„Poleťte do Londýna za korunu, do Bruselu za osm, do Paříže za dvacet devět a přes moře za stovku!“ Na Čechy se poslední dobou podobné reklamy hrnou na každém kroku. Ale věří jim, považují je za férové, jdou do toho? Takové otázky položil STEM/MARK reprezentativnímu vzorku české populace (N=500) v březnové vlně svého pravidelného měsíčního telefonického dotazování, kterému říká CATIbus.
Jen necelá pětina respondentů věří tomu, že rozhodne-li člověk takovou letenku koupit, zaplatí se vším všudy za přepravu letadlem slibovanou cenu. Tři čtvrtiny lidí naopak již při čtení reklamy tuší, že využijí-li nabídku, letenka se jim oproti slibované ceně výrazně prodraží o nejrůznější poplatky. Jde často o mladé lidi do 30 let, pohlaví ani vzdělání vliv na rozdíly v názorech nemá.
Necelá desetina lidí nedokáže posoudit, jak by to při skutečném nákupu letenky mohlo s cenou vypadat, jsou to zejména lidé, kteří se s podobnou reklamou ještě nesetkali a nemají s nákupem letenek ani velké zkušenosti.
Cílovou skupinou, kterou nabídka velmi levných letenek zasahuje (v dotázaném vzorku 19 %), jsou zejména lidé s vyšším vzděláním (maturita a VŠ). Jedná se o lidi, kteří mají aktivní přístup k životu, rádi cestují, poznávají nová místa a snaží se rozšiřovat svůj všeobecný přehled. Překvapivé zjištění bylo, že pouze 4 % lidí uvedla, že podobnou nabídku již využila. Každá z těchto osob, které již mají s cestováním s nízkonákladovými společnostmi zkušenost, uvedla, že slibu tak nízké ceny, jaká se uvádí v reklamě, nelze věřit.
Příklad ze života? „Ráda bych do Frankfurtu, Student Agency mi spojení nabízí za příjemných 29 Kč a snadný nákup letenky na internetu. Že mi po vyplnění objednávkového formuláře účtují 2 883 Kč mě rozladí tak, že raději zůstanu doma. Raději bych předem znala konečnou cenu. V obchodě mi také nenabízejí chleba za cenu, za kterou jej nakoupí od pekaře s tím, že u pokladny se dozvím, že doplatit musím ještě marži obchodu, nějaké daně a pár transakčních poplatků.“
A jak by dotázaní nabídku levných letenek „za korunu“ popsali? Jejich názory shrnuje následující graf. Jisté rozhořčení a silná slova o klamavé reklamě zazněla převážně od lidí ve středním věku (45-60 let). Mezi mladými do 30 let převažují stoupenci myšlenky, že se sice nejedná o zcela férovou nabídku, ale předem se dá počítat s tím, že „za tím něco bude“.