Podle nejnovějšího průzkumu KPMG International Global Retail Loss Prevention Survey 2009 přicházejí maloobchodní firmy ročně o miliony v důsledku ztrát zásob, kterým lze předejít.
Mnoho předních světových maloobchodních firem v rámci průzkumu odhaduje, že hodnota úbytku zásob či mank v důsledku krádeží, poškození a chyb u nich dosahuje až tří procent tržeb. V některých případech to může být ještě více. Podle odborníků celosvětové sítě členských společností KPMG to představuje velmi značný díl z jejich potenciálního zisku.
Průzkum ukazuje, že část ztrát způsobují nenechaví zákazníci a zaměstnanci a část jde na vrub poškození při přepravě či skladování. Další příčinou ztrát jsou chyby, tzn. „úbytky“ zásob, v důsledku procesních či jiných chyb.
Řada maloobchodních firem se však nesprávně domnívá, že tyto ztráty prostě snížit nelze. „Maloobchodní firmy často na manka nahlížejí jako na nevyhnutelnou ztrátu spojenou s podnikáním,“ říká Marie Konečná, partnerka společnosti KPMG Česká republika odpovědná za služby pro maloobchod, a dodává. „To je dost zvláštní – proč se nesnažit nějakým způsobem řešit něco tak významného, jako jsou manka?“
Chybovost firem je větší, než se předpokládalo
Předchozí průzkumy v této oblasti naznačovaly, že vlastní chyby maloobchodních firem se na ztrátách zásob podílejí jen malou měrou. Z průzkumu KPMG však vyplývá, že za více jak třetinu ztrát ve firmách pravděpodobně mohou jejich vlastní chyby.
Jeden nedávný rozsáhlý průzkum například odhadoval, že 78 procent všech mank je způsobeno krádežemi, které páchají zaměstnanci a zákazníci, a jen 22 procent lze připsat chybám. Průzkum KPMG ukazuje, že podíl vnitřní chybovosti je pravděpodobně mnohem vyšší a dosahuje 33 procent či více. Vzhledem k takto významné chybovosti by maloobchodní firmy ušetřily značné finanční prostředky, pokud by lépe nastavily a implementovaly své interní procesy.
Zjistit příčinu mank je pro řadu firem náročné. „To, co chybí, je analýza příčin,“ říká Marie Konečná, partnerka společnosti KPMG Česká republika, a dodává: „Řada maloobchodních firem se soustředí na krádeže, i když hlavním problémem často bývá procesní selhání. Jde mimo jiné o nekompletní evidenci, nedostatky v organizaci práce při inventurách a jejich personálním zabezpečení, o neúmyslné záměny zboží, odlišné ocenění zboží v různých evidenčních systémech apod. Řešit je, je však obtížné, neboť firma musí zkoumat celý logistický a prodejní proces, nastavit hmotnou zodpovědnost a pořídit moderní technologie, což je velmi obsáhlá a komplexní oblast.“
Další zjištění průzkumu:
· Nejméně připisují ztráty zásob interním chybám respondenti z asijsko-pacifického regionu: domnívají se, že téměř 70 procent ztrát je způsobeno krádežemi.
· Respondenti z amerického kontinentu se domnívají, že téměř polovinu ztrát (45 procent) zaviní vnitřní procesní selhání.
· I přes přetrvávající vysoký poměr ztrátovosti zásob vůči tržbám je většina firem nadále spokojená s tím, jak své ztráty řídí. Devadesát šest procent respondentů se domnívá, že jejich výsledky v oblasti řízení mank jsou průměrné či lepší.
· Polovina všech účastníků průzkumu nevyužívá k řešení problémů s manky externí poskytovatele poradenských či jiných služeb. Firmy v regionu Evropa, Blízký Východ a Afrika využívají externí poskytovatele relativně nejvíce (36 procent firem), zatímco firmy v asijsko-pacifickém regionu tak činí nejméně (18 procent).
· Navzdory možnostem, které pro kontrolu ztrát způsobených interními chybami nabízí technologie RFID (identifikace prostřednictvím rádiových frekvencí), se většina firem (57 procent) domnívá, že implementace této technologie je stále příliš nákladná.
Průzkum KPMG odhalil, že jedním z častých důvodů, proč se ztráty zásob neřeší odpovídajícím způsobem, bývá nejasné vymezení toho, kdo je za tuto oblast ve firmě zodpovědný. Téměř všechny firmy uvádějí, že mají zvláštní tým na šetření a sledování ztrát. Přesto se velmi různí způsoby, jak jsou tyto týmy začleněny do organizační struktury. (Respondenti uvedli 21 různých odpovědných pracovníků). U téměř poloviny (46 procent) dotázaných společností se týmy zodpovídají finančnímu řediteli, řediteli zásobování či obchodnímu řediteli. Ve zbytku případů figurovalo 18 různých pracovních pozic, například generální ředitel, vedoucí interního auditu, ředitel logistiky, vedoucí odbytu či skladu.
U maloobchodních firem existuje rovněž silná neochota sdílet detailní informace o ztrátách zásob se svými partnery v dodavatelsko-odběratelském řetězci, kteří by mohli ke snížení ztrát přispět. I když většina firem (68 procent) tvrdí, že spolupracuje s dodavateli na tom, aby se manka snížila, na dotaz, zda s dodavateli sdílí podrobné informace o celkovém množství a pravděpodobných příčinách mank, odpovědělo kladně pouze 38 procent respondentů.
Průzkum KPMG také upozorňuje na to, že v důsledku současné hospodářské recese ztráty pravděpodobně vzrostou. „Většině maloobchodních firem je jasné, že během recese se jejich ztráty pravděpodobně zvýší,“ říká Marie Konečná. „S recesí se však také pojí snaha neutrácet peníze, což by vzhledem k závažnosti ztrát mohlo v některých maloobchodních firmách vést k falešným úsporám.“
-red-
Follow
