Slabá vymahatelnost práva, špatná bankrotová legislativa, neúčinný dozor nad kapitálovým trhem a neprůhlednost veřejných soutěží jsou podle výzkumu financovaného KBC/ČSOB a jejími sesterskými bankami ve 4 zemích Visegrádu hlavními riziky při správě akciových společností v České republice a na Slovensku. Vedle toho shledává studie obě země poměrně úspěšné v regulaci konkurenčního prostředí a pozitivně hodnotí nezávislost centrálních bank.
Riziko správy akciových společností v zemích Visegrádu lze vyjádřit indexem, který odhaduje kvalitu podnikatelského prostředí a srovnává ji s průmyslově vyspělými státy G-7. Ty přesahují hranici 21 bodů na 28 bodové škále s tím, že více bodů představuje nižší riziko. Zatímco země Visegrádu dosáhly v průměru 13,4 bodu, index pro Českou republiku vykázal úroveň 11,3 bodu. Nejvyšší hodnoty indexu dosáhlo Maďarsko, nejnižší Slovensko.
Projekt měřící riziko správy akciových společností vypracoval Merit Research, občanské sdružení pro ekonomický výzkum s finanční podporou Skupiny KBC, ČSOB a jejích sesterských bank KH Bank v Maďarsku a Kredytbank v Polsku. Cílem projektu bylo změřit a porovnat kvalitu podnikatelského prostředí v zemích Visegrádské skupiny (České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku) a také podnítit diskusi, která by pomohla nové české vládě lépe vyladit oblasti správy akciových společností a uvolnit ekonomický potenciál podněcující růst.
Riziko správy akciových společností, tzv. corporate governance risk, odráží taková rizika, kterým je domácí i zahraniční investor v dané zemi vystaven pří řízení a správě akciových společností. Index se skládá ze čtyř oblastí. Definice obchodního práva sleduje soubor pravidel, kterými jsou upraveny vztahy akcionářů a ostatních zájmových skupin, jako jsou manažeři, zaměstnanci, věřitelé či stát. Druhá oblast měří efektivitu vymáhání právních rozhodnutí upravených ve firemním právu. Třetí oblast, regulační rámec, zachycuje úpravu a fungování centrální banky, kapitálového dozoru či auditorských firem. Poslední oblast se věnuje etickému prostředí, tedy korupci, průhlednosti veřejných soutěží či boji proti organizovanému zločinu. Měření rizika probíhá formou dotazníkového šetření a podrobných rozhovorů s klíčovými podnikateli a manažery v jednotlivých zemích.
Výsledky projektu ukazují na společný úspěch zemí skupiny Visegrádu, kterým je definice obchodního práva, a na společný neúspěch při jeho vymáhání. Česká republika byla lépe než ostatní země Visegrádu hodnocena v oblasti fungování regulátorů trhu – centrální banky a Úřadu na ochranu hospodářské soutěže – a za nízkou roli mafií v ekonomice. Účinnost regulace kapitálového trhu a efektivita bankrotového systému je v České republice hodnocena hůře než v ostatních zemích Visegrádu.
Zdroj: ČSOB