Vyplývá to z „Výzkumu spokojenosti populace“ společnosti GfK Praha. Dotazováno bylo celkem 3 193 osob ve věku od 18 do 79 let reprezentujících populaci ČR. Výzkum proběhl ve 3. čtvrtletí letošního roku. Respondenti byli dotazováni na celkovou spokojenost se životem, bylo zjišťováno, za jak důležité považují jednotlivá hlediska pro kvalitu života. Nakonec měli respondenti vyjádřit spokojenost či nespokojenost s jednotlivými hledisky. Celkem bylo zkoumáno 19 faktorů kvality života:
1) dostupnost sportovního a kulturního vyžití
2) dostupnost a kvalita vzdělání
3) kvalita zákonů a vymahatelnost práva
4) nízká kriminalita a její objasněnost
5) stabilní politická situace
6) dostupnost pracovních příležitostí
7) kvalita životního prostředí
8) sociální a důchodové zajištění
9) dostupnost a kvalita bydlení
10) hmotná úroveň, příjem, majetek
11) kvalita a šíře sortimentu zboží a služeb
12) dostupnost a kvalita zdravotní péče
13) svoboda (vyznání, pohybu, slova)
14) mezilidské vztahy
15) kvalita a hustota silniční i železniční sítě
16) sociální spravedlnost
17) dostatek volného času
18) bezpečná mezinárodní situace
19) rychlost a kvalita služeb úřadů státní správy
Spokojenost byla zkoumána na šesti bodové škále (naprosto spokojen, spokojen, spíše spokojen, spíše nespokojen, nespokojen, naprosto nespokojen), důležitost faktorů rovněž na šesti bodové škále (naprosto zásadní, velmi důležité, důležité, málo důležité, nedůležité, naprosto nedůležité).
Největší nespokojenost je s politickou situací, celkem 5 950 000 osob je nespokojeno, což je 75 % populace ve věku od 18 do 79 let. Více než polovina populace je nespokojena s kriminalitou a mírou její objasněnosti, s kvalitou zákonů a vymahatelností práva, sociálním a důchodovým zajištěním, dostupností pracovních příležitostí a sociální spravedlností.
Naopak více než 90 % lidí je spokojeno s kvalitou a šíří sortimentu zboží a služeb. Vysoká spokojenost panuje i se svobodou a dostupností a kvalitou vzdělání.
Graf 1. Spokojenost s faktory kvality života (naprosto spokojen, spokojen, spíše spokojen)
Zdroj: GfK Praha, 3.Q 2008, N=3193 ve věku 18-79 let
Za povšimnutí stojí fakt, že pouze necelých 40 000 lidí v ČR je naprosto spokojeno s rychlostí a kvalitou služeb státní správy – to je nejhorší výsledek ze všech faktorů. Naopak nejvíce naprosto spokojených osob je s dostatkem volného času (téměř 1 milión lidí), kvalitou a šíří sortimentu zboží a služeb.
Co považují lidé za důležité pro kvalitu života? Z tohoto pohledu se nespokojenost s politickou situací jeví jako nepříliš důležitá, za zásadní ji označilo pouze 20 % osob. Za nejdůležitější považují lidé dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Tu považuje za zásadní 43 % populace.
Graf 2. Deklarovaná důležitost faktorů kvality života
Zdroj: GfK Praha, 3.Q 2008, N=3193 ve věku 18-79 let
Poněkud jinou perspektivu získají uvedené údaje, pokud se analyzuje závislost celkové spokojenosti se životem a spokojenosti s jednotlivými faktory spokojenosti. Z této analýzy zřetelně vyčnívá fakt, že naprosto nejdůležitějším faktorem nejvíce ovlivňujícím celkovou spokojenost je příjem a majetek (přitom tento faktor v žebříčku deklarované zásadní důležitosti je až na 12. místě!). Teprve daleko za tímto faktorem se objevuje skupina další faktorů s vlivem na celkovou spokojenost. Jsou to zdravotní péče, sociální spravedlnost, mezilidské vztahy, zboží a služby, sociální a důchodové zajištění, bydlení a pracovní příležitosti.
„Tato analýza nejen potvrzuje, že česká populace je konzumní společností, ale zároveň ukazuje, že si to lidé nejsou ochotni přiznat,“ komentuje výsledky Pavel Rusý, ředitel útvaru metodiky a inovací GfK Praha.
Na nejnižších pozicích z hlediska objektivního vlivu faktorů na spokojenost se životem je politická situace, kriminalita, mezinárodní situace a volný čas.
„Dostatek volného času se vyskytuje na dně pomyslného žebříčku zřejmě proto, že je to faktor, který každý člověk je schopen regulovat vlastním rozhodnutím. Naproti tomu politická situace, kriminalita a mezinárodní situace pocit osobní spokojenosti neovlivňují do té doby, než mají hmatatelný dopad na hlavní faktor, tj. příjem a majetek,“ vysvětluje výsledky výzkumu Pavel Rusý.
Výzkum zjišťoval i politickou orientaci osob. Porovnání objektivního vlivu jednotlivých faktorů na celkovou spokojenost mezi příznivci jednotlivých stran je velmi poučným pohledem pod kůži voličů. Největší vliv příjmu a majetku na spokojenost vykazují příznivci Strany zelených, za nimi jsou voliči ODS a KSČM. Nejnižší vliv majetku a příjmu na spokojenost vykazují příznivci KDU-ČSL a ČSSD, i když i u těchto voličů je to faktor ze všech nejsilnější.
Velký rozdíl je ve vlivu dostupnosti vzdělání a pracovních příležitostí. Tyto dva faktory výrazně více ovlivňují spokojenost příznivců ODS a Strany zelených. Naopak největší rozdíl mezi příznivci těchto dvou stran je ve vlivu kvality a šíře sortimentu. Zatímco u příznivců ODS je tento faktor druhý hned za majetkem a příjem, u příznivců Strany zelených je nejslabší ze všech voličských základen. Poměrně výrazně je profilována i voličská základna KSČM. Nadprůměrný vliv na celkovou spokojenost vykazují faktory jako sociální a důchodové zajištění, dostupnost a kvalita zdravotní péče a sociální spravedlnost. Příznivci ČSSD se výrazně neliší od průměrné populace. Spokojenost voličů KDU-ČSL nadprůměrně ovlivňuje kvalita a šíře sortimentu zboží a služeb a dostatek volného času, naopak podprůměrný vliv mají mezinárodní situace a mezilidské vztahy.
Jak jsou spokojeny se svým životem jednotlivé skupiny populace? Nejspokojenější jsou podnikatelé se zaměstnanci a studenti, dále osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním.
Celkově jsou spokojenější muži než ženy, významně se ale odlišuje i spokojenost s jednotlivými faktory. Zatímco muži jsou spokojenější s dostupností pracovních příležitostí a příjmem a majetkem, ženy jsou více spokojené s dostatkem volného času. Na Moravě najdeme nejvíce spokojených lidí na Zlínsku a na Vysočině, v Čechách v Jihočeském kraji. Celkově jsou lidé na Moravě výrazně častěji spokojenější než v Čechách (47 % na Moravě vs. 36 % v Čechách – naprosto spokojeni nebo spokojeni). Výrazně spokojenější jsou lidé v Čechách pouze s pracovními příležitostmi.
Graf 3. Spokojenost se životem podle demografických skupin (naprosto spokojen, spokojen)
Zdroj: GfK Praha, 3.Q 2008, N=3193 ve věku 18-79 let
Z pohledu věku spokojenost strmě klesá z 59 % spokojenosti ve věkové kategorii od 18 do 24 let až na pouhých 23 % ve věkové skupině od 70 do 79 let. Naopak s rostoucím vzděláním dramaticky roste z 26 % u osob se základním vzděláním na 67 % u vysokoškolsky vzdělaných osob. Podle ekonomické aktivity jsou nejméně spokojení nezaměstnaní a nepracující důchodci. Naopak spokojených podnikatelů se zaměstnanci jsou téměř tři čtvrtiny.
Follow
