Na první část otázky v nadpisu je odpověď celkem snadná – stačí si přeložit anglická slova do češtiny. „Label“ má význam nálepka, označení, jmenovka… „Privat“ znamená něco soukromého, potažmo vlastního. Jde tedy o produkty s „vlastní značkou“. Zní to však trochu zvláštně – každý produkt má přece svoji značku: název, logo atd. Zkusím podat několik hlavních důvodů, proč se Privat label vůbec objevuje a hlavně, k čemu je tato „nálepka“ dobrá.
Nejčastěji a v největším množství (míněno kvantitativně i kvalitativně) se dnes s produkty Privat label setkáváme v obchodních řetězcích, především hyper- a supermarketech. Tyto obchody prodávají zboží cizích výrobců. Alespoň tak to bylo vždy obvyklé. Dnes se doba trochu posunula. Především díky silné konkurenci (a mimo jiné o nedávné hospodářské recesi) se prodejci snaží „zviditelnit“ a svému sortimentu i službám dát nový kabát. Prodávají tedy stále většinu produktů od stejných, více či méně „značkových“ výrobců, avšak zákazník najednou bere z regálů zboží „Tesco“, „Clever“ nebo jiné „privátní značky“.
Dovolím si jako příklad vzít produkty značky Clever. Ocituji, co o nich jejich majitelka, společnost BILLA, píše na svých stránkách (ilustrační foto tamtéž).
„Clever je privátní značkou společnosti BILLA, která klade obzvlášť důraz na dobrou kvalitu zboží z České republiky. To znamená, že dáváme možnost především našim českým výrobcům produkovat pro Clever. V zásadě se snažíme o zařazení tuzemských výrobků pod značku Clever. Až když z důvodu hospodářských podmínek není možný výběr českého výrobce, obracíme se na renomované evropské. Výrobky Clever jsou v České republice k zakoupení pouze v regálech všech supermarketů BILLA…“
Nebudu polemizovat, zda jsou výrobci nadšeni nebo spíš nuceni produkovat pro Clever. Stejný princip je u všech ostatních řetězců.
„Clever původem pochází z Rakouska a vznikl v roce 1999, kde byl zaveden do prodejen BILLA a Merkur. Pro jeho ohromný úspěch, bylo rozhodnuto o rozšíření značky Clever i do dalších evropských zemí, kde mají supermarkety BILLA a Minimal zastoupení. I v České republice se zařadilo do prodeje prvních 7 výrobků Clever již v roce 1999 a od tohoto roku jsou stále zařazovány do sortimentu nové potravinářské i nepotravinářské výrobky Clever. Na základě velkého úspěchu značky Clever je v současné době v prodeji přes 390 výrobků a další nové připravujeme…“ Nechci v tomto článku dělat reklamu žádné značce, ale příklad Cleveru je poměrně názorný. Co se obecně týče sortimentu označeného Privat label, jde o všechno možné: od oblečení přes potraviny a drogerii po „ostatní nonfood“.
A abych zmínil i konkurenci Cleveru – Tesco nabízí řadu „Tesco Value“: „Výrobky této řady jsou cenově srovnatelné s nejlevnějšími výrobky na trhu a jsou označeny logem Tesco Value. Řada pokrývá nejžádanější výrobky denní potřeby. Tato řada je mezi zákazníky velmi oblíbená a má nejdelší tradici. Naše společnost tuto řadu uvedla už v roce 2001. V řadě Tesco Value nabízíme zákazníkům více než 600 výrobků…“
Nakonec to hlavní: k čemu je „vlastní značka“ řetězcům dobrá“?
Jako vždy jde o reklamu pro ně samotné: logo je viditelné dnes a denně ve spíži. Dále jde o jedinečný design obalů atd., což umožňuje ono vybočení z řady. A nakonec asi to nejpodstatnější: dám-li do nákupního vozíku „vlastní značku“, vím, že půjde o zboží s bezkonkurenční cenou…