Tuzemské podniky by měly v současné době velké rozkolísanosti kurzu koruny a nejistoty ohledně jejího dalšího směřování věnovat velkou pozornost řízení měnového rizika. Počet firem, které jsou nuceny řešit otázku měnového zajištění, rapidně roste. „Lze předpokládat, že s tím, jak se další země rozhodnou přistoupit k euru, zvýší se postupně počet českých firem, od nichž budou mezinárodní standardy požadovat účtování v euru,” uvedl na konferenci o řízení měnového rizika Petr Kříž, partner v oddělení Auditorských služeb společnosti PricewaterhouseCoopers Audit.
Pokud by se česká vláda letos rozhodla přijmout euro, stane se společná evropská měna českým platidlem nejdříve 1. ledna 2013. V malé otevřené ekonomice, jakou je Česko, je však euro přeshraničním platidlem již nyní. Pozornost měnovému kurzu ale musí věnovat i mnohé firmy, které do zahraničí nevyvážejí a obchodují jen v českých korunách.
Petr Kříž zdůraznil:
“V českém prostředí máme výhodu, že stále velká část cen je sjednávána v korunách. To platí pro průměrný podnik, ale ne pro všechna odvětví. V řadě případů se navíc stává, že i když jsou smlouvy vypořádávány v korunách, ceny jsou stanovovány v cizí měně nebo smlouvy obsahují měnové doložky nesoucí měnové riziko.”
Naléhavost potřeby důsledného řízení měnového rizika vzrostla kvůli velké rozkolísanosti měnových kurzů vyvolaných globální krizí. Nižší objemy obchodů znamenají i méně měnových transakcí. Každá taková transakce pak ale pohne s kurzem mnohem výrazněji. Časté a těžko odhadnutelné změny kurzu přitom mohou kriticky ovlivnit hospodářský výsledek firmy.
Petr Kříž doplnil:
„Kurzové zisky či ztráty, které se zobrazují ve výsledovce, jsou jen částí měnového rizika podniku. Tuto část rizika podnik podstupuje od doby, kdy dostane fakturu, do chvíle, kdy ji zaplatí, nebo naopak od chvíle, kdy vystaví fakturu do okamžiku, kdy ji dostane zaplacenou. Tato část rizika je ve výsledovce přesně vidět. Domnívám se ale, že daleko větší část měnového rizika není ve výsledovce bezprostředně zřejmá. Je dána vývojem kurzu od okamžiku, kdy firma sjedná smlouvu, do okamžiku, kdy vystaví fakturu, nebo naopak od doby, kdy uzavře nákupní kontrakt do chvíle, kdy dostane dodávku zboží.“
Tyto pohyby kurzu pak přímo ovlivní objem tržeb společnosti, respektive cenu nakoupených zásob. Podnik má možnost se části nebo celého měnového rizika za úplatu zbavit tzv. zajištěním. Pokud tak neučiní, ztratí vliv na to, jak vývoj kurzu ovlivní jeho zisk či ztrátu. Může se mu snížit i zvýšit. V každém případě ale vyroste jeho volatilita. Právě proto podle Branislava Sušily, manažera, Poradenské služby PricewaterhouseCoopers Slovensko většina podniků hodnotila kladně přijetí eura na Slovensku.
Branislav Sušila českým podnikům radí:
„Firmy dovážející ze Slovenska by se měly snažit uzavírat kontrakty v českých korunách, dokud nezačne koruna k euru opět výrazně posilovat. Firmy působící v obou zemích by měly zvážit, u kterých nákupů či prodejů je pro ně výhodnější, aby je uskutečňovaly z Česka a které ze Slovenska.”
Společnost by při zajišťování měla vždy chápat riziko, proti kterému se chce zajistit. Klíčové je rovněž, aby porozuměla nástroji, kterým chce toto riziko eliminovat. Pokud se podnik rozhodne využít komplexnějších zajišťovacích nástrojů od bank, měl by si být vědom jejich rizikovosti i toho, že většinou je není možné použít pro zajišťovací účetnictví. Proto by podnik měl zvážit vhodnost jejich využití ve svém konkréním případě.
– red –
Follow
