Zajímavý psychologický fenomén vyplul na povrch ve výzkumu na cílové skupině lidí s nadprůměrnými příjmy, který agentura STEM/MARK uskutečnila na sklonku roku 2013. Jelikož se průměrná hrubá mzda v ČR v roce 2013 blížila ke 25 000 Kč, což odpovídá zhruba čistému příjmu kolem 20 000 Kč, všichni respondenti v našem výzkumu měli nadprůměrný příjem (nad 20 000 Kč čistého). Když jsme se jich ale zeptali, jak vnímají úroveň svého příjmu vzhledem k poměrům v ČR, mnozí označili svůj příjem za průměrný, dokonce lehce podprůměrný či podprůměrný. Necelá polovina lidí s čistým příjmem mezi 25 000 Kč a 30 000 Kč považuje svůj příjem za průměrný nebo podprůměrný. Kde pramení toto zkreslené vnímání? V pouhé neznalosti statistik průměrné mzdy? Nebo snad v lidské tendenci neustále se srovnávat s těmi, kteří jsou na tom lépe než my a zaměřovat se na to, co nám chybí místo toho, abychom se těšili z toho, co máme?
Další otázka se týkala očekávání a výhledu do budoucna u lidí s nadprůměrnými příjmy. Polovina z nich si myslí, že jejich příjem zásadně nezmění svojí výši v příštím roce. Třetina lidí je poměrně optimistická a dává si šance na alespoň nepatrný růst příjmu. 5% to vidí velmi optimisticky na významný nárůst. Pesimistické vyhlídky má pouze každý desátý. Zdá se tedy, že pozitivní myšlení má u lidí s nadprůměrnými příjmy své místo a zůstává jen do nového roku věřit, že se jím „nakazí“ i ostatní sociální třídy a přinese nám své ovoce v podobě lepších zítřků.
Výzkumem na cílové skupině lidí s nadprůměrnými příjmy se zabývala v prosinci 2013 společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden formou internetového šetření na vzorku 511 respondentů z ČR.
Follow
