Většina českých inovátorů se stejně jako já zúčastnila Festivalu Česká inovace, který se již tradičně konal v motivujícím úžasném prostředí Národní technické knihovny. 653 přítomných účastníků si zde po celý den vyměňovalo své zkušenosti jak inovovat to či ono a jaké k tomu používat metody. O festivalu a výsledcích soutěže o nejlepší inovace bylo již popsáno spoustu stránek a z různých pohledů. Dovolte mi ale v tomto článku jiný a netradiční pohled, který jsem s inovátory diskutoval v rámci neformálního workshopu o moderních inovačních metodách, kde jednou z metod v rámci human centered designování nových produktů je prototypování s využitím 3D a 4D printingu.
V ČR lze již v moderních Copycentrech si objednat zpracování prototypu inovace na 3D tiskárně, kde se platí hodinová sazba, tedy doba s jakou 3D tiskárna je schopná daný inovační model zhotovit do formátu prototypu. Je třeba si uvědomit, že tato moderní technologie v Gartnerově hype cyklu v roce 1997 byly v pozici Technology trigger, v roce 2012 se vyšplhala na maximum Peaku Expektace a od té doby tato technologie klesá směrem k platformě standardní produktivity, kdy již se běžně používá k tisku 3D inovovaných objektů.
Dnes již se většinou používají 3D tiskárny pro konstrukci implantátů kostí a dalších částí lidského těla v medicíně, dnes již se standardně používá 3D tisků pro výrobu čehokoliv a v jakémkoliv rozměru limitovaném jen velikostí stativu tiskárny. Zajímavým způsobem využil 3D tiskárnu prof.Wilfred Otten se svými kolegy z Abertay University ve skotském Dundee. Nejprve např. pomocí rentgenové tomografie přesně zmapovali dutiny a póry ve vzorku půdy a pak si jeho model vytiskli z plastu Nylon 12 pomocí 3D tiskárny. Jinými slovy vznikají tak modely prostředí a ekoprostředí pro modelování procesů. V nich se dají studovat interakce, pohyb a dynamika růstu půdních hub a bakterií a…..
Všimněte si prosím čtenáři jak nenápadně se z 3D objektů dostáváme k tisku 3D časoprostorových řezů prostředími, kde se nenápadně ale logicky vkrádá do podvědomí člověka 4 dimenze. A právě transformace 3D tisků a objektů na 4D časoprostorové řezy bylo prvním námětem na neformálním workshopu. Před asi 12 lety jsem se snažil sestavit model interakce agresivní atmosféry moderních sídelních aglomerací s biodegradací řasami a lišejníky povrchů stavebních kamenů gotických staveb Prahy a ČR a používal jsem k tomu EDAXu (stanovení chemických složení pomocí energiově X analýzy) a scanovacího elektronového mikroskopu, který umožňoval 150 tisíc zvětšení reality. Letos jsem uvedenou soustavu mohl s technologií 3D tisku modelově znázornit jako prostředí v 3D prostoru a tak jsem v podstatě dostal novou dimenzi pro modelování jevů směrem v čase (dimenze 4D) a směrem k dimenzi změny prostředí (kyselé srážky a aerosolové působení emisí) tedy 5D a dokonce v dimenzi 6D, tedy při sdílení informace více počítači v režimu brainware s využitím principu kauzality: příčina – jev – důsledek – následek.
Debata na neformálním workshopu konstatovala, jak se 4D tisky dají využívat v praxi. Např. US Army Research office pracuje na lokalizovaném tisku typu „en masse“, tedy, aby si kdokoliv a kdykoliv mohl cokoliv vytisknout, co potřebuje pro boj a efektivní život vojáka a to od munice přes bojové prostředky na palubě bezpilotních prostředků až po uniformy, které v režimu 4D budou v čase měnit barvu podle podmínek prostředí.
Americké, britské a italské instituce rozdávají smysluplné granty pro studium aplikací a progresivní vysoké školy na ně zaměřují své výzkumné programy. 4D tisk ale je také technologii, která nám dovolí tisknout předměty, které budou schopny přeměnit samy sebe, či se jinak samoorganizovat v průběhu času. Jen si představte: vytisknutá krychle, která se složí přímo před vašima očima jako „origami“ nebo vytištěné potrubí, které dokáže vnímat potřebu změnit svůj průřez. 4D tisk v podstatě může nahrazovat tedy japonské umění origami, kdy je třeba do co nejmenšího prostoru vtěstnat třeba fotovoltaické baterie tak, aby v konkrétním místě se rozvinuly s minimem energie třeba v kosmickém prostoru.
Při opakovaném vedení inovačního marketingového workshopu na universitě v Kjotu jsme např. řešili jak s pomocí 4D tisku dostat sten pro zabránění infarktu na konkrétní místo v tepně nebo ve střevě společně s léčivem tak, aby zde změnil tvar a zpevnil stěnu a zachoval funkci původního biomateriálu. Čtvrtá dimenze umožňuje reakcí se rozvinout a zpevnit či změnit se po transportu tak, aby v nové dimenzi vše fungovalo….
3D a 4D printing se tak stává unikátní metodou inovace a inovační technologií , jak popisuje na Festivalu česká inovace prezentovaná monografie s názvem Inovace – generátor výkonnosti firmy, kterou napsali pracovníci katedry marketingu VŠEM a Ekonomické university v Bratislavě.
Follow
