Češi s jedničkami a dvojkami z matematiky se k osobním financím chovají zodpovědněji než „Trojkaři“. Vyplývá to z aktuálního průzkumu ING Investment Management. Zjištění zcela odpovídá i závěrům mezinárodních studií. Podle nich země, kde lidé dosahují lepších výsledků v matematických dovednostech a zároveň prokazují vyšší míru finanční gramotnosti, vykazují také vyšší míru úspor.
„Tato skutečnost naznačuje, že mezi finančí gramotností a akumulací bohatství existuje silný vztah,“ zdůraznil Miloš Filip, člen představenstva a obchodní ředitel ING Investment Management.
Domácí průzkum ukázal, že Češi, kteří měli dobré známky z matematiky, mívají jak vyšší příjmy, tak i zodpovědnost a více používají vlastní rozum při nakládání s penězi. Ukázalo se, že 82 % z těch, kdož dnes mají nadprůměrné příjmy, mělo z matematiky jedničku nebo dvojku. Více než polovinu z těchto nadprůměrně vydělávajících tvoří „jedničkáři“, kteří měli matematiku i na střední škole.
Na 39 % „jedničkářů“ má dostatečné finanční rezervy – oproti 20 % „trojkařů“. Jedničkáři si také více spoří na penzi a jsou sebevědomější při výběru finančních produktů: 59 % jedničkářů se při nakládání s penězi spoléhá čistě na vlastní rozum a častěji nezůstává jen u jednoho poskytovatele finančních produktů (na rozdíl od trojkařů)
Podobné výsledky, že totiž skóre v matematice a finanční gramotnost lidí v zemi ovlivňuje kvalitu finančních rozhodnutí, výši úspor i spoření na penzi potvrzuje nejen globální studie ING, ale též řada dalších finančních studií.
„Aniž bychom chtěli podceňovat humanitní předměty, náš výzkum potvrdil, že z hlediska finanční gramotnosti a správného rozhodování v oblasti osobních financí se kvalitní studium matematiky ukazuje jako velice důležité. Možná je to dobré zjištění pro ty, kteří podporují obnovení povinné maturitní zkoušky z tohoto předmětu a zavedení výuky „Osobních financí“ do výuky na českých školách,“ prohlásil Miloš Filip.
Nízké úspory mají nejen Češi
Průzkum ING Investment Management zároveň ukázal další zajímavý fakt. Ukázalo se, že recese přiměla většinu lidí více spořit. Přesto by zhruba dvě třetiny z nich při ztrátě příjmu vydržely se svými úsporami jen tři měsíce či méně.
„Člověk by měl optimálně disponovat takovými úsporami, aby v případě výpadku příjmu dokázal financovat své základní potřeby po dobu alespoň čtyř až šesti měsíců. K této hranici se podle našeho průzkumu nedostanou plné dvě třetiny Čechů. Zcela bez úspor je potom 18 procent z nich,“ uvedl Miloš Filip.
Těmito výsledky se od jiných států ale kupodivu nijak zvlášť nelišíme. Podle dalšího průzkumu, realizovaného v lednu nizozemskou centrálou ING Group v deseti zemích čtyř kontinentů, disponuje úsporami na tři a méně měsíců v průměru 65 % lidí – v ČR je to 68 %. (Například v USA potom nemá úspory ani jeden měsíc dokonce 48 % obyvatel.)
Češi se přitom vyjadřují v reakci na ekonomickou recesi z pohledu možných úspor na straně výdajů racionálně. Celých 37 % uvedlo, že je krize naučila méně utrácet za zbytečnosti, 27 % si uvědomilo potřebu více šetřit kvůli nezaměstnanosti a 15 % pak díky intenzívní mediální diskusi o penzijní reformě.
Rozumná je i chuť 51 % respondentů investovat na akciových a dluhopisových trzích v českých korunách, což při měnovém zajištění znamená vyhnout se kurzovému riziku. Na druhé straně 65 % lidí uvádí, že ze svých úspor dnes dosahují nominální výnosy od 0 do 2 procent a jejich majetek tedy dlouhodobě rozpouští inflace.
Při investicích 41 % lidí správně uvádí, že by zvažovali poměr výnosu a rizika, 14 % lidí chce výnos alespoň na úrovni inflace a 6 % připouští výměnou za vysoký očekávaný výnos možnost dočasného poklesu. Silná je však averze k riziku: 58 % lidí chce hlavně stabilní výnos o něco vyšší než na peněžních účtech a 12 % odmítá jakýkoli pokles hodnoty investice.
-red-
Follow
