V posledních několika letech se ve střední a východní Evropě, zejména pak v zemích bývalého RVHP rozmáhají dva nešvary spojené s činností marketingových odborníků a expertů.
Špičkoví marketeři se setkávají prakticky týden co týden s tím, že jsou oslovováni manažery nejrůznějších tuzemských a zahraničních firem, kteří na nich požadují outsourcingově zpracování konkrétního marketingového tématu. Jde zejména o segmentaci trhu, marketingové výzkumy a o průzkumy a také o zpracování strategie vstupu na trh s novým výrobkem nebo sestavení taktiky CRM a VCRM. Marketerům jsou tak zadávány úkoly, které představují jen dílčí výsek z komplexní marketingové práce a zpravidla není moc vstupních informací, na které by šlo navázat. Tento krok je cílený od zadavatele, protože předpokládá, že si marketer vstupní data „nějak“ opatří a bude tak suplovat činnost komplexního výkonného nebo dokonce strategického marketingu.
Marketerovi je v rámci vyjednávání nabídnuta lukrativní smlouva o dílo a teď je třeba zbystřit pozornost, neboť zpravidla vysoká odměna je podle požadavku zadavatele záměrně určena vysokou hodinovou sazbou v Euro nebo USD ( USD vzhledem ke klesajícímu kurzu k CZK je nabízeno častěji ), nikoliv tedy za odevzdané dílo smluvní cenou s tím, že marketer bude elektronicky vykazovat ke konkrétnímu termínu měsíčně odpracované hodiny a odměna bude zaplacena následující měsíc. Striktním požadavkem zadavatele zpravidla je, že svou práci marketer bude předávat na konci měsíce elektronicky a prezentovat jí vždy ústně v konkrétním datu s tím, že první dílčí zpráva bude metodická a bude obsahovat všechna zjištěná data, navazující a následující zprávy pak budou obsahovat závěry a doporučení. Ten, kdo se nikdy nesetkal s chytristikou zadavatelů může považovat vše za nadstandardní a rád přistoupí na takovéto zdánlivě, ale jen zdánlivě velmi výhodné podmínky. Marketer naivně v honbě za vysokou odměnou podepíše smlouvu ( ta má daleko do smlouvy standardní o dílo) a pak se začnou dít promyšlené a pro marketera šokující věci.
Nejprve je marketer zahrnut spoustou písemných vstupních materiálů v různých jazycích, které s problematikou souvisejí a marketer je podrobně logicky prostuduje. Materiály jsou předány osobně zadavatelem bez soupisu a tak neexistuje písemný seznam ani předávací protokol toho, co bylo předáno. Tento krok je opět cílený a záměrně dělaný pod časovým tlakem, aby bylo možno následně v počtu vykázaných hodin na studium materiálů marketerem zpochybnit cokoliv ze strany zadavatele. Marketer získá a utřídí všechna vstupní marketingová data, zpracuje nezbytné stavové analýzy a metodiku práce i nastíní zásadní strategii a taktiku, jak s daty nakládat ve vztahu k cílů a strategiím zadavatele. Uvedené informace písemně zpracuje a elektronicky podle smlouvy je předá zadavateli v termínu spolu s výkazem hodin, v domnění že přesně plní smlouvu. Pak zpravidla následuje schůzka, kde marketer osamoceně stojí (to je podstatné pro zadavatele) proti několika manažerům firmy zadavatele a zde obhajuje svou práci a zpravidla odpovídá na jejich všetečné a téma rozvíjející dotazy, které jdou do použitelných aplikací zadavatele. Z jednání se nepořizuje záměrně a zásadně zápis, protože data prezentovaná jsou přece důvěrná….. A marketer trpělivě vše sděluje a vysvětluje, protože chce odvést kvalitní práci. Když však chce potvrdit, že materiál zadavateli předal a splnil podmínky smlouvy dostává informaci, že jde přece o smluvní vztah a gentleman agreement.
Marketer odejde spokojen, že odvedl kvalitní práci a pak se nestačí skutečně divit dějem událostí…. Zpravidla mu mejlem dojde jen strohá informace, že zadavatel končí s ním spolupráci, protože : 1/ jeho předané výstupy jsou nekvalitní ( to mohou u případného soudu dosvědčit přece manažeři účastní na schůzce, zápis z jednání není a tak mohou plácat cokoliv chtějí a dosvědčit si cokoliv, protože marketer byl na jednání sám…a u soudu je v důkazní nouzi oproti zadavateli se svědeckými výpověďmi), 2/ marketer jim zpracoval v rámci předaného jen „něco“ a ostatní to, co předal od něj nikdo nepožadoval a tak zbytečně vykázal hodiny na to, co nikdo přece nechtěl ( opět to dosvědčí manažeři přítomní na schůzce a protože není zápis ale jen smlouva, tak se dá toto tvrdit a parciálně snížit odměnu o to, co údajně nebylo požadováno i když je paradoxem, že marketer by zakázkově zpracovával něco, oč nebyl žádán…a opět je marketer v důkazní nouzi) 3/ odměna je snížena zpravidla na 1/5 a takto vyplacena s tím, že marketer vykázal údajně podvodně hodiny zbytečně na studium materiálů, které měl jen vnímat jako rámec a ne je studovat a ztrácet s nimi čas ( tím, že neexistuje seznam předaných materiálů, lze objem a obsah předaných materiálů kdykoliv zpochybnit na straně zadavatele a u soudu je marketer opět v důkazní nouzi), 4/ odměna je snížena protože marketer přece nedokončil dílo ( i když spolupráci vypověděl zadavatel po té co elektronicky dostal stěžejní část práce marketera a dostal odpovědi na dotazy na prezentační schůzce) , 5/ odměna je snížena, protože závěry marketera byly údajně obecné a nešlo je pro zadavatele využít ( marketer opět dokazuje účastníky prezentace, že se manažeři přece museli ptát, aby vůbec něco z předaného šlo využít…)…… jinými slovy zadavatel dostane odvedenou práci, ale marketer nedostane zaplaceno v plné výši a navíc je s ním po té co odevzdá svou práci ukončena činnost a odevzdaná data zadavatel využije pro stěžejní zacílení své činnosti.
A marketer se snaží následně slušně komunikovat, ale dostává jen informace přes asistentky, že zadavatel nemá čas s ním komunikovat a tím jej nechává vykvasit …. Po třech měsících přijde finální zdrcující mail, ve kterém je uvedeno, že zadavatel navrhuje vše řešit před soudem a předem upozorňuje marketera na to, že bude v důkazní nouzi a nic nevysoudí, protože má svědky a dokonce místního experta na marketing, který doloží nevyužitelnost materiálu, jeho fokusování ze 4/5 na to, co nebylo požadováno a dokonce podvodné vykazování hodin , protože jemu by stačila jen 1/5 vykázaných hodin na to, aby zpracoval….
Ano, to je skutečně standardní model, který se dnes používá řadou firem ve střední a východní Evropě pro získávání marketingových poznatků. Uvedený model dokonce dostal na Ukrajině, v Polsku, ČR a v Rusku i Maďarsku název „marketeři na smlouvu o dílo“ a možná byste se čtenáři divili, kolik případů je soudně projednáváno v ČR s tímto zaměřením a kolik i českých marketerů se dostalo do nepříjemné situace…. Paradoxem pak je, že marketer je skutečně za této situace v důkazní nouzi a soud prohrává nebo jej vzdává a to přesto, že znalecky lze dokázat kvalitu práce. Proto si je třeba vzít z uvedeného textu ponaučení takové, aby se marketer už nikdy do důkazní nouze nedostal jako řada kolegů před ním…
V řadě zemí střední a východní Evropy se lze také setkat s marketingovou činností na leasing. V některých zemích je totiž podle národní legislativy možné finančním leasingem pořídit a profinancovat jako produkt výstupy marketingové činnosti ve vazbě na konkrétní podnikatelský projekt. A tak marketer pro konkrétní leasingovou firmu v konkrétním státě zpracuje marketingové výstupy, které jsou oceněny nějakou částkou. A leasingová firma je na určité období proleasuje formou leasingových splátek leasingovému nájemci. Leasingové firmy však jdou často ještě dál a najímají si marketera jako pracovní sílu, aby pro konkrétního leasingového nájemce zpracoval konkrétní požadované výstupy marketingové činnosti pro konkrétní projekt, kde se leasuje zařízení pro realizaci projektu i duševní podklady pro jeho úspěšné provedení…. V obou případech je zhotovitel produktu, tedy marketer, přesvědčován leasingovou společností, že mu bude uhrazena jeho činnost splátkově (v těchto splátkách je až 50% profit leasingové společnosti) a to až po té, co leasingový nájemce ověří v praxi, že jeho výstupy jsou aplikovatelné, a že výše splátky za služby budou kopírovat výnosy toho, kdo marketingové výstupy používá po dobu splácení. Zde je snaha leasingové společnosti taková, aby doba splácení byla co nejdelší a mohla se co nejvíce přiživit na práci a výstupech marketera….Proto pozor marketeři na tento model jednání, který se již označuje jako „marketeři na leasing“ a je pro marketingového experta cenově a časově nevýhodný.
Follow
