Tři z deseti spotřebitelů na světě s oblibou začínají brát léky na lehčí nemoci (bolest hlavy, chřipka, trávicí potíže) ihned, jakmile se začnou cítit nedobře. Spotřebitelné vnímají bezpečnost produktu, účinnost a důvěru v produkt samotný jako nejdůležitější faktory ve chvíli, kdy kupují léky, které nejsou na předpis. Tyto závěry přinesla studie The Nielsen Company, která byla zpracována v partnerství s Asociací evropského průmyslu samoléčby (Association Of The European Self-Medication Industry – AESGP).
Praktika braní léků k léčení lehčích nemocí ihned, jakmile se objeví symptomy, je nejběžnější v zemích střední a východní Evropy. Nad průměrem byly také země v Jižní a Severní Americe. Nejméně běžné je započetí okamžitého léčení v zemích ze západní Evropy, kde pouze každý pátý spotřebitel tvrdil, že takto léčí lehčí nemoci. Pravděpodobnost, že spotřebitelé začnou brát léky na léčení lehčích onemocnění ihned, jakmile se objeví, je nejvyšší v Rusku (52%), Vietnamu (45%) a Venezuele (40%).
Studie společnosti Nielsen zkoumající spotřebitelské chování a zvyklosti při nákupu léku, jež nejsou na předpis, objevila, že zřetelné regionální a kulturní faktory ovlivňují chování spotřebitelů při nákupu léků na léčení lehčích onemocnění.
„Spotřebitelé se rozhodují na základě vlastní zkušenosti. Zvyklosti se liší v závislost na tom, co spotřebitelé znají a vidí v jednotlivých zemích,“ řekl Robert Buckeldee, ředitel klientského oddělení OTC/Farmacie Nielsen Evropa.
Podle studie společnosti Nielsen, které se zúčastnilo přes 28 000 respondentů v 51 zemích světa, 42% spotřebitelů tvrdilo, že v posledním měsíci trpělo bolestí hlavy, každý třetí měl chřipku, bolest zad nebo problémy se spánkem. „Náš poslední výzkum ukázal, že existuje potřeba a poptávka po lepším vzdělávání o zdraví a také po komunikaci ze všech sektorů průmyslu zabývajícího se zdravotní péčí – od doktorů, lékárníků, výrobců volně prodejných léků (OTC) až po média. To by mělo pomoci spotřebitelům pochopit, kterak léčit lehčí onemocnění lépe,“ řekl Buckeldee.
Při výběru léků k léčbě lehčích onemocnění jsou vidět regionální rozdíly. Pro jednoho ze dvou spotřebitelů v Asii, Blízkém východě a Africe, je „bezpečnost“ produktu nejdůležitějším faktorem. Přitom pro téměř každého druhého spotřebitele v Severní Americe a Evropě je nejdůležitější vědět, že „produkt funguje.“ Čtyřicet procent Latinoameričanů řeklo, že potřebují „věřit produktu“, zatímco každý třetí Asiat chce ujištění, že produkt bude „fungovat rychle“ a vybere si „důvěryhodnou značku.“ Pro spotřebitele v Severní Americe, kde léky, jež nejsou na předpis, jsou široce dostupné v supermarketech a kde privátní značky jsou běžné, hrají při rozhodování o koupi důležitější roli finanční aspekty jako „cena“, „poměr cena – výkon“ než „důvěryhodná značka“ nebo „produkt, který normálně používám.“
Většina globálních spotřebitelů (65%) říká, že „preferují počkat a uvidět, zda se zotaví předtím, něž začnou brát léky pro léčbu lehčích onemocnění a 5% spotřebitelů tvrdí, že by si léky nevzali vůbec. „Veřejné povědomí o potřebě respektovat léky je vysoké a náš výzkum ukazuje, že spotřebitelé nejsou nezodpovědní. Očekávají, že lék bude fungovat, bude bezpečný, ale stejně jej budou užívat s opatrností,“ uvedl Buckeldee.
Z respondentů, kteří „počkají a uvidí, jestli se jim udělá lépe“ nebo si nikdy nevezmou lék, 46% říká, že hlavním důvodem je vědomí, že léky mohou být škodlivé ke zdraví, pokud nejsou užívány s opatrností.
Z těch spotřebitelů, kteří „počkají a uvidí, zda se jejich lehčí onemocnění nezlepší předtím, než si vezmou lék,“ jsou Číňané a Korejci na čele těch, kteří si myslí, že braní léků může být škodlivé k jejich zdraví, pokud nejsou užívány s opatrností. V Evropě sdílí stejný názor 65 % Rusů a 59% Italů. Nejprve by navštívilo doktora 16% dotázaných a 15% tvrdilo, že by použili jiné formy léčby.
Mezi zeměmi, kde spotřebitelé nejvíce „preferují počkat a uvidět, zda se jejich stav zlepší,“ jsou na čele Korejci (82%), následováni Němci, Rakušany, Dány, Portugalci, Švýcary a Finy. Zajímavostí je, že zhruba každý třetí Čech, Rakušan, Švýcar, Lotyš a Němec řekli, že používají jiné metody léčby. „Přírodní přípravky jako bylinné čaje jsou velmi populární v některých evropských zemích. Obzvláště v Německu, Rakousku a Švýcarsku,“ řekl Buckeldee. Každý třetí Rakušan, Rus, Němec, Lotyš a Polák tvrdili, že používají „domácí přípravky“ k léčbě lehčích onemocnění.
Přes 10% spotřebitelů v Nizozemí, Maďarsku, Dánsku a Finsku řeklo, že nikdy nepoužívají léky k léčbě lehčích onemocnění.
Při dotazu respondentů, co by jim pomohlo k lepšímu pochopení léčby lehčích onemocnění v budoucnosti, každý druhý dotázaný odpověděl, že by chtěl věší podporu od svého doktora. „Spotřebitelé stále předpokládají, že doktor bude hrát klíčovou roli v pomáhání jim lépe se o své zdraví starat a léčit lehčí onemocnění. To i přesto, že vlády ve zvýšené míře očekávají, že spotřebitelé převezmou zodpovědnost za své zdraví a starost o něj,“ řekl Buckeldee.
Spotřebitelé v Asii/Pacifiku (57%) vedeni Hongkongem, Koreou a Filipínami jsou na čele v pořadí světového žebříčku v požadavku na větší podporu a více rad od svého doktora. Naproti tomu 58% Latinoameričanů řeklo, že by uvítali více vzdělávání o zdraví. V Evropě přes 40% Francouzů, Irů, Španělů a Portugalců řeklo, že by preferovali více rad a větší podporu od svých lékárníků. „Lékárníci jsou již považováni za důvěryhodný a cenný zdroj informací v mnoha evropských zemích a výsledky této studie ukazují, že je zde další potenciál do budoucnosti,“ dodal Buckeldee.
Trhy v zemích Jižní Ameriky, Střední a Východní Evropy jsou na čele v požadavku na jasnější popisky a informace na balení léků. Na čele žebříčku zemí, které odpověděly, že chtějí jasnější popisky na lécích a uvnitř balení jsou Brazílie, Rusko, Mexiko, Lotyšsko a Polsko.
Pro spotřebitele v mnoha rozvojových zemích je přístup ke značkovým volně prodejným lékům (OTC) od nadnárodních výrobců relativně novým jevem. Nikoli překvapivě je pro spotřebitele v rozvojových zemích, nákup „značky, které důvěřují“ důležitější než v jiných regionech. Osm z top deseti zemí, kde spotřebitelé uvedli, že „značka, které věřím“ je pro ně důležitým faktorem, pochází z rozvojových trhů. Na čele stojí Čína, kde 48% spotřebitelů vybírá důvěryhodnou značku.