Mnohé podniky v zemích střední a jihovýchodní Evropy jsou nuceny se vyrovnávat s opožděnými úhradami svých faktur. Zhoršená platební morálka je jedním z následků hospodářské krize. V České republice čekají dodavatelé zboží a služeb na úhradu svých pohledávek v průměru 48 dní. Zpoždění v úhradách tedy představuje v průměru 12 dní, obvyklá doba splatnosti v roce 2009 činila 36 dní.
Přestože platební podmínky jsou ve srovnání s ostatními zeměmi nastaveny poměrně velkoryse, podíl firem, které své faktury hradí v rámci dohodnutých termínů, představuje v České republice jen zhruba 40%. Každý pátý dlužník překračuje dohodnutý termín úhrady o více než 30 dní.
Negativní vývoj konjunktury se také kriticky promítá do růstu počtu podnikových insolvencí. Právě platební morálka podniků totiž představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů, který se přímo promítá do finanční situace malých a středních podniků. Vysoký počet neuhrazených faktur nebo i faktur zaplacených se zpožděním zhoršuje mnohým podnikatelům vlastní likviditu, která je v důsledku poklesu zakázek v řadě odvětví již beztak napjatá. Bez kapitálových rezerv nebo možnosti získání překlenovacích úvěrů se významně zvyšuje riziko úpadku. Z toho důvodu představují informace o platební disciplíně a o aktuální bonitě obchodních partnerů významný předpoklad pro minimalizaci rizik vzniku nedobytných pohledávek a úspěšný podnikový rozvoj.
Mnohé země střední a jihovýchodní Evropy jsou nyní nuceny bojovat se zhoršenou platební morálkou firem. Na základě průzkumu provedeného 13 společnostmi Creditreform působících v jednotlivých zemích bylo vytvořeno srovnání /tzv. ranking/ týkající se dohodnuté a skutečné doby úhrady pohledávek (údaje jsou ve dnech). Vedle obvyklé průměrné splatnosti faktur, který stanovuje dodavatel svým zákazníkům, se rovněž sleduje průměrná skutečná doba úhrady, tj. počet dní, o něž byla sjednaná splatnost překročena.
Mezi jednotlivými zeměmi se platební disciplína podstatně liší. Vedle konjunkturálních a strukturálních podmínek a platebních zvyklostí, které jsou pro jednotlivé země typické, se zde odrážejí také různě dlouhé platební termíny, které dodavatelé a poskytovatelé služeb poskytují. V současné době musí na uhrazení dodaného zboží či služeb nejdéle čekat podniky v Rumunsku (90 dní), Srbsku (120 dní) a Polsku (123 dní). Doba úhrady pohledávek může dosáhnout dobrých tří měsíců také ve Slovinsku (83 dní), Chorvatsku (87 dní) a v Maďarsku (90 dní).
Poněkud příznivější je po této stránce situace podniků v Estonsku, Bulharsku a v Lotyšsku. Zde jsou faktury většinou uhrazeny nejpozději do 26, 37 resp. 38 dní. Délka úhrady faktur většinou nepřekročí dobu 2 měsíců u dlužníků v Litvě (45 dní), v České republice a na Slovensku (48 dní) a rovněž na Ukrajině (55 dní); tyto země se nacházejí zhruba ve středu rankingu.
Pro srovnání: v Německu musí podniky čekat na vyrovnání faktur celkem 43 dní. Ve srovnání s ostatními zeměmi střední a jihovýchodní Evropy tak Německo nachází na předních příčkách. Vedle Bulharska plní dlužníci své platební povinnosti poměrně rychle pouze v pobaltských zemích.
Důvody opoždění plateb
Příčiny překračování platebních termínů jsou rozličné: v devíti společnostech Creditreform vidí jako hlavní důvod opožděných plateb přechodné obtíže v likviditě firmy. Mezi nejčastěji uváděnými důvody je také záměrná neochota k placení ze strany zákazníků, kterou uvádějí věřitelé ve Slovinsku, Estonsku, Litvě a rovněž v Bulharsku, na Ukrajině a v Rumunsku, v Rusku, Chorvatsku a v Srbsku. Znamená to, že zákazník o své nestabilní finanční situaci ví, a přesto si produkty nezbytné pro výrobu nebo provozování služeb objedná i s vědomím, že závazky s tím spojené nebude schopen splnit.
V sedmi zemích vidí odborníci ze společností Creditreform jako důvod pro opožděné platby úpadek důležitého zákazníka a nedobytnost pohledávek za zákazníky v insolvenci.
Rostoucí množství neuhrazených pohledávek u dodavatelů a viditelné zhoršení platební morálky mají bezprostřední souvislost s dopady finanční krize. Mnohým podnikům nejsou dodávky zboží včas uhrazeny a firmy jsou tak nuceny využívat dodavatelské úvěry, a to nelegálně formou překračování platebních termínů. Tento argument bývá uváděn jako významný důvod překračování platebních termínů u podniků se sídlem v Maďarsku a v Lotyšsku, ale také na Slovensku a v Chorvatsku.
– red –
Follow
