Na internetu jsme sice ve sdílení osobních informací opatrní, ale tento pocit bezpečí může být jen iluzorní a to zejména v rámci sociálních sítí a komunit, kde se šíření informací podobá lavinovitému efektu. Stejně tak znalost některých rizik, která s sebou internet přináší, je malá, nebo spíše žádná. Informační kanál o těchto hrozbách v podstatě žádný není a efektivní osvěta o zásadách bezpečného používání internetu chybí. Přitom je dnes vzdělávání v této oblasti kriticky důležité a to nejen pro děti, které se mohou na internetu stát snadnou obětí, ale také pro dospělé.
Sdílíme jen základní údaje, nebo něco víc?
Polovina dotázaných uvedla, že sdílí na internetu jen základní osobní údaje. 39 % o sobě poskytuje informace jen na stránkách, kde se jejich majitel smluvně zavazuje o jejich ochraně.
Pokud bychom o sobě měli na internetových sociálních sítích a komunitách (jako je Facebook nebo Lidé.cz) sdílet nějaké informace, šlo by nejčastěji pouze o jméno (86 %) nebo emailovou adresu (76 %). Problém je v tom, že se sice můžeme omezovat ve zveřejňování informací při registraci do takových sítí, ale v rámci komunikace s ostatními uživateli toho o sobě řekneme mnohem víc a ani si toho nemusíme být vědomi. Stačí se přihlásit na Facebook a podívat se na statusy některých uživatelů, kteří zde zveřejní fotky nově zrekonstruovaného bytu a do statusu ještě napíšou, kolik to všechno stálo.Z nevinné zprávy se tak stává pozvánka pro zloděje.
Přitom sociální sítě jako Facebook nebo Twitter považují muži i ženy ve srovnání s jinými službami z hlediska bezpečnosti sdílení soukromých informací jako nejvíce nebezpečné.
V souvislosti s poskytováním osobních informací na internetu zkusilo 36 % dotázaných někdy vystupovat pod jinou identitou (jedná se především o muže). Důvodem je nevěrohodnost některých internetových stránek, ale nejčastěji jde o to, že prostě chceme být v anonymitě a nechceme, aby nás někdo na internetu poznal. To pak samozřejmě může vést k riziku, že chatujete s 15-ti letou blondýnou, která je ve skutečnosti 40-ti letým mužem.
Phishing…to je sexuální obtěžování???
Spontánní znalost pojmu phishing je poměrně malá. Většina uživatelů internetu tento pojem nezná a o phishingu nic neví, případně si pod ním v souvislosti s internetem představuje něco jiného. Někteří uváděli, že jde o špehování (stalking) nebo obtěžování, představování se pod jinou identitou, otravování reklamou. Phishing je přitom považovaný za velmi nebezpečný . Je třeba se zamyslet nad tím, jakým způsobem by měla být veřejnost informována o takových rizicích a hrozbách na internetu, neboť nějaká forma prevence v této oblasti prostě chybí.
Muži jsou ve své ochraně zkušenější než ženy
Nejčastějším způsobem ochrany na internetu je aktualizace antiviru, využívání odlišných hesel k různým účtům a používání firewallu. Muži jsou ve své ochraně oproti ženám aktivnější. Využívají na internetu více identit a mají více emailových účtů. Využívají také možnost black-listů, které blokují určité internetové adresy a používají více firewall nebo spyware.
Internetová anarchie nebo cenzura?
Chceme volné šíření informací na internetu, které povede k šíření „tabuizovaných“ témat nebo cenzuru, která může vést k vymýcení svobody slova na internetu? Polovina dotázaných si myslí, že by cenzura na internetu být měla, ale v mírnější podobě, aby nepotlačovala i informace, které nemusí být nutně nevhodné. Otázkou ovšem zůstává, jak konkrétně by byly rozlišovány potenciálně škodlivé a nezávadné informace. Třetina je pro svobodné šíření informací na internetu a zbytek je pro cenzuru internetu v tvrdé podobě.
Svobodné šíření informací na internetu podporují především muži, ženy naopak souhlasí s cenzurou internetu, ať již v mírnější nebo tvrdší podobě.
A kdo by měl být za obsah na internetových službách odpovědný? Podle respondentů by to měl být především provozovatel, majitel nebo správce a také autor poskytovaných informací.
V posuzování nevhodnosti obsahu internetových stránek jsou kritické spíše ženy, které se oproti mužům staví negativně především k pornografii a násilí. Za velice nevhodné jsou mezi muži i ženami považována především nacistická témata a také propagace drog na internetu.
Pokud jde o využívání internetu dětmi do 15 let, respondenti jsou spíše pro jejich výchovu v souvislosti s využíváním internetu. Jsou ale rodiče schopni své děti v této oblasti sami vychovávat? Většina rodičů bude mít pravděpodobně s internetem menší zkušenost než jejich děti, protože ty v dnešní době na internetu doslova žijí. Zde se dostáváme k tomu, co jsme již načali v předchozích částech. Výchova by měla nejspíše probíhat ve formě vzdělávacích kurzů, které by se ovšem neměly omezovat jen na děti, ale měly by být přístupné komukoliv bez ohledu na jeho věk. Takové kurzy ale v nabídce chybí. Máme kurzy zaměřené na drogovou prevenci a na sebeobranu, ale už ne na sebeobranu na internetu. Přitom by lidé na takových kurzech mohli být poučeni o relativně bezpečné formě užívání internetu a mohli by být také informováni o dalších rizicích, která sebou internet přináší.
Někdo se dívá…
Na internetu se začaly objevovat různé aplikace, které nám umožňují prohlédnout si téměř každé zákoutí jakéhokoliv města nebo nám mohou říci, kde se pohybují naši přátelé. Zeptali jsme se našich respondentů, co si myslí o takových aplikacích jako je Google Latitude, který promění Váš mobil ve „vysílač“ a umožní ostatním zobrazit Vaši pozici. Většina dotázaných se k takovým aplikacím staví spíše negativně a s nedůvěrou. Hlavním důvodem je především zásah do soukromí a vysoké riziko zneužití. Nicméně někteří připustili, že by byla využitelná ve výjimečných situacích (například hledání pohřešovaných atd.). Otázkou zůstává, zda Vaši pozici budou znát jen Vaši přátelé, nebo naprosto cizí lidé, kteří by mohli tuto aplikaci snadno zneužít.