Východní Evropa má jednoznačného lídra v oblasti golfu – Českou republiku. Více než 68 procent všech hráčů ze zmíněného subregionu se golfu věnuje právě v této zemi. To jsou některé ze zajímavých zjištění nejnovější studie Europe, Middle East and Africa Golf Benchmark Survey 2007 (GBS), kterou pravidelně připravuje celosvětová síť poradenských společností KPMG. Do studie bylo zahrnuto celkem 1 500 golfových hřišť ze 48 států.
Region východní Evropy v sobě skrývá velký potenciál a golf se v této oblasti těší stále větší popularitě. Za uplynulých pět let se počet golfových hřišť zvýšil o 78 procent na současných 141 a počet registrovaných hráčů se vyšplhal na 51 566 golfistů, což v porovnání s rokem 2003 znamená nárůst o celých 124 procent.
Samotný region však i přes rapidní rozvoj stále zaostává za evropským průměrem. Například počet registrovaných hráčů na jedno hřiště se v průměru pohybuje okolo 365. To je však stále o 50 procent méně než je evropský průměr.
Hlavně neusnout na vavřínech
Studie ukázala, že jednoznačným lídrem ve východní Evropě je Česká republika. Právě u nás majitelé provozují 50 procent hřišť z celého tohoto subregionu. Rychlý rozvoj golfu a především poptávku po něm potvrzuje i vývoj v uplynulých pěti letech. Za toto období vzrostl počet hřišť v naší zemi dokonce o 90 procent na aktuálních 74 v závěru roku 2007.
„Česká republika si na poli golfu zachová vedoucí postavení minimálně příštích pět až deset let. Je třeba však brát v potaz i pozici v evropském kontextu. V tomto ohledu již naše pozice není zdaleka tak dobrá. Česká republika je ještě na počátku cesty a po prvních úspěšných krocích je nutné učinit další,“ říká k výsledkům a pozici České republiky Tomáš Kulman, Business Development Manager z oddělení Poradenských služeb společnosti KPMG Česká republika.
Golf již dávno není pouze hra pro vyvolené
V poptávce po golfu hraje opět přední roli Česká republika, a to s 68 procentním podílem na celkovém počtu hráčů. Následuje Slovinsko s 12 procenty. Za uplynulý rok se navýšil počet hráčů v České republice o bezmála sedm tisíc registrovaných golfistů. Oblíbenost golfu roste výjimečným tempem a oddává se mu stále více sportovních nadšenců.
„Za rostoucí popularitou golfu je nutné vidět i to, jak je golf jako sport vnímán. Obecné vnímání golfu jako výhradně elitářské záležitosti se začalo měnit již v polovině devadesátých let. Dnes lze o golfu hovořit jako o sportu, který je dostupný širším vrstvám. Již se jednoznačně nevyčleňuje ze skupiny masovějších sportů,“ dodává k popularitě golfu Tomáš Kulman.
K rozšíření sportu mezi další hráče přispívá nejen větší zájem médií a rostoucí disponibilní příjmy provozovatelů, ale pomáhá mu také větší finanční dostupnost. Studie celosvětové sítě poradenských společností KPMG ukázala, že mezi východoevropskými hřišti je 24 procent těch, které nevyžadují žádný vstupní poplatek pro různé typy členství. Na ostatních hřištích si musí milovníci golfu připravit částku v průměru 1 831 eur, což je přibližně o čtvrtinu méně, než zaznamenal u vstupního poplatku loňský průzkum. Také průměrný roční členský příspěvek klesl za uplynulé období o 37 eur na současných 691 eur.
Důležitou součástí cenové politiky provozovatelů golfových hřišť je poplatek za hru – tzv. green fee. V průměru nejvíce vydají milovníci golfu v Maďarsku. Tam průměrný poplatek činí 43 eur ve všední den a 59 eur o víkendu při hře na osmnáctijamkovém hřišti. Z tohoto pohledu je Česká republika mnohem dostupnější. Green fee zde v průměru golfisty přijde na 25 eur ve všední den a 33 eur za některý z víkendových dnů.
„Zde je ale nutné upozornit na určité specifikum České republiky, které spočívá ve velkém cenovém rozptylu. Na většině českých hřištích jsou sice relativně nízké poplatky za hru, nicméně nejlepší hřiště si účtují green fee od 50 do 70 eur za všední den a 60 až 100 euro za víkend,“ upozorňuje Tomáš Kulman, Business Development Manager z oddělení Poradenských služeb společnosti KPMG Česká republika.
Ceny se v Česká republice liší i u vstupního a členského poplatku. U mnoha renomovaných golfových klubů například v západních Čechách nebo blízko Prahy se cenová škála pohybuje mezi 4 000 až 9 000 euro u vstupního poplatku a kolem 1000 euro u ročního poplatku. „Dodejme ale také, že se výrazně liší také nabídka služeb, které v rámci těchto poplatků jednotlivé kluby na svých hřištích členům nabízejí,“ doplňuje Tomáš Kulman.
Sportovní a ekonomický přístup se může skvěle doplňovat
Průzkum celosvětové sítě poradenských společností KPMG se také zaměřil na důležité ukazatele prosperity celého odvětví – provozní náklady, příjmy a ziskovost jednotlivých provozovatelů. Průměrný příjem golfových areálů bez definování jeho velikosti se v uplynulém roce v rámci východní Evropy pohyboval na úrovni 403 000 eur. Výsledky zároveň ukázaly, že celkové náklady na hřiště se pohybují mezi 85 až 90 procent celkových příjmů. To představuje průměrný hrubý provozní zisk na úrovni 10 – 15 procent.
„K této provozní efektivitě velkou měrou přispívá i outsourcing některých aktivit. Jedná se například o stravovací služby, provoz pro-shopu či driving-range a golfové akademie. Téměř dvě třetiny hřišť outsourcují alespoň jednu aktivitu,“ zdůrazňuje Tomáš Kulman.
Metodika průzkumu definovala zisková hřiště jako taková, jejichž celkové příjmy jsou vyšší než hrubý provozní zisk bez plateb finančních nákladů, zdanění a odpisů. Ze vzorku východoevropských hřišť jich přibližně 67 procent vykázalo zisk a 22 procent ztrátu. Průměrný zisk se pohyboval mezi 60 000 až 70 000 euro.
„Je potěšitelné, že kromě rozvoje golfu jako vyloženě sportovní aktivity se na golf stále častěji nahlíží také jako na standardní ekonomickou aktivitu. To platí nejen pro investory a provozovatele golfových hřišť, ale i jejich obchodní partnery, například finanční instituce, které poskytují externí zdroje pro financování různých projektů,“ říká Tomáš Kulman.
I přes určitý procentuální pokles oproti minulému průzkumu plánuje přibližně 61 procent majitelů kapitálové investice v průměrné výši 936 000 eur. Silný zájem na realizaci investic a rozvoj studie zaznamenala především u českých, polských a pobaltských majitelů. Spokojenost s dosavadním vývojem a především plány dalšího rozvoje naznačuje i pozitivní naladění českých respondentů. Naprostá většina z nich vidí svoji obchodní výkonnost jako dobrou či dokonce vynikající. Jedná se o 60, respektive 30 procent dotazovaných.
Je čas na vstup mezi evropskou elitu
Pozitivní naladění a příznivá situace jsou jako stvořené k nastartování podmínek nejen pro budování nových hřišť, ale také k přípravě a výstavbě na české poměry velkorysých projektů. Právě realizace takových projektů může posunout český golf z pozice regionálního lídra směrem k uznávaným evropským hráčům. „Pro uskutečnění takových plánů je důležitý vzrůstající zájem zahraničních investorů o český trh – přínosem pro český golf nebude jen lepší dostupnost finančních zdrojů pro investičně náročné projekty, ale také jejich provozní, marketingové a obchodní zkušenosti, které českému golfovému trhu umožní přiblížit se daleko rychleji mezinárodní špičce,” říká Tomáš Kulman.
Spojení areálů vybavených z hlediska golfového designu hřišti prvotřídní kvality a potřebné infrastruktury s širokým výběr doplňkových služeb a aktivit bude hrát klíčovou roli v tom, zda bude Česká republika vnímána jako oblíbená destinace golfové turistiky. „Konzervativní odhad počtu golfových turistů, kteří navštívili Českou republiku, je za loňský rok přibližně 15-16 000. S ohledem na bohaté zkušenosti většiny zahraničních golfistů ze světových sportovišť mohou jejich požadavky převyšovat nároky běžné české klientely, pro níž je zpravidla podstatná především kvalita hry. Oběma typům klienta je tedy nutné nabídnout to, co očekává,“ upozorňuje Tomáš Kulman, Business Development Manager z oddělení Poradenských služeb společnosti KPMG Česká republika.
Česká republika byla zařazena spolu s Bulharskem, Chorvatskem, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Rumunskem, Slovenskem, Slovinskem a Srbskem do tzv. subregionu východní Evropa. Do subregionu střední Evropa byly zařazeny Rakousko, Belgie, Německo, Nizozemsko a Švýcarsko. Toto rozdělení je v určitém nesouladu se zažitým dělením. Pro potřebu analýzy byly subregiony formovány na základě geografické polohy, určitých shodných znaků v ekonomickém vývoji a rovněž zralosti golfového trhu.