Jistě jste si všimli, že v posledních dvou letech dramaticky a exponenciálně roste na internetu počet webových stránek, textů, příspěvků, článků, obrázků a videospotů, pod kterými se objevují dvě hlasovací tlačítka s názvy „líbí se mi (ang. Like nebo Like Buton)“ a „nelíbí se mi (ang. Dislike aj.)“, které jsou navíc doprovázeny piktogramem „palec nahoru“ nebo „palec dolů“. Uvedená tlačítka měla a mají hlavní cíl a účel v tom, že propojují cokoliv zvěřejněného na internetu se sociální sítí a službou Facebook. Tlačítka vymysleli marketeři Facebooku proto, aby se jednak odlišili od Twitteru, který byl a je na tom z hlediska plugerů lépe, jednak proto, aby doslova a do písmene propojili internet s Facebookem pupeční šňůrou a aby měli možnost sledovat psychologii svých uživatelů.
Text na toto téma jsem se rozhodl napsat poté, co jsem v kanceláři vrcholového manažera jedné italské nadnárodní firmy uviděl 2 razítka, tedy „Like s palcem nahoru“ a „Dislike s palcem dolu“, které sekretářka dávala při třídění pošty svému bossovi do levého rohu papírové komunikace. Jen díky razítku Like s palcem nahoru jsem se k manažerovi dostal a mohl s ním jednat o sponzoringu výzkumného projektu provázání dopadů inovací a inovačních výhod do konkurenčních. Dokonce jsem se od sekretářky oblečené v barvách corporate designu firmy dozvěděl, že pro elektronickou komunikaci má pro tyto účely vytvořené Smajlíky (i ty jsou v barvách firmy) držící tlačítko s nápisem Like nebo Dislike a ukazující palec nahoru a dolu. Prostě a jednoduše sekretářka razítkem nebo smajlíkem sama rozhodovala o osudech korespondence papírové i elektronické a možná i o osudech projektů, plánů, myšlenek (včetně marketingových) i lidí.
Uvědomme si ale, kde je tenká hranice mezi líbí se mi a nelíbí se mi, která v případě sekretářky bosse rozhoduje o všem možném, tedy od nicotností až po obrovské marketingové příležitosti. Když jsem se na tuto otázku bosse zeptal, dostal jsem lakonickou odpověď. Má sekretářka není sekretářkou, tak jak jí vy středoevropané chápete, ale asistentkou, která má vystudovanou psychologii na Oxfordu a marketing v systému MBA na Open University v ČR (později jsem se dozvěděl, že jsem jí předával sám diplom v Brně, když jsem v roli výkonného manažera Open University v ČR řídil).
Psychologie a marketing příležitostí (Oportunity marketing) jsou dnes právě pro výše uvedené situace nezbytností v marketingovém vzdělávání, kde se sleduje a hledá právě křehká hranice mezi potenciálem příležitosti a bláboly vyřčenými v rámci např. brainstormingu. Trénink rozhodování mezi rozpoznáním marketingové příležitosti (líbí se mi) a blábolem se skutečně vyplatí, neboť velké myšlenky a projekty se rodí často z těch nejbizardnějších marketingových postřehů v rámci targetingu a mikrotargetingu s využitím kritické psychologie (čtenářům doporučuji si přibalit na dovolenou a u vody přečíst třeba knihu Z. Vybírala – Psychologie jinak – současná kritická psychologie).
Tím, že učím na VŠEM marketingový výzkum, jsem již před dvěma roky zařadil do výuky ke kapitole škály, kde se probírá, jak z kvalitativních dat pomocí škál udělat kvantitativní také rozhodovací škálu líbí se mi versus nelíbí se mi včetně cvičení, kde se studenti učí hranici mezi oběma pojmy marketingově stanovit. Věřte, že uvedený trénink na případových studiích má smysl. Vždyť kliknete-li myškou na tlačítko líbí se mi kdekoliv na internetové aplikaci, znamená to, že se daná stránka pod kterou jste kliknul objeví na Facebook profilu daného klikajícího uživatele a současně také na hlavní stránce všech Vašich přátel nebo skupiny, kde jste registrován.
Díky této funkčností se pak o Vašem zakliknutém článku, videu nebo fotce dozví cíleně a marketingově cíleně mnohem více lidí. Navíc je tato metoda velmi rychlá a patří mezi DWOM nízkonákladové marketingově komunikační metody, což jsou skvělé atributy a parametry využitelné v internetovém marketingu a elektronické nízkonákladové, spíše beznákladové komunikaci. Připočtu-li k tomu, že se touto formou o Váš zakliknutý obsah podělí i takoví uživatelé sociální sítě, kterým se nechtělo informace kopírovat a vkládat URL adresu do svého profilu, pak je to skvělé, úžasné a velmi efektivně využitelné v marketingu, marketingové komunikace a kreativního marketingu.
Všiml jsem si, že se do českého jazyka dostává stále častěji slovo „lajkovat“, což není výraz související s vypuštěním psa Lajky do vesmíru, ale počeštělý termín právě pro klikání na tlačítko líbí se mi „Like“.
Dokonce se již na www.google.com objevují první vlaštovky spojující pojem Like a marketing do zkomoleniny „Likemarketing“ nebo „Like marketing“, což je označení pro marketing, který kreativně používá tlačítko „Líbí se mi“ pro záměrné, efektivní a nízkonákladové šíření marketingových cílených informací v rámci marketingových, reklamních a informačních kampaní.
Na tomto místě je třeba také upozornit na tu skutečnost, že tlačítko „ Líbí se mi“ je právě pro svou marketingovou efektivitu předmětem také zájmu hackerů a lidí šířících kukiny, kteří v něm vidí fascinující příležitost se přes něj dostávat masově do zdrojových kodů počítačů a psychologicky ovlivňovat volbu mezi líbí a nelíbí, která může skutečně rozhodovat často o „všem“. Dokonce jeden z virů byl pojmenován „virus –Like marketing“. Kuriózně pak jako reakce na tento virus začala v dubnu 2011 vznikat celá marketingová disciplína, které se říká „virální Like marketing“ využívající toho, že informace, které podpoříte kliknutím myškou na tlačítko To se mi líbí se jako virus (proto virální marketing) šíří na internetové síti a na sociální síti. Hned v květnu 2011 jsem pak zaregistroval na jedné marketingové konferenci v Belgii, že se začíná ujímat v rámci procesu relačního marketingu zaměřeného na optimalizaci vztahů se subjekty v prostředí a prostředími termín Like Relatinship management (řízení vztahů s využitím tlačítka To se mi líbí).
Ukazuje se tak stále častěji jak jedno tlačítko a jedna původní myšlenka markingových pracovníků Facebooku dokáží ovlivnit v podstatě celou sociální síť, celý komunikační prostor internetu a dokonce i moderní trendy v celé řadě oborů včetně marketingu. Prostě a jednoduše umět pracovat s tlačítkem líbí se mi není jen „ in“ a „sexy“, ale je nutností. A tak až budete zase v pokušení kliknout na tlačítko Líbí se mi či Nelíbí se mi, zkuste se zamyslet na chvilku nad tím, na základě jakých kritérií jste se rozhodli mezi oběma poly řady líbí – nelíbí se mi.
Follow
