Lékaři a učitelé jsou považováni za nejvíce důvěryhodné profesní skupiny v Evropě i v USA, ale také v České republice. Naproti tomu úroveň nedůvěry k policii, církvi a politikům je ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi nadprůměrná. Výše uvedené poznatky přináší výzkum GfK Trust Index 2007, který organizace GfK Custom Research uskutečnila v 18 různých zemích.
Na stupnici od 1 “velmi důvěryhodný” do 4 “velmi důvěryhodný” se na škále indexu důvěry umístili na nejvyšším místě žebříčku ve všech zemích lékaři a učitelé s průměrnými hodnotami 3,2 respektive 3,1. Na dalších místech pomyslného žebříčku najdeme policii a armádu shodně s hodnocením 2,9. Pak následuje církev se známkou 2,7, právníci s hodnocením 2,4 a novináři, kteří dosáhli hodnoty indexu důvěry 2,2. Podle názoru respondentů jsou politici ta nejméně důvěryhodná skupina – hodnota indexu důvěry dosahuje u této skupiny pouze 1,7. Špičkoví manažeři velkých podniků se neumístili o mnoho lépe – jejich hodnota indexu důvěry je pouze 2,1.
Zejména obyvatelé Bulharska, České republiky a Itálie jsou nespokojeni se svými politiky
Stejně jako v minulém roce, pouze 17 % všech respondentů důvěřuje své politické reprezentaci. Pokud jde o důvěru, politici v Dánsku a ve Švýcarsku dosahují nejlepších výsledků, kdy zhruba jeden ze tří občanů Švýcarska a 29 % populace v Dánsku považuje tuto profesní skupinu za důvěryhodnou. V USA téměř jedna čtvrtina Američanů říká, že svým politikům důvěřuje. Ve výši pouhých 10 % je výsledek dosažený v Německu stejný jako v minulém roce. Politici mají nejhorší pověst v Bulharsku (8%), v České republice (9%) a v Itálii (9%).
Špičkoví manažeři mají pozitivní image pouze ve Skandinávii a Rumunsku
Vysoce postavení manažeři ve firemní sféře a novináři dosáhli nízkých průměrných hodnot v indexu důvěry GfK, což naznačuje, že v mezinárodním měřítku třetina populace nedůvěřuje šéfům podniků, nicméně tento názor se v různých zemích liší. Občané Německa a Nizozemí mají nejmenší důvěru ve špičkový management podniků. 85 % Němců deklaruje svou nedůvěru v tuto profesní skupinu, což představuje zvýšení o 3 procentní body oproti předchozímu roku. Více než 80 % respondentů v Nizozemí vyjadřuje kritický postoj k manažerům velkých podniků. Podobně jako politici, také manažeři ve firemní sféře se těší největší důvěře v Dánsku, kde více než polovina dotazových osob deklaruje pozitivní postoj k firemní elitě. Komparativně vysoké hodnoty byly naměřené pouze ve Švédsku a v Rumunsku, kde více než 50 % dotazovaných v obou zemích odpovědělo pozitivně. 36 % respondentů v USA důvěřuje vedoucím pracovníkům ve firemním sektoru, což přibližně odpovídá průměrné hodnotě dosažené v 18 sledovaných zemích.
Přehled Indexu důvěry GfK (GfK Trust Index): Hodnocení důvěry u různých profesních skupin
Ukazuje se, že respondenti v Západní Evropě a v USA důvěřují představitelům tisku o trochu více než šéfům podniků. Zatímco 62 % amerických občanů nedůvěřuje špičkovým manažerům, pouze 55 % vyjádřilo tento názor, pokud jde o novináře. Podíl respondentů v Západní Evropě, kteří zvolili hodnocení v nedůvěryhodném intervalu škály u těchto dvou profesí, se vyšplhal až na 67 %. Vzhledem k ostatním příkladům se také úroveň důvěry v různých zemích signifikantně liší. Novináři se těší největší důvěře v Rumunsku a v Polsku, kde shodně dosahují 58 %; následuje Bulharsko a Španělsko shodně s hodnotou 54 %. Nedůvěra k novinářům panuje zejména ve Velké Británii, Nizozemí a ve Francii, kde pouze čtvrtina příslušné populace má pozitivní pohled na tisk.
Důvěra v učitele dosahuje rekordní úrovně v Německu
Stejně jako v minulých letech nejuznávanější profesní skupiny jsou lékaři a učitelé. Celkem 83 % respondentů si myslí, že lékaři jsou důvěryhodní a 82 % si myslí, že je to pravda v případě učitelů. Více než 90 % dotazovaných ve Švédsku a Belgii hodnotí lékaře jako důvěryhodné. Vnímání německé veřejnosti se poprvé zlepšilo, zatímco 77 % deklarovalo svou důvěru učitelům v minulém roce, současný výsledek ve výši 82 % představuje rekordní úroveň v případě Německa, a to od samého začátku šetření v roce 2003. S výsledkem hodnocení těsně pod 70 % dosahuje tato profesní skupina nižší úroveň důvěry v Nizozemí a Itálii.
Církev je na čele žebříčku důvěry v Rumunsku, ale zcela propadá ve Francii
Zatímco tři čtvrtiny respondentů v Západní Evropě a v USA důvěřují policii, ve Střední a Východní Evropě dosahuje tento počet výrazně nižší číslo, a to 58 %. V těchto zemích však mají občané pozitivní postoj k armádě, a to v pozoruhodné míře 75 %. Stejně pozitivní postoj k armádě má však pouze 67 % dotazovaných v Západní Evropě.
Pro představitele církve je hodnota GfK Trust Index ve výši 2,7, což je hodnota dosažená také v předchozím roce a páté místo na pomyslném žebříčku důvěry. 59 % obyvatel Střední a Východní Evropy věří církvi, což je o trochu více než jejich západoevropské protějšky. 68 % dotázaných ve Spojených státech vyjádřilo důvěru v církev. Nejvyšší počet respondentů se stejným názorem na tuto profesní skupinu v Západní Evropě je ve výši 72 % v Německu, zatímco pouze občané Rumunska s podílem 79 % vyjadřují více důvěry v představitele svého duchovenstva. Většina respondentů v osmi z 18 šetřených zemí má pochybnosti pokud jde o důvěryhodnost představitelů církve, což se týká především Francie, Španělska a Řecka, kde více než 60 % dotazovaných vyjádřilo v tomto směru negativní názor.
Důvěra k právníkům je zhruba stejná v Západní, Střední i Východní Evropě. Okolo 50 % všech respondentů má důvěru v tuto profesní skupinu, ale postoj občanů Spojených států k právníkům je přece jenom méně pozitivní – pouze 42 % dotazovaných má důvěru v tuto profesní skupinu. Právníci bodují nejníže v Itálie, kdy více než dvě třetiny dotazovaných vyjádřilo svou nedůvěru této profesi. Naproti tomu jsou právníci vysoce uznávání zejména ve Švédsku, kdy se asi tři čtvrtiny respondentů vyjádřily pozitivně v této otázce.
Naopak nejmenší důvěru u dotázaných vzbuzují politici, a to nejen v Čechách, ale i v ostatních zemích.
Výrazná většina Čechů prohlásila, že důvěřuje lékařům (89 %) a učitelům ve školách (87 %). Jako nejdůvěryhodnější osoby je označili i respondenti z ostatních zemí. Rozdílně dotázaní vnímají policisty: zatímco tři čtvrtiny západních Evropanů má pocit důvěry v policii, respondenti ze střední a východní Evropy už jsou v postoji k mužům zákona podstatně skeptičtější – důvěřuje jim 58 % Evropanů a 56 % Čechů.
Graf: Důvěra ve vybrané profese, vyjádřená v procentech (ano, důvěřuji trochu nebo zcela)
Naprostá nedůvěra
Z výše uvedeného grafu jasně vyplývá, že jak Češi tak ostatní Evropané chovají minimální důvěru k politikům (9 % Čechů a 14 % Evropanů jim důvěřuje). Překvapivě nepříliš vysoké náklonnosti se u respondentů netěšili novináři: jen jedna třetina z nich se domnívá, že žurnalisté jsou důvěryhodné osoby.
Výzkumné šetření
Od roku 2003 představuje společnost GfK Custom Research výsledky ve formě Indexu důvěry – GfK Trust Index, který určuje úrovně důvěry občanů v profesní skupiny jako jsou právníci, novináři, církev, učitelé, manažeři, lékaři, armáda, politici a policie. Ve výzkumu uskutečněném v tomto roce se dotazovalo celkem 16 481 respondent v 17 evropských zemích a v USA a to v období březen-květen 2007.