, stupeň vzdělání a výše příjmu domácnosti. Na otázku, jakým formám investic dávají přednost, odpověděla více než polovina lidí s nejvyššími příjmy, že investovali do akcií nebo akciových investičních fondů. U osob s nízkými příjmy je to jen 13 %.
Podobný vliv na investice má i vzdělání: každý druhý vysokoškolák uvádí, že investoval do cenných papírů nebo do akciových fondů, zatímco u lidí se základním vzděláním je to jen každý sedmý. Nezávisle na příjmu, vzdělání nebo věku je krátkodobý spořící vklad v současnosti nejoblíbenější formou investice. Jedinou výjimku zde tvoří osoby s větším majetkem. Ty nejčastěji uvádějí jako formu investic akcie nebo akciové fondy. Dva ze tří majetných investovali do kotovaných cenných papírů na burze, zatímco jen každý druhý se rozhodl pro krátkodobé spořící formy.
Také u otázky, jak by střadatelé investovali hypotetických 50 000 EUR, hrají roli socioekonomická kritéria. Investiční chování se různí zvláště v závislosti na stupni vzdělání. Mezi dotázanými s vysokoškolským vzděláním jsou nejpreferovanější formou investování akcie – učinil by tak každý čtvrtý. Pouze 18 % by své peníze krátkodobě uložili na spořící účet. Přesně opačně je tomu u osob se základním vzděláním, z nichž by 24 % dalo přednost spořícímu účtu, zatímco jen 12 % by své peníze investovalo na burze.
Posledních šest měsíců měl vliv na všechny skupiny investorů. Investoři zacházeli se svým majetkem spíše opatrně a více peněz z burzy stáhli, než investovali. Nejvýrazněji tomu tak bylo u investorů ve věku 50 let a více. V této skupině uvedlo pouze 6 % z nich, že více peněz do akcií investovalo, 18 % naproti tomu peníze stáhlo.
O studii
Investmentbarometer přináší na konci každého pololetí data o investičním chování investorů v Evropě a USA. Aktuální studie se opět zabývá investičními formami, které jsou u privátních investorů nejoblíbenější a naopak těmi, které ztrácí nejvíce na oblibě. Tuto studii realizovala GfK Ad Hoc Research Worldwide na objednávku The Wall Street Journal Europe a s finanční podporou GfK-Nürnberg e.V. v období od 1. dubna až 16. května 2003. Celkem dotázáno 15 055 osob v 18 zemích. Aktuální výzkum rovněž poprvé zahrnuje data za Řecko, Švýcarsko a Turecko.
Follow
