Letošní silvestrovská noc bude u našich východních sousedů tou poslední, kdy budou moci platit slovenskou korunou, od 1. ledna 2009 bude oficiálním platidlem Slovenska euro. Zatímco Slováci již razí nové mince, česká vláda zatím ještě ani nestanovila pevné datum přijetí eura. Studie GfK Praha* sledující názory Čechů na přijetí eura ukázala, že 21,7 % respondentů oddalování přijetí eura vyhovuje, neboť se domnívají, že ČR by měla přijmout evropskou měnu co nejpozději. Naproti tomu pro co nejrychlejší přijetí eura je 19,5 % odpovídajících. Výzkum proběhl v září 2008 na vzorku 1000 respondentů formou osobního dotazování.
17,4 % respondentů by společnou evropskou měnu nepřijalo nikdy a 21,1 by s přijetím počkalo na výhodnější kurs CZK/EUR (viz graf 1).
„Co nejrychlejší zavedení eura v Česku si přejí především vysokoškoláci, mladí lidé do třiceti let, podnikatelé a občané svobodných povolání (35 %),“ upřesňuje autor studie Pavol Frič z GfK Praha a dodává: „Podíl respondentů, kteří navrhují se zavedením eura počkat, i těch, kteří ho chtějí zavést co nejpozději, je u všech sociálně demografických kategorií zhruba stejný. Nejčastějšími odmítači zavedení eura jsou jednoznačně lidé nad 60 let věku (34 %), resp. důchodci (30 %).“
„Rychlejší zavedení eura v České republice by zřejmě napomohlo ke zjednodušení a zlevnění platebního styku pro firmy. Zároveň by v korporátní oblasti umožnilo lépe plánovat a sjednávat kontrakty se zahraničními partnery eurozóny, se kterými má Česká republika drtivou většinu svého zahraničního obchodu. Občanům by se zjednodušily cesty za dovolenými a ušetřili by také něco na konverzích,“ dodává Karel Nečesal, analytik Volksbank CZ.
Co motivuje vládu k váhavé strategii?
„Aktuální strategie české vlády „neunáhlit“ se při stanovování termínu přijetí eura má oporu v názorech většiny respondentů. Je ovšem evidentní, že s tímto postojem se neztotožňuje velká část právě těch kategorií obyvatelstva, které jsou považovány za ekonomicky nejaktivnější a nejperspektivnější,“ komentuje studii Pavol Frič.
V názorech respondentů na motivaci váhavého chování vlády se odrazila většinová podpora váhavé strategii přijímání eura. Jen minimální podíl (6 %) respondentů si myslí, že za odkládáním přijetí eura stojí ideologické zaměření současné vlády. Mírná většina (53 %) respondentů se naopak domnívá, že motivy současné vlády odkládat stanovení termínu přijetí eura jsou čistě pragmatické. Na otázku: „Proč si myslíte, že současná česká vláda s přijetím eura váhá?“ odpověděli, že je tomu tak buď proto, že čeká na dobu, kdy to bude pro ČR nejvýhodnější (28 %), anebo čeká na dokončení nezbytných reforem (25 %). Toto stanovisko je vlastně oficiální vysvětlení vlády, proč nechce termín přijetí eura stanovit už teď (viz graf 2).
Víra v pragmatickou motivaci vlády je stejnoměrně rozložena po všech sociálně-demografických kategoriích obyvatelstva. Podezření z klientelismu, tj. názor, že váhání vlády je způsobeno tím, že se dostala do vleku zájmů spekulantů, kterým zavedení eura nevyhovuje, vyslovilo jen 14 % respondentů. Je ale potřeba dodat, že podezření z klientelismu na adresu vlády se nejčastěji ozývají z řad občanů svobodných povolání a podnikatelů (25 %) a také vysokoškoláků (22 %). Lze se oprávněně domnívat, že tato část respondentů vnímá váhavou strategii vlády spíše jako sabotáž vůči vlastní ekonomice. Jejich pohled na chování vlády však zůstává výrazně menšinový.
Rivalita mezi Čechy a Slováky – i o euro?
Odvěká rivalita mezi Čechy a Slováky se projevila i v oblasti zavedení eura. 29 % dotázaných považuje zavedení eura alespoň částečně za prestižní záležitost a domnívá se, že Česko by mělo mít euro dříve než Slovensko. Přesně u poloviny respondentů tato otázka vyvolala odmítavé reakce. Tato skupina dotázaných nechce zavedení eura v Česku spojovat s česko–slovenskou rivalitou. Zhruba jedna pětina (21 %) respondentů neuměla na položenou otázku jednoznačně odpovědět (viz graf 3).
Nejčastěji spojují ambice a prestiž se zavedením eura občané svobodného povolání, podnikatelé a překvapivě také studenti (47 %). Dále pak vysokoškoláci (42 %) a mladí lidé (40 %). Nejrozhodněji tyto ambice dávají najevo lidé s čistými příjmy nad 20 000 Kč.
„Dá se tedy celkem podle očekávání konstatovat, že ambicióznost se zavedením eura projevuje především vyšší střední třída. Spíše chladnou rezervovanost pociťují nižší vrstvy obyvatelstva a na základě dostupných informací lze říci, že obavy a strach ze zavedení eura mají hlavně důchodci a lidé s nižším vzděláním,“ komentuje studii Pavol Frič.
Regionálně se ambicióznost Čechů spojená se zaváděním eura nejčastěji projevuje v jižních Čechách (48 %) a v Praze (39 %). Nejrezervovaněji se v souvislosti se zaváděním eura vyjadřují obyvatelé jižní Moravy a severních Čech, kde více než polovina dotázaných odmítla představu, že by Česko mělo mít euro dříve než Slováci.
Výhody a nevýhody se zavedením eura
On-line výzkum GfK Praha, realizovaný v loňském roce**, prokázal, že k největším obavám v souvislosti se zavedením eura patří mezi Čechy strach ze zvýšení cen zboží a služeb a nepoctivé zaokrouhlování cen ze strany obchodníků. Jako nepozitivnější výhodu uvedli respondenti cestování bez nutnosti výměny peněz (viz graf 4). Ovšem už tehdy Čechům oddalování eura nevadilo.
*Studie GfK Praha, s.r.o. realizovaná v září 2008 na vzorku 1000 respondentů formou osobního dotazování.
**On-line výzkum GfK Praha s.r.o. realizovaný v červenci 2007 na reprezentativním vzorku 500 uživatelů internetu ve věku 12 až 79 let z internetového panelu GfK Online klub.
Follow
