Před IX. Fórem Zlaté koruny na téma „Finanční produkty v krizi, nebo krize produktů?“, proběhl výzkum agentury Ipsos Tambor zaměřený na finanční chování lidí a jejich vztah k finančním produktům a poskytování finančních služeb. Otázky byly zaměřeny na srozumitelnost produktů, způsob jejich výběru, přístup finančních společností ke klientům, ale také například na funkci rodinných rozpočtů a ochranu spotřebitele.
„Pokud jde o přístup k finančním společnostem a nabízeným produktům, výsledky nás překvapily tím, že lidé se dnes chovají racionálněji a odpovědněji, než ukazují výzkumy v minulých letech. Není to obecně jen proto, že jsou obezřetnější při nakládání s penězi, ale o svých krocích více přemýšlejí a více zvažují alternativy a co jim přinesou. Na druhé straně převažuje stále malá ochota peníze investovat. Přitom například k zajištění na stáří, jak se o tom dnes tolik mluví, je pravidelné investování i menších částek jedním z nejvhodnějších nástrojů,“ říká Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
Výzkum realizovala agentura Ipsos Tambor koncem února na reprezentativním vzorku 1006 respondentů. Pokud měli dotazovaní zhodnotit svou celkovou finanční situaci a své finanční chování v letošním roce, pak celkem 85 % uvedlo, že plánují v roce 2011 šetřit. 44 % bude šetřit stejně jako v minulém roce, 36 % si myslí, že bude muset šetřit ještě více než loni. Dalších 5 % těch, kteří dosud nešetřili, se k tomu již letos chystá. 17% dotázaných chce více využívat produkty přinášející výnos.
Hlavní okruh otázek byl zaměřen na výběr a využívání finančních produktů. Odpovědi ukázaly, že pro klienty není při rozhodování hlavním kritériem cena produktu nebo výše úrokových sazeb. Pro 75 % dotázaných je tím rozhodujícím účel, pro nějž je produkt určen. Teprve na druhém místě, s 62 % odpovědí, je to výše poplatků a cena za produkt, a na třetím místě, jak bylo uvedeno v 54 % odpovědí, je to výše úrokových sazeb. Pro 40 % dotazovaných hraje roli jméno a pověst finanční instituce.
Osobní jednání v bance či v pojišťovně preferuje při pořizování finančních produktů 64 % populace, zatímco Internet preferuje pouze 6 % populace. Jednou tolik lidí (12 %) spoléhá na finančního poradce nebo zprostředkovatele. Poměrně velká (18 %) je skupina lidí, kteří kombinují předchozí dvě možnosti – internet a zprostředkovatele.
Většina lidí je s finančními produkty, které v současné době využívá, spokojena. Kladně odpovědělo 87 % dotázaných, 13 % lidí má k produktům, které si pořídili, výhrady. Překvapivě dobrý vztah mají Češi k nabídce finančních produktů formou tzv. balíčků. Téměř dvěma třetinám lidí (61 %) tato forma vyhovuje.
Uplatňují se zde však poměrně velké rozdíly z hlediska vzdělání. Nejvíce tento způsob nabídky vyhovuje lidem se základním vzděláním (70 %), nejméně pozitivně na balíčky reagují lidé s vysokoškolským vzděláním – preferovala by je necelá polovina (45 %).
Zatímco nejsrozumitelnějšími produkty jsou běžné účty a stavební spoření (nerozumí jim pouze 5 % lidí), nejméně srozumitelným produktem jsou podílové fondy, a to pro více než dvě třetiny lidí (67 %). Přibližně třetina lidí přiznává, že nerozumí leasingovým (31 %) a úvěrovým produktům (28 %). Zhruba pětina lidí (19 %) má potíže porozumět hypotékám. Životnímu pojištění nerozumí 11 % lidí a kreditním kartám 9 %. Pokud jde o vztah k investování, pouze jedna čtvrtina lidí (24 %) investuje větší či menší částky. Nejvíce investují lidé s vysokoškolským vzděláním, uvádí to 38 %. 41 % lidí z celé populace přiznává, že nemá prostředky, které by mohli investovat.
„Je zřejmé, že muži jsou ve srovnání s ženami aktivnější při vyhledávání finančních produktů s možnostmi konkrétních výnosů, rovněž je patrné, že jsou muži méně šetřiví než ženy,“ dodává k výzkumu Tomáš Macků z agentury Ipsos.
95 % dotazovaných se shoduje na tom, že je nutné vést rodinný rozpočet. Z hlediska zlepšení přístupu finančních ústavů ke klientům by nejvíce dotazovaných (32 %) uvítalo lepší přehlednost a jednoduchost sazebníků, podmínek a smluv, 25 % lepší srozumitelnost nabídek, 16 % lepší komunikaci a vstřícnost, 14 % individuální přístup a pouze 12 % uvedlo cenovou politiku. Pokud jde o ochranu spotřebitele na finančním trhu, nejvíce podle dotazovaných může ke zvýšení této ochrany přispět stát a legislativa (uvádí to 61 %). Hned na druhém místě je zlepšení finanční gramotnosti obyvatel (45 %). Dále je to etické chování poskytovatelů finančních služeb (39 %) a státní dozor nad finančním trhem (38 %).
-red-
Follow
