Ve dnech 3. a 4.2. 2015 se v Praze konal již 21. ročník konference Retail Summit 2015, kterého se podle organizátorů účastnila tisícovka účastníků. Nosným tématem setkání bylo hledání nových cest, které jsou nutnou podmínkou úspěchu prodejů na vysoce saturovaném trhu ČR.
Na konferenci vystoupila více než stovka prezentujících a panelistů, první den ve 4 programových blocích a druhý den v 10 diskusních panelech. Kompletní program zájemce najde na www.retail21.cz. Pro tento příspěvek jsem vybral proto průřezové hlavní téma Retail Summitu 2015, tedy jak se při hledání nových cest vedoucích k obchodnímu úspěchu zorientovat a vybrat správnou cestu na křižovatkách, které globalizované ale také velmi individualizované obchodní prostředí ČR nabízí.
M. Nováková prezidentka SOČR ve své prezentaci ukázala 3 hlavní křižovatky: (1) kamenné obchody versus e-shopy, (2) jít cestou kvality nebo cestou nízké ceny a (3) hledat vztahy mezi dodavatelem a obchodníkem. Ukázalo se ale, že toto je velmi zjednodušený model křižovatek na cestě k tržnímu úspěchu a prosperitě. V. Dlouhý, prezident HK ČR uvedené dokumentoval na tom, že Coca-cola nebo káva Nestlé chutná v Německu a ČR jinak a přitom je výrobek patentově chráněn (měl by mít tedy stejné složení v ČR i Německu) a přitom v Německu je navíc o minimálně Euro levnější. Tedy je zde ještě křižovatka hranice mezi státy limitující kvalitu a složení produktu, jeho cenu a zvyky konzumentů v daném regionu.
M. Juračka, ministr zemědělství pak ukazoval důsledky pro spotřebitele toho, když uvedené křižovatky nikdo nereguluje. Doložil, že kontrolovat provoz obchodních transakcí a nabídky na vyjmenovaných křižovatkách je prostě málo, protože střet nabídky a poptávky je na těchto křižovatkách deformován obchodníky. J. Kurčík z Agrofertu si pohrával dokonce s myšlenkou, že ČR se stalo ne křižovatkou obchodu ale popelnicí Evropy a dokládal uvedené příklady.
M. Růžička z O2 přehledně vysvětlil, že uvedené křižovatky se mění v čase a to etapovitě. Jiné byly v obchodní době 1.0 s dominancí kamenných prodejen, jiné v době 1.5 tzv. době informačně webové, jiné v době 2.0 charakteristické vytvoření prodejních Multi-chanel kanálů a jiné v době 3.0 označované jako doba Omni-chanel, kdy v podstatě podle M. Dlouhého z Tesco ČR je zákazník na víceúrovňové křižovatce. Na ní má možnost koupit kdekoliv, kdykoliv, jakkoliv a cokoliv a to pokud má za co(!) včetně odložených plateb úvěrováním, leasingem, půjčkami aj. V diskusi L. Čichovský doplnil výčet ještě o dobu 4.0 tzv. widgetovou – appmarketingovou, kdy chytré mobilní aplikace a zákaznický appmarketing jsou ještě navigátorem, poradcem, srovnávačem, asistentem a informátorem zákazníkovi s využitím chytrého zákaznického marketingu při prodejích. Desítky panelistů pak na konkrétních příkladech svých firem a společností i značek dokládaly, jak se na těchto křižovatkách oni orientovali a s jakou intenzitou jimi směřovali k prosperitě.
Bylo zajímavé sledovat, že cesta k prosperitě všech prezentovaných desítek značek a firem v kterékoliv době obchodní 1.0 až 4.0 na celé konferenci vždy dodržovala směrový vektor : marketing potřeb – inovace (produktu, prostoru, firmy, vztahů) – získaní vyšších konkurenčních výhod produktu a producenta + obchodníka – získání vyšších počtu prodejů – získání vyšších tržeb – získání vyšších referencí a ohlasů – dosažení vyšší prosperity a efektivnosti – významné posílení positioningu značky – posílení spolupráce v triádě producent – marketer – obchodník.
Sekce E1, skvěle moderovaná M. Peštou z Geometry Global, uvedený směrový vektor potvrdila a navíc se ukázalo, že tento vektor funguje na všech typech mimoúrovňových křižovatek jako směrová navigace k tržnímu úspěchu, což potvrdila i sekce E4 moderovaná T. Krásným z GfK a současně k prosperitě a pozitivním emocím. Diskutující navíc zdůraznili, že regulační opatření, tedy jakési semafory na těchto křižovatkách mají mít jen kontrolní režim, aby provoz k prosperitě dodržoval nastavená pravidla společností, tedy kvalitu, bezpečnost, zdravotní nezávadnost, hygienu aj. Bylo velmi zajímavé sledovat jak nové cesty a jejich křížení v multiúrovňovém prostoru obchodu v době 4.0 z pohledu millenials chápou studentky z VŠE (P. Hrušková a kol.), které dobu a prostor vnímají ve svém superkreativním projektu módního butiku jako kombinační potenciální příležitost, kde se lze „vyřádit kreativně a levně “ tak, že sám konkrétní zákazník se nakonec stane tváří značky a obchodního Omni-chanel prostoru a navíc projekt získává v procesu akvizice- konverze – retence nejen nové zákazníky ale také reference, likes a ohlasy na daný produkt a značku.
Závěrečná sekce F1 s názvem Inovace jako směrová cesta na křižovatkách k profitabilnímu růstu ukázala podle K. Týry z Nielsen, že v ČR se v roce 2014 objevilo 22 300 nových produktů, které o 19% obohatily tržní nabídku a za které bylo získáno 10% tržního celkového profitu. 92% těchto inovací rozšířilo produktové řady o nové chutě, barvy, design a jen 8% bylo supernovinkou. Sumárně vyplynulo z jednání této sekce, že inovace produktu jsou generátorem výkonnosti firem (producentů, ale také obchodníků) a nově získané konkurenční výhody inovovaných produktů a producentů jsou logickým motivem pro koupi a zdrojem výkonnosti firem a společností.
Konference Retail Summit 2015 byla cool a super a co je podstatné byla nejen prezentační a diskusní platformou ve skvělém prostředí Clarion Congress Hotel Prague, kde se podařilo organizátorům vytvořit i individuální prostor vyjednávací pro nové kontakty a kontrakty. Prostě 21. ročník byl největším setkáním kolem obchodu nejen v ČR ale i ve střední Evropě, kde si každý našel to své.
Follow
