V poslední době se i v České republice více hovoří a vhodnosti či nevhodnosti úprav prodejní doby v maloobchodě. Od doby liberalizace obchodního podnikání, kdy zanikly všechny předchozí právní předpisy pro tuto oblast obchodního provozu, je vymezení prodejní doby součástí vlastního marketingového jednání bez jakékoliv specifické úpravy. Nicméně za předpokladu dodržování jiných, nepřímo souvisejících právních předpisů, týkajících se např. zaměstnanců, kteří zabezpečují podnikatelem vymezenou prodejní dobu apod.
Dominantním faktorem přístupu k prodejní době je snaha obchodníků maximálně v daných podmínkách svého podnikání vycházet vstříc požadavkům spotřebitelů, tudíž nabízet jim i dostatečnou dobu pro uskutečňování jejich nákupů. Nákupy zboží navíc nejsou jen nutnou příležitostí pro opatření potřebného zboží pro spotřebu, ale zejména v domácnostech se staly „zážitkovou“ záležitostí, oblastí trávení volného času, často pro celou rodinu.
Zvýšená frekvence názorů odborné i laické veřejnosti na šíři prodejní doby podporovaná i diskusemi v zahraničí (např. SRN), vedla společnost GfK Praha k tomu, aby iniciativně provedla primární terénní výzkum prodejní doby na principu položení několika jednoduchých, avšak zásadních otázek, náhodně vybranému vzorku 1 000 respondentů v prosinci roku 2002. Touto cestou byl získán jeden z jistě důležitých podkladů pro další debaty ohledně prodejní doby, ať již jde o požadavky na její regulaci či názory právě opačné i na půdě Svazu obchodu ČR.
Otázky byly položeny tak, že respondent odpovídal na to, zda dotazované řešení prodejní doby považuje za výhodné nebo nevýhodné anebo zda „je mu to jedno“ ( lhostejné).
K jednotlivým čtyřem otázkám byly získány následující odpovědi:
Prodejny běžně otevřené i v sobotu a neděli se setkaly s nejvyšším – 60,4 % podílem odpovědí, vyjadřujících spotřebitelský zájem na takové úpravě prodejní doby; jen 2,9 % respondentů ji považovalo za nevýhodnou, 36,7 % označilo „je mi to jedno“.
Prodejny běžně otevřeny během státních a ostatních svátků – považovalo při průzkumu 44,5 % dotázaných za výhodné; 6,3 % za nevýhodné, 49,2 % bez označení výhodnosti či nevýhodnosti.
Graf:
Měly by mít prodejny běžně otevřeno během státních a ostatních svátků?
Prodejny běžně otevřeny do 22,00 hod. – považovalo 41 % respondentů za výhodné, nicméně co do podílu odpovědí vyjadřujících zájem byly až na třetím místě; 8,1 % označila toto řešení jako nevýhodné, 51 % bylo lhostejné.
Hypermarkety a velké supermarkety běžně otevřené 24 hodina denně – označilo za výhodné 34,4 % dotázaných, 7,5 % považovalo toto řešení prodejní doby za nevýhodné a 58,1 % vyjádřilo „je mi to jedno“.
Průzkum GfK Praha přináší k uvedeným základním otázkám a k nim vysloveným názorům podrobné údaje podle struktury osloveného vzorku respondentů, tedy co do věkových kategorií, vzdělání, počtu členů domácnosti, příjmů, velikosti bydliště i regionálního rozmístění. Je zřejmé, že ve struktuře tendují odpovědi respondentů k zájmu na šířeji provozované prodejní době (vlastně na její větší kapacitě pro služby zákazníkům), a to zejména z řad mladších vrstev obyvatelstva, vzdělanějších, s vyššími příjmy a z větších aglomerací.