Události z 11. září 2001 prý změnily svět. Jak se to projevilo v marketingu a reklamě? Na první pohled nic moc. Běžný občan se dál setkává se standardní, někdy více někdy méně nápaditou reklamu na nejrůznější produkty v televizi, rozhlase, v novinách, na Internetu, na billboardech, či jinde.
Reklama zatím na tragické jevy z 11. září i následné jevy nikterak nereagovala. Někde možná došlo ke stažení nebo drobným úpravám některých reklam, zatím se ale zdá, že svět reklamy dál běží ve svých obvyklých kolejích.
Zkušenosti marketingových agentur mohou být odlišné. Mohou se potýkat s poklesem poptávky, zejména ze strany těch klientů, kterým události z 11. září přímo či nepřímo způsobily potíže. Pracovníci marketingových agentur dále musí při vymýšlení strategií postupovat poněkud opatrně, aby nevyvolaly nevhodné asociace k útokům na USA.
Je zajímavé, že zatím žádná z firem, která byla přímo či nepřímo postižena útokem teroristů na USA nepřišla z reklamní kampaní, která by se snažila škody, jež firmě vznikly, nějak zmírnit. Typickým příkladem mohou být aerolinie. Po útocích nutně poklesla poptávka veřejnosti po jejich službách, lidé mají větší strach létat Některým aeroliniím (Swissair, Sabena, KLM) dokonce hrozí bankrot. Teroristický útok samozřejmě není jedinou příčinou potíží jednotlivých leteckých firem. To teď ale není podstatné.
V zájmu jednotlivých leteckých společností je opět důvěru veřejnosti získat. Měly by tedy občany informovat, jaké opatření podnikly proti případným únosům, jak jsou jejich letadla zabezpečena, jak spolupracují s ostrahou na jednotlivých letištích atd. V důsledku vojenských operací v Afghánistánů jsou na místě i informace o trasách jednotlivých linek, o bezpečnostní situaci v jednotlivých zemích apod. Vůbec neškodí ani informace, že daná letecká společnost je ekonomicky zdravá, že dosahuje zisku (v případě ztráty, že má zdroje na její krytí). Pokud pak už se potýká s problémy ujištění, že se tyto problémy neprojeví na kvalitě jejích služeb. Řadu těchto informací lze sdělit prostřednictvím reklamní kampaně. Ta by se mohla odehrávat třeba v duchu (název letecké společnosti je fiktivní): „Alfa Air – jistý přepravce v nejistých dobách.“
Podobnou reklamní strategii mohou zvolit také cestovní kanceláře, majitelé turistických objektů, hotelů apod. Firmy, u kterých ceny jejich produktů závisí na cenách strategických surovin, by prostřednictvím reklamy mohly veřejnosti sdělit, jak hodlají na případný růst cen těchto surovin reagovat. Podobných příkladů je celá řada (vědomě se nepouštíme do rozboru situace amerických firem, které sídlily v budovách Světového obchodního centra. Ty by především veřejnosti měly sdělit, že bez ohledu na ztráty, které utrpěly, jejich činnost pokračuje, případně se omluvit za zpoždění a další nedostatky, které mohou v důsledku ztrát, svým klientům způsobit).
Obecně by reklamy, které reagují na současné události, měly veřejnost seznámit, jak jednotlivé firmy na tyto události reagují, co pro ně znamenají. Neměly by tedy být zaměřeny na propagaci konkrétních produktů. Pochopitelně však nelze bránit třeba výrobcům nebo prodejcům plynových masek, aby veřejnost informovali, že tyto výrobky nabízejí. V těchto konkrétních situacích je ale nutná značná dávka vkusu, citu a opatrnosti. 11. září přineslo do našich životů mnoho dosud neuvědomovaných nejistot, na které se musíme učit reagovat. Bylo by proto chybou, aby reklama vyvolávala zbytečnou paniku, strach, pocit ohrožení. V konečných důsledcích by se to obrátilo i proti ní, protože těžkých dobách obvykle klesá poptávka po zboří, tudíž i reklamní agentury mají méně práce.