Blíží se volby do Parlamentu ČR, již snad definitivně, tudíž všechny strany maximalizují svůj reklamní tlak na potencionální voliče. Nejde pochopitelně o nic nečekaného – stejná situace se opakuje v posledních dvaceti letech již poněkolikáté. Můžeme tedy pouze hodnotit, čím se letošní volební klání liší od minulých, co přibylo nového, co naopak žádných zásadních změn nedostálo.
Začnu tím, co se nezměnilo a asi nikdy ani nezmění. Tedy zarážející investované částky, které politickou reklamu charakterizují. Je jasné, že z pohledu jakékoliv nadnárodní korporace jde o částky relativně běžné – na marketing mnohdy vynakládají více, často i v řádech. Z pohledu voliče a daňového poplatníka však zveřejněná čísla vypadají trochu jinak. Namátkou ocituji z „veřejně přiznaných“ předvolebních rozpočtů největších stran. S přehledem vede ČSSD, která prý může investovat okolo 350 miliónů korun. Odborné odhady zveřejněné v médiích však jen za první čtvrtletí tohoto roku hovoří o již vyčerpané částce přes 200 miliónů korun. A to jsou jen náklady na prokazatelné a viditelné nástroje propagace – billboardy a inzerci.
„Skryté“ formy, jako například antikampaně proti politickým protivníkům, v tom zahrnuty nejsou, stejně jako „1. díl“ kampaně na podzim. Protivníci jsou s výdaji podstatně skromnější, můžeme-li opět usuzovat z prohlášení, odhadů a pohledů na plakátovací plochy. Poměr je skoro jedna ku jedné – ČSSD : ostatní strany dohromady. Z toho polovina částky jde za ODS – zatím cca 100 miliónů. Ovšem nejsme zdaleka na konci, byť volby jsou již kalendářně „za rohem“. Počkejme si, jak bude bilance nakonec vypadat, kolik investic ještě kdo přizná. A především, kolik se na účty stran vrátí ze státního rozpočtu (a našich daní) podle celkových výsledků. Třeba budeme příjemně překvapeni novými tvářemi politické reprezentace, které prohlašují, že výdaje na předvolební reklamní kampaně by měly mít svůj strop, stejně jako příjmy ze státní kasy pro úspěšné…
Částečně se mění portfolio mediatypů, které strany k oslovování využívají. Tedy přesněji jejich význam. Soudím tak hlavně z četných, mediálně populárních kauz internetových akcí „fanklubů“ nebo „odpůrců“ jednotlivých stran. Mnohá předvolební prohlášení dostala následně prostor na Facebooku nebo YouTube, přičemž došlo nejen k očekávaným „virálním“ marketingovým jevům, ale také k méně očekávanému, sekundárnímu přesunu tématu zpět do klasických médií: televize, rozhlasu a novin. Bohužel, často to bylo podmíněno spíše vyostřením debaty, projevy vulgarismu atd.
Co hodnotím naopak jako celkem nový prvek, je zvyšující se snaha stran – především menších – o osobní angažovanost voličů. Například nejmenovaná strana vyzývá k polepu vozů samolepkou s logem, nabídnutí místa na plotě atd. Jde o drobnosti, ale spolu s množstvím dalších malých aktivit, mimo jiné již zmiňovaných debat a petic na komunitních webech, se mi tahle cesta jeví jako zajímavá, perspektivní a podstatně příjemnější, než „tapetování“ krajiny jednou barvou. Vrcholem letošních předvolebních kampaní byl z tohoto pohledu, alespoň já to tak osobně hodnotím, velmi dobrý marketingový krok s rozesíláním složenek s částkou ve výši státního dluhu na jednoho obyvatele. O dopadech na adresáty bylo již napsáno mnoho, nebudu to tedy dlouze komentovat. Snad jen, že jde o zcela jasnou deklaraci politického programu. I když, před volbami jde vždy jen o sliby…
Follow
