O knize Umění války (The Art of War) od válečného poradce Sun Tzu jsem se poprvé dozvěděl na začátku devadesátých let v kině. Dávali zrovna americký film Wall Street a velký finančník Gordon Gekko ústy Michaela Douglase informoval nováčka v této branži, že si má přečíst právě tuto knihu, neboť se jedná o základní bibli obchodu.
Po letech jsem si tuto knihu na Amazonu koupil a před pár týdny sehnal i její českou podobu, rozšířenou navíc o další část Umění boje od Sun Pina, Sun Tzuova potomka. Přestože Tzu Sun psal zápisky již před více než 2500 lety, je tato kniha velmi aktuální nikoliv jen pro vojenské účely, ale také pro sport, obchod a marketing (jako první začali tuto vojenskou teorii používat japonští businessmani) a v neposlední řadě i pro soukromý život.
Celý původní text byl zrekonstruován ze stovek neseřazených a často vážně poškozených bambusových proužků a my máme to štěstí, že je nyní máme pohromadě k dispozici v jedné knize.
První část knihy, Umění války, je rozčleněna do třinácti kapitol, z nichž každá se zaměřuje na jiný aspekt bitvy. V každé kapitole jsou většinou bodově uvedeny jednotlivé návody a doporučení. Pokusím se z každé kapitoly, i když se to jeví jako velmi složité, vytáhnout jen jednu zajímavou pasáž, která mne nejvíce zaujala a která se dá použít i v přeneseném smyslu.
Kapitola 1 – Plán
„Lest je duší války. Proto jsi-li schopný, předstírej neschopnost. Jsi-li odhodlán vyrazit do boje, předstírej nečinnost. Je-li tvůj cíl blízko, předstírej, že je vzdálen. Je-li daleko, musí se zdát na dosah.“
Kapitola 2 – Příprava války
„To, po čem tví muži prahnou a co chtějí získat jsou hmotné statky. Proto ve střetnutí vozů, zajali-li tví muži deset nebo více vozů, odměň prvního, kdo vůz získal. Změň proporce na vozech ve své vlastní a zařaď je mezi své. Se zajatými bojovníky zacházej dobře, neboť mohou být užiteční pro naši věc. Tak vojsko poráží nepřítele a sílí.“
Kapitola 3 – Plánování útoku
„Ten kdo zná svého nepřítele i sebe, nebude v nebezpečí, ani kdyby svedl sto bitev. Ten, kdo nezná nepřítele, ale zná sebe, někdy zvítězí, avšak pozná také porážku. Ten, kdo nezná sebe ani nepřítele, ten bude vždy poražen.“
Kapitola 4 – Bojová situace
„Ten kdo nemůže zvítězit, zaujímá obranné postavení. Ten, kdo může zvítězit, útočí. Je-li tomu tak, pak v obranném postavení bude síla nutná k obraně dostatečná, i když k útoku by nestačila.“
Kapitola 5 – Válečná síla
„Předstíraný zmatek je plodem kázně. Domnělý strach je plodem odvahy. Líčená slabost je plodem síly.“
Kapitola 6 – Prázdné a plné
„Chceš-li aby nepřítel sám k tobě přišel o své vůli, nabídni mu snadný zisk. Chceš-li zabránit nepříteli, aby k tobě přišel, ukaž mu nebezpečí, do jakého by se dal.“
Kapitola 7 – Válečné střetnutí
„Nestíhej ty, kdo předstírají ústup. Neútoč na šiky bažící po boji. Nespolkni oddíl, který má být návnadou. Nebraň vojsku, které ustupuje k domovu. Oblehneš-li vojsko, ponech mu cestu k úniku. Nevystavuj vyčerpaného útočníka tlaku.“
Kapitola 8 – Devět proměn
„Moudří vojevůdci rozjímají o váze zisků a ztrát. Dokáží-li nalézt výhodu v obtížných okolnostech, lze jim dát důvěru. Umí-li rozpoznat újmu v nabídnuté výhodě, překonají každou obtíž.“
Kapitola 9 – Pohyb vojska
„Trestáš-li své muže dříve, než k tobě stačili přilnout, nepodřídí se. A nepodřídí-li se, nebudou ti k užitku. Netrestáš-li však vojáky ani po té, co k tobě přilnuli, nebudou k ničemu.“
Kapitola 10 – Povaha krajiny
„Co se týče členité krajiny, chceme-li tu obsadit, musíme se usídlit na návrších a slunných svazích kopců a tam pak očekávat nepřítele. Je-li náš soupeř rychlejší a obsadí taková místa jako první, odvolej své síly a vzdal se. Do členité krajiny jej nenásleduj.“
Kapitola 11 – Devět krajin
„Stav své muže do beznadějných situací a přežijí. Vyšli je do vražedné krajiny a oni budou žít. Jen tehdy, vstoupil-li zástup tvého vojska na nebezpečnou půdu, bude schopen přeměnit porážku ve vítězství.“
Kapitola 12 – Útok ohněm
„Je pět způsobů útoku ohněm. První je zapálit vojsko, druhý je zapálit sklady, třetí je zapálit vozy se zásobami,čtvrtý je zapálit zbrojnice a pátý je zapálit ležení.“
Kapitola 13 – Užití zvědů
„Pouze ten, kdo je moudrý, může zvědy využít. Pouze ten, kdo je shovívavý a spravedlivý, může mít užitek z jejich práce. Není-li vojevůdce bystrý a prozíravý, nedokáže prohlédnout kličky ve zprávách zvědů. Proto postupuj jemně a chytře. Není nic, k čemu by se zvědů nedalo použít.“
Jak vidíte, je každá stránka knihy Umění války naplněna tisíciletou moudrostí a zkušeností ze skutečných bojů. A navíc se tato zkušenost dá lehce uplatnit v různých oborech lidské činnosti. Kniha se dá sice číst najednou, ale pro čtenáře je důležitější se k ní v případě problémů či hledání různých řešení postupně vracet. Kolikrát se mi už stalo, že jsem po několikanásobném čtení stejné pasáže našel řešení, které jsem již dlouho hledal.
Follow
