Přestože střední a východní Evropa byla krizí tvrdě postižena, je bankovnictví v tomto regionu nadále zdrojem příležitostí. Takové je jedno z hlavních zjištění nejnovější Bankovní studie CEE, realizované úsekem strategických analýz pro region CEE UniCredit. Existence „mezery ve finanční penetraci“ a „ekonomického sbližování“ zůstává ve střednědobém a dlouhodobém výhledu nedotčena, a poskytuje tak základnu pro vzestupný vývoj bankovnictví v CEE. Je však nutno přeformovat bankovní podnikání, které bylo v minulosti do značné míry financováno z externích zdrojů. Váha se postupně přesouvá směrem k dlouhodobě udržitelnému růstu a pozornost se trvale upírá na řízení rizik a efektivitu. Riziko je nadále přítomné, včetně náročných výzev, které vyvstávají na straně předpisové základny.
Koncepty ekonomického sbližování a mezery ve finanční penetraci jsou stále platné
Poté co v roce 2010 došlo v regionu CEE k očekávanému růstu tempem 3,6 %, prognózují nyní výzkumní pracovníci UniCredit, že růst v roce 2011 zrychlí zhruba na 3,8 %. Přitom výhledy růstu se budou výrazně lišit pro oblast střední Evropy, Turecko, pro SNS, jež se postupně opět vrací na správnou kolej, i pro jihovýchodní Evropu, která se ještě stále opožďuje a řeší některé nepominutelné problémy restrukturalizace.
„Krize nijak nezasáhla dlouhodobý potenciál CEE, pokud jde o koncept sbližování,“ uvedl Gianni Franco Papa, nový ředitel Divize CEE UniCredit. „Model regionálního růstu, který staví na přílivu kapitálu, sílící konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně, zůstává nedotčen. A totéž platí také o mezeře v penetraci bankovními službami.“ Kupříkladu se očekává, že poměr penetrace financování hypoték k HDP dosáhne za rok 2010 hodnoty 8 %. To v porovnání s poměrem 40 % v eurozóně ukazuje, že je zde stále tržní potenciál. Potenciál k vyrovnávání náskoku je zřejmý také v oblasti velké firemní klientely, kde podíl úvěrů firemního sektoru na HDP v CEE odpovídá 28 % oproti 52 % v eurozóně, přičemž firemním klientům jsou ještě stále nabízeny mnohem méně propracované a diverzifikované finanční služby, než je to obvyklé na vyzrálejších trzích.
Vývoj sbližování i finanční penetrace vytváří základnu pro předpokládaný vzestupný vývoj bankovního obchodu v CEE ve střednědobém až dlouhodobém výhledu. Bankovnictví v regionu CEE dále poroste rychleji než na vyzrálejších trzích, avšak potenciální růst se bude udržovat pod předkrizovou úrovní, jelikož vliv hybných sil konvergence bude oproti minulosti oslabený.
„Obnova rovnováhy makroekonomického modelu si žádá změnu modelu bankovnictví,“ vyjádřila se Debora Revoltella, ředitelka divize strategických analýz pro region CEE UniCredit Bank Austria. „Bankovnictví CEE v dobách před krizí se opíralo o rapidní růst poskytování úvěrů, který byl do značné míry financován z externích zdrojů.“ Lokální banky maximálně využívaly vydatné mezinárodní likvidity a nízkých nákladů na riziko země, a byly tak schopny podporovat růst financováním úvěrování domácností za pomoci přílivu mezinárodního kapitálu v kontextu nízké míry úspor domácností. Vzkvétalo poskytování retailových i devizových úvěrů. „Vzhledem k současným vyšším nákladům na získávání prostředků a nárůstu nákladů na riziko země se zesiluje potřeba zaměření na financování domácností. Kromě toho mohou úvěrovací strategie dospět ke své větší diverzifikaci a k tomu, že budou více podporovat budoucí hospodářský růst, což přinejmenším během nynější fáze hospodářské obnovy znamená omezení objemu spotřebních úvěrů a větší objem úvěrů pro podniky, zejména v produktivních sektorech orientovaných na vývoz,“ uvedla Revoltella. Vzhledem k těmto okolnostem by se úvěrování pro firemní sektor mělo stát tahounem dlouhodobé konkurenceschopnosti a růstu v regionu.
Krátkodobý výhled se zlepšil, ale rizika trvají
Hospodářská krize se nejprve projevila zadrhnutím likvidity, po němž následovaly lavinovitě rostoucí problémy s kvalitou úvěrů, doprovázené zadrhnutím úvěrového trhu. Druhé pololetí roku 2010 se v souladu s postupujícím ekonomickým oživováním stalo svědkem stabilizace dynamiky problémových aktiv, což byly sílící známky toho, že situace v oblasti nesplácených úvěrů pravděpodobně někdy mezi koncem roku 2010 a začátkem roku 2011 dostoupí vrcholu. „Pokud jde o ziskovost bankovního podnikání v roce 2010, projevila se jako neméně náročná oproti roku 2009, jelikož určité mírně snížené požadavky na tvorbu rezerv byly smazány nižší schopností generovat výnosy,“ poznamenává ekonomka Deborah Revoltella. „K tomu, abychom se dočkali akcelerace v poskytování úvěrů a v bankovním obchodě obecně, bude napřed zásadní plné oživení na straně poptávky.“ V roce 2011 očekává posilování schopnosti bank generovat výnosy, a to v celém regionu, upozorňuje však, že průběh oživování se bude dál pohybovat po umírněné dráze.
Výzvy na další cestě
Zároveň se změnami profilu konkurenceschopnosti v globálním bankovnictví mohou být budoucí změny v regionu CEE silně ovlivňovány zdejším tužším bankovním prostředím. Zatímco mezinárodní investoři, kteří byli v regionu aktivní již během uplynulé dekády, opět potvrzují své silné angažmá vůči CEE, může úsilí o vytvoření optimálního tržního umístění vyústit ve fúze a akvizice nebo či asset swapy, přičemž noví hráči na určitých trzích i na regionální úrovni již dávají najevo svůj zájem.
„V tomto kontextu, jestliže se pozorně díváme na mezinárodní hráče, kteří působí v regionu, bude ke klíčovým faktorům úspěšnosti stále více patřit schopnost maximálně těžit ze solidní základny zdrojů financování a z kapitálové pozice, dále dobrý přístup na mezinárodní trhy a příznivé tržní umístění,“ formuluje manažer UniCredit Gianni Franco Papa. Jak již ekonomové UniCredit uvedli v loňském roce, rozhodující je také rizikový apetit, který je dělítkem mezi vítězi a poraženými. Papa je názoru, že UniCredit Group se nachází v dobrém postavení k tomu, aby byla schopna využít výhod pokračujícího oživování v regionu. Dostupnost kapitálu a zdrojů financování (včetně záměru Skupiny alokovat větší objemy kapitálu do CEE), nejrozsáhlejší síť se silným umístěním na nejdynamičtějších trzích v regionu a dobré předpoklady pro maximální využívání kompetencí Skupiny – takové jsou základy budoucího úspěchu.
Mezi výzvy na další cestě pro bankovní odvětví regionu náleží sílící vnitrostátní a mezinárodní regulatorní tlaky. V krátkodobém výhledu jsou tyto starosti spojeny s důrazným zaměřením na regulování obchodu s měnami, a dále se zaváděním nadměrně zatěžujících daní pro banky. Ve střednědobém horizontu představuje výzvu provádění dohody Basel III. „Po chaotických časech krize je regulace nepochybně vítána, panují ovšem obavy, že by mohla dospět až k přemrštěné penalizaci vztažené na přeshraniční bankovní model, který byl doposud základem ekonomického a finančního sbližování v regionu CEE,“ uvedla Revoltella.
-red-
Follow
