Jak se vyšší ceny komodit stávají normálem a nepředstavují již jen dočasný výkyv, je jejich dopad na chování spotřebitelů i na strategie maloobchodníků a dodavatelů patrnější víc než kdy dříve. Aktuální ceny potravinářských komodit mohou sice časem poklesnout, zvýšení skutečných pořizovacích nákladů na potraviny představuje ovšem změnu trvalou. Na spotřebitele mají vliv i vyšší ceny energií, ekonomická nejistota a zhoršená dostupnost levných úvěrů, a celkový dopad by proto mohl být dosti výrazný. To jsou hlavní zjištění vyplývající z nové zprávy poradenské společnosti Deloitte Touche Tohmatsu nazvané „Potraviny a nápoje 2012 – chuť budoucnosti“.
Ceny potravin od roku 2005 výrazně rostou. Od sedmdesátých let 20. století jde v podstatě o jejich první zásadnější pohyb. Od roku 2000 se cena kukuřice a rýže zdvojnásobila, cena pšenice dokonce ztrojnásobila. Jen v roce 2007 stoupla cena pšenice o 52 % a Organizace OSN pro výživu a zemědělství hlásí, že její globální index cen potravin vzrostl v porovnání s 9 % v roce 2006 o plných 40 %.
Toto zvýšení pořizovacích nákladů na základní komodity a rostoucí nervozita spojená se zabezpečením dodávek potravin budou mít zřejmě dalekosáhlé dopady – na chování spotřebitelů, na maloobchodní strategii i na reakce dodavatelů a primárních výrobců.
Dr. Ira Kalish, ředitel oddělení společnosti Deloitte pro výzkum spotřebního průmyslu, uvedl: „V současné době jsou již patrné známky toho, že vyšší ceny potravin vedou k posunu v nákupních vzorcích směrem k levnějším soukromým výrobkům a diskontním produktům a nakupování u levnějších maloobchodníků. Mohlo by rovněž docházet k omezování stravování v restauracích a barech, stejně jako tomu bylo v době posledního ekonomického propadu. V chudších zemích, kde si vlády nemohou dovolit dotování cen potravin, je jejich zvyšování ještě mnohem závažnějším problémem a v Asii, Latinské Americe a Africe vede k násilným protestům.“
Maloobchodníci působící na trzích, kde probíhá ostrý cenový konkurenční boj, např. v USA nebo ve Velké Británii, stojí před otázkou, do jaké míry mají sami nést rostoucí náklady. Lawrence Hutter, vedoucí skupiny pro spotřebitelský průmysl společnosti Deloitte, k tomu dodává: „V posledních letech vyžadovalo zvyšování cen ze strany maloobchodníků skutečnou diferenciaci produktů, posilování značek, inovaci výrobků a služeb a budování dobrých vztahů se zákazníky.“
„Obdobné tendence můžeme pozorovat i v České republice,“ doplňuje Martin Tesař, partner české pobočky společnosti Deloitte „velmi ostrá konkurence mezi jednotlivými účastníky trhu snižuje ceny pro koncového spotřebitele, ale zároveň dochází v zemi k růstu cen energií i některých zemědělských komodit. Je dosti nepravděpodobné, že by se nás globální změny v této oblasti také nedotkly. Lze proto očekávat, že spotřebitelé se v blízké době dočkají pohybů cen. Tlak na všechny zainteresované subjekty, výrobce i maloobchodníky, je značný.“
Rostoucí ceny představují pro maloobchodní prodejce potravin také příležitosti k dalšímu rozvoji. „K dalšímu růstu by měla přispět skutečnost, že spotřebitelé se přestávají stravovat v restauracích a stále častěji nakupují v obchodech potraviny, které konzumují doma. Cenová inflace taktéž přestavuje pro maloobchodníky příležitost ochránit a dále navýšit marže, neboť zákazníci se stále více smiřují s růstem cen,“ doplňuje Lawrence Hutter.
V dlouhodobém horizontu by se měly ceny potravin opět ustálit, ale tento odhad je spojen s velkým otazníkem. „Bude-li tržním silám dovoleno, aby se projevily, dojde k expanzi potravinářské výroby, k efektivnějšímu využívání půdy a následně k poklesu cen. Zemědělství je však jedním z posledních míst na trhu, kde by se vlády nějak zásadněji angažovaly.“ upozorňuje Ira Kalish. „Již dnes je nicméně jasné, že jednou z oblastí, na kterou se chce zaměřit Francie během svého předsednictví v Evropské unii, bude zemědělská politika. Veškeré změny přijaté v této sféře budou mít dříve či později dopad na koncové spotřebitele,“ dodal Martin Tesař.
„Maloobchodníci a dodavatelé se tudíž musejí připravit na různé varianty vývoje, včetně té nejhorší, podle níž by mohly ceny komodit stále růst a výdaje zákazníků za potravin naopak klesat. Prodejci i dodavatelé musejí reagovat pružně, snižovat náklady, mít k dispozici možnosti výběru ve vztahu k dodavatelsko-spotřebitelskému řetězci a výrazně se odlišovat od své konkurence.“ dodal Ira Kalish.
Zpráva „Potraviny a nápoje 2012“ vychází z více než 90 pohovorů s výkonnými představiteli výrobců, maloobchodních prodejců a společností působících v oblasti potravinářských služeb z celého světa i z průzkumu pořádaného mezi tisícovkou zákazníků. Zpráva se zaměřuje na sedm záležitostí, které jsou podle názoru respondentů klíčové z pohledu strategického i řídicího:
- zdraví, výživa a odpovědnost podniků
- přísnější regulace
- emise skleníkových plynů a negativní vliv na životní prostředí
- rostoucí spotřeba potravin versus udržitelný rozvoj
- výrobní strategie – využívání služeb externích subjektů a soukromé výrobky
- role soukromého kapitálu
- rostoucí ceny komodit a nové modely dodavatelsko-spotřebitelského řetězce.
Follow
