Ve dnech 20.- 24.3. 2017 se uskutečnil v Hannoveru veletrh CeBit 2017, který měl motto: “Human-Centric Innovation: Digital Co-Creation“ a soustředil se na projevy totální digitalizace života člověka. Jak si to představit?
Např. když v Česku vám v metru někdo ukradne doklady, tak musíte postupně vystát fronty na spoustě institucí, kde tužkou vyplníte formuláře a pak se vždy musíte nechat vyfotografovat… a v době digitálních technologií, databází big data, cloudových uložišť prostě trpělivě jak za krále klacka běháte a čekáte… Přitom všechny instituce převádí vždy vaše data a fotky do digitální verze a počítačů, což je rysem společnosti typu 3.0. V Německu již ale zavedli cestu ke společnosti 4.0, kde všechno se již vyřizuje přes internet a v Estonsku již mají dokonce totální e- Governament a končí etapu společnosti 4.0. S jednou plastovou kartičkou jako občankou místo desítek dokladů můžete téměř vše….
Na veletrhu CeBit, kde Japonsko bylo národním partnerem ale tento stát ukázal, jak již funguje společnost 5.0 v japonském digitálním pojetí. Projekty, jak digitální společnosti dosáhnout mají různá jména. V Singapoure „Smart Nation“ v USA „Industrial Internet“ aj. S tím souvisí i zcela nové typy ekonomik a nové typy marketingu.
A tak již dnes existuje appeconomy jako nový typ ekonomiky tvorby a využívání chytrých mobilních aplikací, které je nejdynamičtějším odvětvím světové ekonomiky a vytváří i miliony pracovních míst a tvoří vysoké objemy přidané hodnoty a HDP. Podobně ještě dále jde widget-economy jako odvětví, kde jsou appky již řazeny do souborů, které tvoří poznatkovou platformu pro člověka. Takovým widgetem je třeba widget „máma-školka“, kde mamka má appku počasí, doprava, banka, jídelníček, nákupy v jednom chytrákovi, tedy chytrém mobilu a vypravuje své dítě do školky podle dat v tomto shluku appek. Podobně jsem již psal na marketingových novinách o využití widgetu „Nákupy na Praze 10“ nebo „Student“ a jak ulehčují život lidem v každodenním životě.
Stejnou dynamiku představuje sdílená ekonomika využívající ke sdílení dopravy, bydlení, úvěrů aj. internetu a IT. Nejnovější odvětvím je pak „d!conomy“, což je komplexní digitální ekonomika. A v těchto nových ekonomikách se pracuje s appmarketingem, widgetmarketingem a digitálním marketingem v praxi, které jsou zcela principiálně odlišné od standardních marketingových metodologií, srov. např. využití co-bathů, tedy kooperujících programových robotů na sociálních sítích v marketingu aj.
Na veletrhu v Hannoveru již v roce 2010 Německo přišlo s konceptem „Průmysl 4.0“, který je založen na robotizaci výroby oproti automatizaci, jenž byla trendem ve verzi „průmyslu 3.0“. V Česku byl tento koncept průmysl 4.0 poprvé prezentován na brněnském strojírenském veletrhu v roce 2015 ( tedy o 5 let později než v Německu!!) a v roce 2016 jej schválila naše vláda v dokumentu „Iniciativa průmyslu 4.0“. Jenže již od roku 2011 v Číně a na Tajwanu existují verze 4.1 průmyslu a výroby 4.1J. Např. verze výroby 4.1.J již zavádí kooperující roboty a manipulátory s využitím virtuální reality. V Číně, Brazilii, Indii a v USA ale již existují verze průmyslu 4.2, kde se používá ne virtuálních ale reálných kooperujících humanoidních robotů, které představují průmyslovou revoluci 5.0 a proto se výrobám říká výroba 5.0 a průmysl 5.0.
A jak na to reaguje Eu-28? Místo toho, aby do materiálu „Strategie Eu 2020“ vložila trendově společnost 5.0, výrobu 5.0 a průmysl 5.0 zabývá se směrnicemi jak regulovat robotizaci v Eu, aby lidem roboti nebrali práci !!!- prostě opět směrnicový absurdistán místo hledání cest vpřed směrem k chytrým domácnostem, chytrým autům, chytrým domům chytrým městům a třeba i chytrým politikům v Eu aj.
Záměrně jsem se rozepsal o těchto faktech, protože ty tvoří platformu pro strukturálně zcela nové typy a trendy marketingu nové typy marketingových mixů, strategií jejich uplatnění, nové využití digitálních pojetí, medií a cestu k novým paradigmatům marketingu. apod. V knížce, která vyjde v dubnu 2017, je tato nové pojetí marketingu označováno jako „Marketing 5.2 v éře výroby 4.2“ a každý marketér by se jej měl naučit a hlavně naučit se tento typ marketingu využívat. Pozorný čtenář si jistě uvědomí, že marketing dokonce svými trendy předbíhá výrobu 4.2, průmysl 4.0 v Evropě a v pokrokovém světě průmysl 5.0 o celou verzi či stupeň. Marketéři totiž jako vynalézavé společenství lidí vždy hledalo a hledá cesty v souladu s progresem IT a technologickým pokrokem.
Zdroj: autor
Ve stánku firmy Fujitsu na veletrhu CeBit v doprovodném programu marketingový ředitel firmy p. Jamoto konstatoval, že pozornost digitalizace světa je třeba současně upřít jak na stroje, tak na lidi a ne jak se chybně vnímá, že pozornost má být upřena jen na stroje-kooperující roboty. K tomu by mělo přispět app vzdělávání, widget vzdělávání včetně marketingového nahrazující e-learningy a vzdělávání nové – tzv. sítově strukturované vzdělávání. Marketing verze 5.2 je totiž třeba vnímat jako kauzální interakci člověk – stroj – marketing – stroj – člověk. Snad příznačně tento trend nese motto společnosti v expozici „Focus on people, not machines“, což dokládá, že zaměření digitalizací na společnost je primární a lidem v chytrých autech, domech, domácnostech státech verze 5.0 mají pomáhat kooperující roboti ať již jako programové software nebo humanoidní roboti nebo co-baths odstraňující namáhavou opakující se a systematicky přesnou práci… Kauzalita marketingové interakce je vždy vnímána jako sekvence kroků: příčina – marketingové indentifikování – jev a jeho popis – řešení – důsledek řešení – následek – přínos pro člověka.
Marketing 5.2 ale používá také zcela nové paradigma. Tím je biochemický marketing, který vysvětluje příčiny reakce a důsledky reakce člověka na marketingové podněty s využitím biochemických metod., např. poznání role serotoninu, dopaminu aj hormonů, neuromarketingu a persvaze podvědomí aj k tomu, aby marketér ve firmě strukturoval marketingové metody ne podle empirie, ne podle zažitých schémat a mixů metod ale podle toho, jak metody působí na člověka a jak jej skutečně efektivně motivují k zaujetí informací, vyzkoušení produktu, koupi produktu, sdílení poznatků o produktu a jeho přínosech či hodnotách na sociálních sítích, zapojení do inovace další generace produktu kooperaci jako influencera produktu aj. Paradigma používá i intuitivní marketing a metodologii působení na evoluční formy mozků dinosauřího, tygřího a lidského v režimech stimulujících jak podvědomí vizualizací, primingem, persvazí a kaptologií aj.
A od paradigmat je cesta k novým typům marketingových mixů, novým metodám smyslového a multisenzorického marketingu, k IoT a IoTh. Vše je o penězích, nákladech a investicích do marketingu. Proto do nového paradigmatu patří také low cost marketing – nízkonákladový marketing pro podnikatele – nízkonákladová vícevrstevnatá marketingová komunikace a marketingový minimalismus, kdy vše zbytečné je odhozeno a financují se jen marketingové aktivity přinášející podnikatelské a brandové efekty a vysokou loajalitu produktu a producentovi v rámci ITVCRM. Součástí nového paradigmatu marketingu 5.2 je i jeho nová role jako hybatele transformace digitálních technologií do společnosti verze 4.0 a 5.0 a také jako ukazatele směru, jak lze digitální technologie využít v životě člověka efektivně a bez zbytečných investic a nákladů, kde marketingový chytrý minimalismus verze d!conomy hraje nezastupitelnou roli. Marketingový chytrý minimalismus verze d!conomy respektuje vztah: digitální firma – digitální marketing – digitální příjemce informací – digitální zákazník – digitální uživatel – digitální kooperace na inovaci produktu ve formátu firma –uživatel. A tak heslo „d!conomy no limits…“ se stalo nejčastěji opakovanou frází na veletrhu na stáncích i v komunikaci návštěvníků.
Veletrh CeB it 2017 byl pro marketéra doslova studnicí poznání. Ukázal nejenom nové technologie, nové produkty pracující s digitálními technologiemi, ale také v doprovodných programech ukázal jak technologie a trendy lze využít v marketingové praxi. Ten, kdo např. využil k cestě do Hannoveru přes Německo rychlovlaku viděl jak pohodlný vlak prošpikovaný digitálními IT technologiemi umožní super kvalitní a pohodlné cestování či práci a to je právě onen kauzální vhled marketingu verze 5.2, který přitahuje lidi k této formě cestování než třeba k letadlu…Marketéři, kteří tento supervlak projektovali, ano skutečně projektovali totiž již ve fázi projektu integrovali d! konkurenční výhody a na ně mohli pak lákat jako na motivy k využití své zákazníky.. a tak drtivá většina cestovala do Hannoveru tímto vlakem a ne letadlem….
Follow
