Evropská asociace PR, vzdělání a výzkumu (EUPRERA) a Evropská asociace komunikačních ředitelů (EACD) zveřejnily výsledky své každoroční evropské komunikační studie. Čtvrtý ročník mezinárodního výzkumu byl proveden za podpory časopisu Communication Director a sponzorován společnostmi: Infopaq, která se zabývá mediálním monitoringem, a agenturou Grayling, druhým největším světovým nezávislým poradcem v oblasti PR. Průzkumu se zúčastnilo 1,955 profesionálů ze 46 zemí a pravděpodobně se tak jedná o největší studii, která kdy byla v oblasti public relations provedena. Na studii pracovala skupina profesorů z 11 různých světových univerzit vedená profesorem Ansgarem Zerfassem z Německa.
Vybrané klíčové poznatky: – Vliv hospodářské recese:
– Pracovní spokojenost: Evropští komunikační profesionálové jsou všeobecně v práci spokojeni (69%), ačkoli jsou zde velké rozdíly mezi jednotlivými regiony. Východoevropané jsou více spokojeni (75%) a Jihoevropané méně (57%). Práce v public relations je považována za různorodou a je kladně hodnocena nadřízenými. Naopak je ale limitována v oblastech jako je záruka práce, mezd a kariérních možností.
– Styly vedení: Komunikační profesionálové, kteří jsou podrobeni inkluzivnímu stylu vedení jsou spokojenější a výkonnější, než ti, kteří jsou podrobeni transakčnímu či transformačnímu vedení. (Inkluzivní styl vedení znamená, že nadřízení se dožadují ideálů, vizí a výzev a podporují společné rozhodování v rámci svého týmu.)
– Znaky úspěchu: Dobré vztahy s klíčovými účastníky, schopnost mobilizovat lidi a formální účast v rozhodovacích procesech jsou hlavní pilíře skvělého komunikačního oddělení.
– Rozvoj odvětví: Korporátní komunikace je v rámci organizace stále považována za tu nejdůležitější, následuje ji marketingová a brand komunikace. Důležitost online komunikace, vztahů s médii a sociálních sítí masivně roste již od roku 2008 a předpokládá se, že v budoucnu tomu nebude jinak.
– Sociální sítě: Téměř každý druhý evropský profesionál (45%) si myslí, že internetové komunity jsou dnes důležitým kanálem pro komunikaci s veřejností. Ale pouze 26% věří ve Twitter a jen 17% ve Wikipedie (on-line encyklopedie). Předpovědi velmi fandí všem sociálním platformám zaměřeným na sdílení videí, avšak navzdory tomuto názoru se pouze minimum organizací začalo tímto trendem řídit.
– Spolehlivost předpovědí: Bylo možné spočítat časové analýzy a porovnat letošní výsledky s minulými předpověďmi. Ale jak je vidět z odpovědí, komunikační profesionálové mají tendence přeceňovat vývoj i jeho předpovědi. Například se čekalo snížení důležitosti tištěných médií mezi lety 2007 a 2010 o 9,5%. Nakonec zde byl ale nárůst o více než 5%. Stejně jako se předvídalo, že důležitost sociálních sítí stoupne o více než 4%, konečný nárůst však byl pouze o 15,2%. Nicméně celkový posun k interaktivnější a pohotovější komunikaci je více než jasný.
Studie monitoruje komunikační trendy a analyzuje dopady globální poklesu a mediální krize na komunikační oddělení a agentury. Navíc ukazuje hlavní strategická témata i trendy z praxe. Detailně se zaobírá i specifickými tématy, jakými jsou ukazatele úspěšnosti a síly, vlivu sociálních sítí, styly vedení a pracovní spokojenost. Pro analýzu dat byly použity metody empirického sociálního výzkumu a statistické výpočty.
-red-