| align=justify>Již pošesté odpovídalo 250 významných českých exportních firem na dotazy v rámci Exportního výzkumu DHL, který pro DHL realizovala formou telefonického dotazování společnost GfK Praha ve dnech 30. 9. – 8. 10. 2002. Z výsledků dotazování vyplynulo, že index (rozdíl počtu těch, kteří očekávají nárůst vs. pokles objemu exportu) krátkodobého exportního sebevědomí (výhled na tři měsíce) dále klesá. Po pololetním zmírnění, ve srovnání s jarní vlnou šetření, se navíc opět prohloubila dynamika poklesu exportéry odhadovaného nárůstu objemu exportu a odpovídá úrovni stejného období loňského roku. Menší krátkodobý exportní optimismus byl zjištěn jak u českých, tak i moravských exportérů. Co do podílu exportu na celkovém obratu firmy, očekávají nejčastěji jeho nárůst firmy se střední úrovní podílu exportu na objemu firmy v rozmezí 700 mil. Kč až 1 mld. Kč. Index dlouhodobého exportního sebevědomí (výhled na dvanáct měsíců) naopak poprvé po čtyřech vlnách šetření vzrostl. Mírně optimističtěji přitom vidí svoji budoucnost čeští exportéři, kteří častěji očekávají dlouhodobý nárůst objemu exportu. Z hlediska obratu firmy očekávají další zvyšování objemu exportu nejčastěji ekonomicky silné firmy s obratem mezi 2 – 5 mld. Kč. Z hlediska podílu exportu na celkovém obratu firmy však častěji cítí svoji šanci firmy s menším až středím podílem exportu na obratu firmy menším než 40 %. Firmy s vyšším podílem očekávají nárůst objemu exportu méně často. Nutno říci, že zejména výsledek indexu krátkodobého exportního sebevědomí je s největší pravděpodobností ovlivněn obdobím realizace terénní části projektu, tedy krátce po srpnových povodních. Vliv povodní a jejich následků však byl, podle vyjádření exportérů, menší než byl očekáván. Více než sedm z deseti exportních firem neočekává v následujících třech měsících ovlivnění vývozu. V horizontu 12 měsíců pak jejich počet stoupl na osm z deseti exportérů. Znamená to, že následky povodní budou exportéry rychle odstraněny. Povodněmi byli o něco častěji zasaženi čeští exportéři, což koresponduje s faktem, že povodně zasáhly více Čechy. Zaměstnanost se u našich nejvýznamnějších exportních firem nebude nijak dramaticky měnit. Nejčastěji exportéři předpovídali na příští rok setrvalý stav počtu zaměstnanců, případně jejich mírný nárůst. Větší výkyvy v počtu zaměstnanců byly zjištěny u moravských exportních firem. Zatímco v Čechách očekává setrvalý stav v počtu zaměstnanců šest z deseti firem a nárůst jejich počtu jen o něco více než 10 %, u moravských firem očekávají setrvalý stav „jen“ čtyři z deseti vývozců a jejich nárůst pětina z dotázaných. Komoditní skladba českého exportu se příliš nemění. Výjimkou je automobilový průmysl, u kterého byl již druhé měření po sobě zaznamenán výrazný pokles. Oproti jarní vlně šetření je pokles počtu exportérů, kteří uvedli vývoz automobilů jako nejperspektivnější , téměř poloviční a při meziročním srovnání již čtyřnásobný. Stejně jako komoditní skladba českého exportu, tak i struktura klíčových cílových trhů nedoznala výraznějších změn. Naši exportéři nadále vyvážejí nejvíce do zemí Evropské unie, jmenovitě do Německa. Dále na Slovensko a do zemí bývalého Sovětského svazu. Nárůst objemu exportu v následujících 12 měsících očekávají nejčastěji exportéři do zemí bývalého Sovětského svazu, Číny, zemí východní Evropy a států sdružených do EU. Největší pololetní přírůstek počtu exportérů vyvážejících do daných lokalit byl zaznamenán do pro nás exotických trhů Austrálie a Oceánie, afrických zemí a Japonska. Z pohledu největších exportních příležitostí obecně pak exportéři jmenovali Německo a ostatní země EU a Rusko. Podle vyjádření exportérů je největším problémem českého exportu příliš silná koruna. Tento důvod negativně ovlivňující vývoz uvedlo téměř sedm exportních firem z deseti. Ve srovnatelném období loňského roku uváděla tento důvod jen čtvrtina exportérů. Ostatní důvody jako např. naše celková ekonomická situace či stagnace na cílových trzích byly jmenovány jen minimálně. Směnný kurz koruny byl paradoxně nejčastěji jmenován také mezi důvody, které ovlivňují export (jeho hodnotu) pozitivně. Dalšími nejčastěji jmenovanými faktory pozitivně ovlivňujícími export byly rostoucí kvalita našich výrobků a rostoucí produktivita práce. Více než čtyři z deseti dotázaných exportních firem ztratily v posledních třech letech některé ze svých trhů. Pokračuje tak pozvolný trend nárůstu počtu těch firem, které některý ze svých cílových trhů ztratily. Mezi nejčastěji uváděnými ztracenými trhy byly jmenovány trhy zemí Evropské unie, dálného východu a Japonska a státy bývalého Sovětského svazu. Nejčastěji uváděnými důvody ztráty trhu byly pokles poptávky z důvodů levnější konkurence, cenové důvody obecně a stagnace na cílových trzích.
Doplňkové tabulky
Další články:Čtěte také
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výzkum trhu
Gfk
Follow
