Evropská Unie pro léta 2007 až 2013 realizuje program Prosperita, který má firmám a státům v EU otevřít dveře mezi konkurenceschopné firmy a podniky EU. Uvedený program má čtyři na sebe navazující logické kroky: marketing – inovace – vyšší konkurenceschopnost – vyšší prosperita.
Již od roku 1994 britská Open University manažery firem učí, že marketing je ve firmě optimálně realizován s využitím 6 procesů, tj. procesů: 1) transakčního marketingu (zacílen na optimalizaci výměny hodnot mezi producentem a trhem státním, firemním i spotřebitelským), 2) relačního marketingu (fokusován na optimální vztahy mezi subjekty a prostředími včetně účastníků trhů), 3) inovačního a inovativního marketingu (orientován na hledání optimálních produktových, technických, technologických, procesních a organizačních a marketingových inovací pro firmu a tržní využití), 4) marketingu konkurence a konkurenceschopnosti (zacílen na hledání a identifikaci konkurenčních výhod produktů a producentů a jejich integraci do vlastní firmy a jejich produktů, jako motivů pro koupi v zákazníkově nákupním chování a rozhodování), 5) marketingového výzkumu (zaměřeného na hledání kauzality po ose příčina – jev – důsledek – následek, dále na přípravu a testování variant řešení pro rozhodování manažera v pretestu a postestu z hlediska jejich efektivity) a 6) marketing managementu.
A proč je efektivní se např. zabývat inovačním a inovativním marketingem jako procesem? Odpověď je jednoduchá. V procesním řízení snadno můžeme identifikovat a kvantifikovat vstupy i výstupy a tak můžeme i měřit efektivitu, 3Ú (účelnost, účinnost a úspornost), přidanou hodnotu EVA a MVA i efektivitu investic do inovací v rámci inovačního managementu.
Od roku 2001 je známo, že pro efektivní uplatnění inovací ve formě nestačí jen důsledně realizovat inovační a inovativní marketing. Podmínkou je totiž také to , aby v základní úrovni bylo ve firmě jasné podnikatelské inovační myšlení, které se odráží a zrcadlí v cílech, vizích, strategiích, projektech a plánech. Ani to však zpravidla nestačí. V druhé úrovni, jak prokázaly výzkum realizované v letech 2009 – 2011 na Vysoké škole ekonomie a managementu jsou podmínkou pro realizaci inovačních programů a projektů inovační kompetence a schopnosti manažerů pracovat s výstupy procesu inovačního a inovativního marketingu a uplatňovat je v každodenní praxi. Tato podmínka se plní, pokud vrcholoví manažeři firem dokáží skloubit a využít synergií řízení: 1) hodnot, 2) inovací, 3) změn, 4) znalostní organizace a to směrem k tzv. marketingově inovačnímu podnikání.
Ale zpátky k programu Prosperita, který je „štědře dotován“ EU operačními programy tak, aby firmy měly finanční zdroje na své rozvojové programy a tím i na inovace a inovační podnikání. V rámci programu prosperita se cíleně také každoročně měří, jak jednotlivé státy efektivně pracují s inovacemi a inovačním marketingem. Podle metodologie European Inovation Scoreboard http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemlongdetail.cfm?lang=cs&item_id=4139 jsou inovace v jednotlivých státech EU 27 hodnoceny s využitím 29 parametrů rozdělených do třech skupin. Pro sledování kauzality: příčina (podmínka) – inovace – důsledek – následek, první skupinu ukazatelů tvoří zdroje inovací, tedy podmínky, bez kterých nelze inovace realizovat. Druhou pak metriky inovačních aktivit a třetí skupina hodnotí důsledky a následky inovací pro stát, región a firmy. ČR podle této metodiky je na 16. místě z 27 zemí EU a je řazena do třetí skupiny označované jako „ Moderate innovators“, kam patří dále např. Řecko, Malta, Maďarsko aj. státy.. Podrobnosti čtenář nalezne na webové stránce: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/_getdocument.cfm?doc_id=5714 .
Možná, že Vás překvapí že i Český statistický úřad hodnotí inovace a inovační podnikání v jednotlivých regionech a krajích od roku 1999. Používá k tomu metodiku CIS (Community Inovation Survey) s využitím dotazníku TI2008. Ten byl v počtu 8 638 rozeslán firmám s více jak 10 zaměstnanci v celé ČR a vrátilo se zpět 6 804 dotazníků, které přinesly „šokující informace“. Inovačním aktivitám se v celé ČR v podnikové sféře věnuje jen 28,1 % podniků a firem. A pokud uvedené číslo stanovíme pro kraje, tak nejlépe je na tom kraj Jihomoravský (34,5%) po něm Praha 30,7% a nejhůře je na tom Karlovarský kraj (20,5%).
Šetření prokázala také pozoruhodná data v oblasti technických inovací a netechnických inovacích . Např. nejvyšší uplatnění produktových inovací v podnikové sféře vykazuje Pardubický kraj tj. 27,8 %, což znamená, že jen každý čtvrtý podnik zavedl v daném roce inovaci produktovou do svého podnikání. Nejnižší číslo produktových inovací – 16,2% bylo zaznamenáno u podniků v Libereckém kraji, kdy jen každý šestý podnik zavedl produktovou inovaci. Potěšitelné je, že nejvíce podniků zavedlo procesní inovace v Královohradeckém kraji 76,8%, nejméně pak podniky v Praze 46,3%. Zajímavé také je, že drtivá většina podniků zavedla marketingové inovace, kde na špici jsou podniky Jihočeského kraje (81,6 %) a nejhorší podniky inovovaly marketingovou metodologii z 31,3%. V šetření jsou zaznamenány údaje pro marketingové inovace jednotlivých skupin marketingových nástrojů a tak data poskytují přehled i o uplatnění inovativního marketingu ve firmách a regionech.
Proto stojí za to zapátrat na stránkách www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_inovaci .
Proces inovačního a inovativního marketingu je skutečně zdrojem informací pro management inovačních aktivit a inovačních řešení, který dokáže z inovací produktových podmíněných inovacemi technologickými, inovacemi organizační struktury firmy a v synergii s inovacemi marketingovými přetavit hodnotu inovace do změny kvantitativních ukazatelů výkonu a výkonnosti jak v peněžních tak i nepeněžních ukazatelích. Je proto zřejmé a prokazatelné, že marketing v progresivních firmách se dostává z původních funkčně aktivitních pojetí (zacílení na targeting, segmentaci, pozicioning a marketingové aktivity propojené na marketingový mix) stále častěji procesní rozměr s diverzifikací na specializované procesy. Vznikají tak zcela nové marketingové specializace např. marketeři zaměření na marketingový výzkum, na inovační a inovativní marketing, na marketing konkurence a konkurenceschopnosti aj. Uvedené profesní specializace pak podporují vysoké školy realizací svých vzdělávacích oborových programů a také zaváděním profesních kurzů pro pracovníky ve firmách.
Follow
