Generální ředitelé mění charakter své práce, přidávají k ní výrazné prvky otevřenosti a transparentnosti a posilují pozici zaměstnanců. Mění tak dosavadní étos řízení a vedení, který převládal u moderních korporací více než sto let. Vyplývá to z nejnovější studie více než 1 700 generálních ředitelů z 64 zemí a 18 odvětví.
Společnosti, které překonávají své konkurenty, budou podle IBM CEO Study o 30 % pravděpodobněji považovat za klíčový princip svého fungování otevřenost. O ní často svědčí používání sociálních médií jako nepostradatelného prostředku spolupráce a inovací. Firmy, jež přijímají nové modely fungování, těží z kolektivní inteligence a interních sociálních sítí, což jim umožňuje formulovat nové myšlenky a řešení na zvýšení ziskovosti a růstu.
Aby generální ředitelé v budoucnu navázali užší vazby se zákazníky, partnery a s novou generací zaměstnanců, přestanou využívat e-mail a telefon jako primární způsob komunikace a přeorientují se na sociální sítě. V současnosti používá pouhých 16 % generálních ředitelů social business platformy pro kontakt se zákazníky, ale v následujících třech až pěti letech se toto číslo vyšplhá na 57 %. Zatímco v dnešní době jsou sociální média ze všech metod pro interakci se zákazníky nejméně používaná, v následujících pěti letech se stanou druhou nejvýznamnější interakční metodou hned za osobním kontaktem.
Po desítkách let „řízení shora“ má tento posun podstatné dopady nejen na samotné generální ředitele, ale i na jejich organizace, manažery a zaměstnance. Stejně tak se týká univerzit, obchodních škol nebo dodavatelů informačních technologií. Podle výzkumu IBM hodlá více než polovina generálních ředitelů (53 %) využít technologie na prohloubení partnerství a spolupráce s externími subjekty a 52 % se chce zaměřit na podporu intenzivní interní spolupráce.
„Jeden z nejzávažnějších výsledků našeho výzkumu se týká toho, jak generální ředitelé rozumí důsledkům a vlivu sociálních médií,“ prohlásila viceprezidentka IBM Global Business Services Bridget van Kralingen. „Místo toho, aby se neustále naříkalo, že lidské vztahy jsou stále méně osobní, hovoří tento přístup naopak silně ve prospěch jejich prohlubování. Dynamické sociální sítě dokážou uchopit kolektivní inteligenci a využít nové modely spolupráce.“
Větší otevřenost však není bez rizika. Zaměstnanci se proto pro efektivní chod organizací v tomto prostředí musejí ztotožnit s podnikovými hodnotami a posláním a přijmout je za své. K tomu je zapotřebí dát zaměstnancům k dispozici soubor principů, podle nichž se mohou řídit při každodenním rozhodování.
Generální ředitelé si cení následujících mezilidských dovedností: spolupráce (75 %), komunikace (67 %), kreativity (61 %) a flexibility (61 %) a považují je za klíčové faktory úspěšné práce zaměstnanců v komplexnějším a provázanějším prostředí.
K zajištění další generace pracovní síly musejí organizace aktivně přijímat ty, kteří vynikají při práci v otevřeném a týmovém prostředí. Vedení musí zároveň vypracovávat a podporovat postupy, které pomáhají zaměstnancům se zlepšovat, například podněcovat vývoj nekonvenčních týmů, prosazovat metody zážitkového učení a upevňovat neformální zaměstnanecké sítě a neformální skupiny přinášející vysokou přidanou hodnotou.
Trend větší spolupráce se netýká jen samotných korporací, ale má i přesah do vztahů s externími partnery. Partnerství má nyní nejvyšší prioritu. O partnerství uvažovala v roce 2008 více než polovina generálních ředitelů dotázaných v rámci průzkumu IBM. V současnosti jsou to už více než dvě třetiny.
Další závěry
Ze studie IBM vyplývá, že většina (71 %) generálních ředitelů pokládá technologie za nejdůležitější faktor při vývoji své organizace v následujících třech letech. Řadí je tak vůbec poprvé v historii CEO Study na žebříčku významných vlivů na změnu výše, než střídání hospodářských a tržních podmínek.
Ve všech aspektech organizace, od finanční stránky přes konkurenci až po její provoz, se generální ředitelé nejvíce zaměřují na získání hlubších poznatků o zákaznících. Na tento účel, tedy do schopnosti organizace extrahovat významné informace o zákaznících z dostupných dat, vyhrazuje sedm z deseti generálních ředitelů značné investice.
Tváří v tvář datové explozi si generální ředitelé uvědomují potřebu sofistikovanější podnikové analýzy, která podchytí data sledovaná online, na mobilních telefonech a sociálních médiích. Tradičně se pro lepší porozumění zákazníkům používaly konsolidace a analýza transakcí a aktivit z celé organizace. Pokud ale chtějí zůstat generální ředitelé v obraze, musejí si utvořit holistickou představu o zákazníkovi, která vychází z toho, jaké interakce mají s okolním světem, nejen s jejich organizací. Schopnost rozvíjet hodnotu na základě dat silně koreluje s výkonností organizace. Při získávání informací a vyvozování závěrů z dat jsou nadprůměrné organizace dvakrát lepší než podprůměrné. Navíc dokáží o 84 % lépe uplatnit tyto poznatky v praxi.
Tato studie je pátou edicí v řadě Global CEO Study, kterou IBM provádí každé dva roky. První studie tak byla vydána v roce 2004. Konzultanti IBM se osobně setkávají s největším známým počtem generálních ředitelů, aby lépe porozuměli jejich dnešním výzvám, cílům a plánům do budoucna ve stále provázanější ekonomice. Na jejich dotazy odpovídalo mezi zářím 2011 a lednem 2012 po celém světě 1 709 generálních ředitelů, vedoucích manažerů a lídrů z veřejného sektoru.
– red –
Follow
