TOP 5 aneb kdo je důležitější než já?

Ve výrobních podnicích se běžně setkáváme s nevraživostí či skrytým soupeřením mezi jednotlivými odděleními podniku. Většina členů těchto oddělení se chová tak, že považují právě svou práci a to co dělají za nejdůležitější v podniku. Pokud mají spolupracovat resp. vycházet jiným oddělením vstříc je jejich ochota dost často na bodu mrazu. Každý zná věty kolegů z jiných oddělení „Teď nemůžu, přijď jindy, musíš počkat“ apod. Co s tím dělat? Jednou z možností je ta, ve které se nastaví důležitost jednotlivých oddělení interní strukturou tak jak je podobně nastavena struktura řízení: ředitel, vedoucí závodu či provozu, vedoucí výroby, mistr apod.

A kdo je tedy v podniku nejdůležitější? Nejdůležitější je to oddělení, které hospodaří s největšími hodnotami podniku a má na podnik nejvyšší ekonomický vliv. Co je největším kapitálem podniku? Stroje, technologie nebo know how? Ne, jsou to lidé. Znamená to, že personální oddělení je tím oddělením, které by mělo být na pomyslném nejvyšším stupni důležitosti podniku. Sebedokonalejší stroj nedokáže podnik využít bez kvalitních lidí. Nejnovější technologii nezavede opět bez schopných lidí. Majitel podniku či akcionáři si rozhodně neoblečou pracovní oděvy a nepostaví se ke strojům či k rýsovacím prknům. Personální oddělení v podstatě rozhoduje o osudu podniku. S jejich dobrým či špatným výběrem zaměstnanců podnik stoupá či padá dolů. Ať třeba běžného dělníka či ředitele podniku vlastně personální oddělení vybírá. Každá firma se snaží být tou nejlepší na trhu. Aby byla nejlepší, je nutno vyhledávat také nejlepší zaměstnance tzn. ty lidi, kteří jsou i nejlepší ve svých oborech a jež tato země rodí. S důležitostí v hierarchii podniku jde ruku v ruce i zodpovědnost. Každý jednotlivec by měl být schopen nést osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí v tomto případě správný výběr zaměstnanců. K důležitosti postavení v hierarchii podniku patří jak již zmiňovaná zodpovědnost tak i výše odměn těmto pracovníků tzn. podíl na hospodářském výsledku firmy.

Jaké oddělení postavit na místo druhé? Jednoznačně obchodní. Pokud podnik má svou vlastní produkci, kterou sám také prodává, pak se bez tohoto oddělení neobejde. Pokud je firma orientovaná na zákazníka dobře ví, že přání a potřeby zákazníka rozhodují o tom co, kolik a jak se bude vyrábět. Prostě celý podnik a jednotlivé oddělení skáčou tak jak zákazník píská pokud ovšem za to zaplatil správnou cenu. Obchodní oddělení je to, které mimo propagace a prodeje výrobků podniku, veřejné podpory jeho značky tato přání zákazníka domlouvá, předává a koordinuje s výrobními možnostmi podniku. Co by podnik dělal se svými výrobky, když by je nebyl schopen prodat a takto získaný kapitál zpět převést do podniku v podobě dalších technologií, nových strojů či platů? Musí být spokojeni i majitelé či akcionáři se svými dividendami. Na obchodním oddělení závisí to, jestli podnik prodá vše, co vyrobí. Ani sebelepší produkt se neprodá sám.

Až na třetí místo lze zařadit vedení podniku. Vedení podniku rozhoduje o strategii a směru, jakým se podnik má ubírat. Vše samozřejmě na základě přání zákazníků či ještě lépe jejich budoucích potřeb. Ani kapitán bez své lodi, posádky a nákladu není nic než kapitán na suchu a bez práce. I on se musí spolehnout na dobrou posádku, kvalitní loď a plnit přání a potřeby zákazníka. Jeho důležitost a zodpovědnost spočívá v bezpečné a rychlé dopravě zboží tak aby byl spokojený klient, posádka měla práci s odpovídající mzdou a pracovními podmínkami a majitel lodi svůj zisk. On určuje cestu, strategii a z toho plynoucí ekonomickou výnosnost pro všechny zúčastněné strany.

Na čtvrtou pozici v hierarchii podniku je nutné dát výrobu. Výroba vyrábí s lidmi, které vybralo personální oddělení, v takovém množství a kvalitě, co určil zákazník a požaduje prostřednictvím obchodního oddělení podniku a pod vedením ředitele (kapitána) podniku resp. vedoucího podniku, výroby či jednotlivých mistrů. Pokud se nevyrobí požadované množství v požadované kvalitě a termínu dodání, pak se stane, že výroba produkuje to, o co není zájem a co leží na skladě a co váže výrobní kapitál. Stejně špatná je i situace, kdy výroba není schopna dostát závazkům podniku, jež u zákazníka podnik učinil jménem obchodního oddělení. S jako nesolidním a nespolehlivým partnerem nebude žádný obchodní partner resp. zákazník dlouhodobě spolupracovat. Výroba musí být schopna svou činnost organizovat tak, aby veškeré požadavky zákazníka splnila.

TOP 5 zakončuje oddělení kvality. Za kvalitu výrobků rozhodně oddělení kvality nezodpovídá. Za kvalitu jednotlivých výrobků zodpovídá každý jednotlivý pracovník sám, jež se na jeho výrobě podílel. Oddělení kvality je v podniku jako poradenský orgán, který odpovídá za to, aby všichni, kteří se na výrobě podílejí, měli ty správné informace tak, aby konečný výrobek splnil všechny požadavky a normy po kvalitativní stránce. K čemu je pekárně to, že vyrobila 1000 bochníků chleba, když první polovina je nedopečená a druhá je spálená. Tento výrobek si nikdo nekoupí a pokud ano podruhé již určitě ne. Kvalita řeší potřeby a přání klienta ve výrobě tak, aby konečný produkt byl vyroben v požadované kvalitě při zachování požadavků na objem produkce. K čemu je v druhém extrému perfektně upečeno 100 bochníků chleba, když zákazník požaduje 1000 a jež uvedených 100 kusů ve svém zisku nepokryje náklady podniku natož zisky akcionářů?

Důležité je, aby si pracovníci jednotlivých oddělení uvědomili, jaká je jejich pozice a pozice celého oddělení, jehož jsou členy ve firmě. Pro koho jsou tady oni a kdo je tady pro ně. Pokud podnik není schopen vytvořit strategii týmové spolupráce jednotlivých oddělení, která je dána potřebami zákazníka a jednotlivé oddělení si hrají na svém písečku, pak může nastavit rozhodovací hierarchii pomocí TOP 5.

A co ostatní oddělení? Logistika, nákup materiálu, údržba, účetní či mzdové oddělení jsou podpůrnými systémy podniku, které podřizují svou činnost dle přání ostatních oddělení v TOP 5. V konečném důsledku je práce všech oddělení podniku stejně vzájemně propojena, takže by mělo platit pravidlo „Všichni pro jednoho, jeden pro všechny“. Toto pravidlo je ideál, který je ve většině firem těžko dosažitelný. Pro tento princip by byla nutná neustálá osvěta všech zúčastněných. Není to nereálné avšak většina lidí dává přednost okamžitému i když menšímu přínosu před budoucími, pro ně nejistými výsledky.

Přesto tyto principy je nutné při nastavení TOP 5 začít v této skupině prosazovat. I personální oddělení je zde pro výrobu, neboť dle jeho požadavků vybírá nejvhodnější zaměstnance. Obchodní oddělení nemůže přijít se zakázkou přesahující několikanásobně produkci výroby či s požadavky na nedosažitelnou či neekonomickou kvalitu. TOP 5 je dočasná exklusivita, která zajistí správný chod podniku v nejdůležitějších částech podniku. Dříve či později bude stejně nutné přejít na pravidlo „Všichni pro jednoho, jeden pro všechny“, kde se jednotlivá oddělení budou k sobě chovat jako k zákazníkovi a uvědomovat si, že to, co činní, je služba pro druhé.