Studie EU Funds in Central and Eastern Europe – Progress report 2007-09, kterou připravila KPMG ve střední a východní Evropě, přináší aktuální informace o stavu a vývoji čerpání dotací na projekty podporované Evropskou unií v regionu během prvních tří let dotačních programů. Vyplývá z ní, že Česká republika je v úspěšnosti jejich čerpání mírně pod průměrem ostatních zemí regionu. Nejlépe je na tom Litva a Estonsko.
„Již od vstupu zemí střední a východní Evropy do Evropské unie v letech 2004 a 2007 bylo zřejmé, že efektivní využití finanční podpory z EU může významně podpořit jejich ekonomickou výkonnost, a to i vzhledem k tomu, že dotace z EU představují 2,1–5 procent HDP jednotlivých členských zemí regionu,“ uvádí Martin Blaho, Manager v oddělení Poradenských služeb společnosti KPMG Česká republika, který je odpovědný za poradenství ohledně evropských fondů.
Pro období 2007–2013 bylo pro deset nových členských zemí z evropských fondů přiděleno k čerpání 214,7 miliardy eur, což podle Eurostatu odpovídá 22 procentům ročního HDP regionu CEE (střední a východní Evropa). Česká republika může z těchto prostředků vyčerpat 14 procent, což je téměř 30 miliard eur. Díky spolufinancování programů z národních zdrojů je celkový objem finančních prostředků pro region dále navýšen na 264,4 miliard eur.
Čerpání v letech 2007–2009
Během prvních tří let byly v zemích CEE podepsány kontrakty ve výši 69,3 miliard eur, což odpovídá 26 procentům celkové dostupné částky pro programové období 2007–2013. Více než 30 procent kontrahovaných dotací – 19,6 miliard – již bylo příjemcům vyplaceno. V přepočtu na jednoho obyvatele celého regionu CEE se jedná o částku 192 eur.
Česká republika je v čerpání během prvních tří let s 25 procenty kontrahovaných dotací mírně pod průměrem ostatních zemí regionu. Podprůměrně čerpá také Rumunsko, Bulharsko a Polsko, u nichž se míra kontrahovaných dotací pohybuje od 16 do 23 procent. Nejúspěšnějšími zeměmi regionu CEE v čerpání evropských dotací jsou Litva a Estonsko, u kterých výše kontrahovaných dotací přesahuje 40 procent z celkové dostupné částky.
Struktura podporovaných oblastí
Pro účely tohoto srovnání se podporované oblasti dělí do 11 skupin. Z nich má Česká republika největší objem prostředků k dispozici pro oblast dopravy – 8 600 miliónu eur, z nichž za první tři roky nasmlouvala 33 procent. Největší podíl, 45 procent, vyčerpala na územní rozvoj, kde částka kontrahovaných dotací dosáhla 886 miliónů eur. Třetí z oblastí, v nichž ČR vyčerpala největší podíl, je životní prostředí. Zde jsou kontrahované dotace ve výši 34 procent z celkové částky 4 897 miliónu eur.
V celém regionu CEE byl největší podíl smluvených dotací využit na podporu dopravy. Dalšími nejvíce podporovanými oblastmi byl rozvoj zemědělství a rybolovu, rozvoj lidských zdrojů a ekonomický rozvoj. Naopak oblastí, pro kterou je na regionální úrovni dotací domluveno nejméně, je energetika.
Čerpání dotací v čase
Pokud bychom předpokládali rovnoměrné čerpání dotací v rámci sedmiletého programového období, mohl celý region CEE během prvních tří let vyčerpat 113,3 miliardy eur. Skutečný poměr kontrahovaných dotací v celém regionu dosáhl v těchto letech 61 procent možné částky. Česká republika se pohybuje těsně pod tímto číslem na hodnotě 59 procent. Z hlediska časového rozložení čerpání u jednotlivých programů jsme výrazně pod průměrem v oblasti výzkumu a vývoje, kde jsme v tomto tříletém období nasmlouvali dotace ve výši pouhých 26 procent z odpovídající částky. Naopak jsme částku, jež proporčně odpovídá uplynulému období, překročili v oblasti územního rozvoje (regionální operační programy – ROP).
„Nízkou míru čerpání u výzkumu a vývoje způsobil pozdní rozjezd příslušného operačního programu (Výzkum a vývoj pro inovace). U všech programů však lze na základě zkušeností z předchozího programovacího období očekávat postupný nárůst čerpání prostředků a maximální snahu řídících orgánů o úplné vyčerpání přidělených finančních zdrojů,“ uvádí Martin Blaho.
Čerpání České republiky podle operačních programů
Úroveň kontrahovaných dotací se výrazně liší v závislosti na jednotlivých operačních programech – od čtyř procent u programu Výzkum a vývoj pro inovace po 54 procent v Regionálním operačním programu Jihovýchod. Právě regionální operační programy jsou na tom s téměř 40 procenty průměru kontrahovaných dotací nejlépe.
Co se týče peněžních prostředků, nejvíce jich vyčerpal operační program Doprava, v němž již bylo příjemcům dotací vyplaceno 1 168 miliónů eur. Výška této částky je dána finanční náročností dopravních projektů. Z regionálních programů v čerpání vedou operační programy Střední Morava, Severovýchod a Jihovýchod, v nichž již bylo vyplaceno 145, 130 a 122 miliónů eur.