Snižování cen a nové služby jsou výhody, které evropským spotřebitelům přinesly předpisy EU o liberalizaci a regulaci telekomunikačního trhu. Mnohem více by si ale užívali, kdyby na evropských trzích vládla větší konkurence a větší nezávislost regulátorů.
V roce 2006 stouply tržby v odvětví telekomunikací v EU o 2,3 % na téměř 290 milionů eur (80,94 mld. Kč) a investice se zvýšily o 5 procent. Došlo také ke snížení tarifů a zlepšení služeb. Vyplývá to z nedávno publikované 12. zprávy Evropské komise o telekomunikačních trzích v EU.
Komisařka EK pro telekomunikace Viviane Redingová to přičítá otevření telekomunikačních trhů a dosažené výsledky označuje za uspokojivé, „… nicméně nedostačující v době, kdy je ve hře konkurenceschopnost Evropy,“ dodává Redingová. „Proto musí být letošní reforma předpisů EU o telekomunikacích zaměřena na klíčové problémy, ve kterých ještě hospodářská soutěž není účinná. Tam, kde technologie překračují národní hranice, by regulační orgány měly připravit cestu k celoevropským úsporám z rozsahu, na kterých mají zájem jak operátoři, tak spotřebitelé,“ dodává Redingová.
Cena za tříminutový vnitrostátní hovor v rámci pevné telefonní linky klesla z přibližně 41,8 centů (11,67 Kč) v roce 2000 na dnešních 25 centů. V minulém roce se ceny mobilních služeb v domovské síti snížily o 13,9 procenta.
Příjmy mobilních operátorů loni stouply o 4,6 procenta. S počtem 478,4 milionu mobilních telefonů v oběhu je dnes míra rozšíření v Evropě na úrovni 103 % obyvatelstva (na rozdíl od 95 % v roce 2005), přičemž nejvyšší míra rozšíření je v Lucembursku (171 %), v Itálii (134 %) a v Litvě (133 %). V České republice činí penetrace trhu mobilními telefony 119 % a o zákazníky se dělí tři operátoři přibližně v poměru 40 ku 40 ku 20 procentům.
Více než 31,4 milionu uživatelů mobilních telefonů (což je navýšení o 6,3 milionu) využilo na základě legislativy EU práva ponechat si v případě přechodu k jinému operátoru své telefonní číslo. Ze všech členských států zvolilo tuto možnost nejvíce spotřebitelů ve Španělsku (9,21 milionu). Pokud jde o pevné telefonní linky, změnilo tímto způsobem operátora více než 15 milionů zákazníků v EU (v roce 2005 jich bylo pouze 7 milionů). V České republice loni tuto možnost využilo 95 tisíc zákazníků. Ve Švédsku již mají spotřebitelé možnost ponechat si staré telefonní číslo i v případě přechodu na služby na bázi VoIP.
Operátoři pevných telefonních sítí v minulém roce zaznamenali pokles příjmů zhruba o 5 procent. Hospodářská soutěž nadále snižuje míru podílu dominantních operátorů na trhu; v současnosti zaujímají v průměru 65,8 % maloobchodních příjmů v evropské pětadvacítce. V České republice největší operátor O2 zaujímá 72 % trhu, alternativní operátoři získávají 28 % z maloobchodních tržeb fixních sítí. Pro přímý přístup do sítě využívalo loni v červenci alternativního operátora 15,2 % zákazníků ve srovnání s 8 % v roce předcházejícím. ČR se v tomto ukazateli pohybuje vysoko nad průměrem EU.
Širokopásmového připojení loni v EU využívalo více než 20 milionů nových účastníků, čímž se míra rozšíření v rámci EU-25 zvýšila na 15,7 procenta. Nizozemsko (29,8 %) a Dánsko (29,4 %) dnes zaznamenávají největší míru rozšíření širokopásmového připojení na světovém žebříčku a předstihly i Jižní Koreu. Sedm členských států má větší míru rozšíření širokopásmového připojení než USA. Nejrychlejší růst je patrný v zemích, kde regulační orgány uložily dominantním operátorům povinnosti týkající se nediskriminačního přístupu k jejich síti a kde se vytvořila hospodářská soutěž založená na infrastruktuře. Růst příjmů operátorů širokopásmových sítí se v roce 2006 pohyboval mezi 7,8 % a 8,5 procenta.
V České republice za uplynulý rok vzrostl počet širokopásmových připojení téměř na dvojnásobek, přesto poměrem k celkovému počtu připojení 9,6 % ČR silně zaostává za průměrem evropské pětadvacítky. Přitom více než 60 % českých obyvatel využívá jiné možnosti, než technologie DSL. Bezdrátové vysokorychlostní připojení využívá 31,1 % účastníků, více než pětina má kabelové připojení. Připojení DSL prostřednictvím dominantního operátora má necelých 37 % účastníků.
Zpráva Evropské komise rovněž poukazuje na některé naléhavé problémy v regulaci, které dosud nebyly vyřešeny. Především upozorňuje na politický vliv na regulátory, zejména v Polsku a na Slovensku, jejichž nezávislost považuje za nedostatečnou. Znepokojující jsou rovněž zdlouhavé procedury spojené s nápravnými opatřeními uloženými regulátory, zejména v Itálii, Portugalsku, Řecku a Německu. Komisi trápí rovněž velké rozdíly v nápravných opatřeních uplatňovaných na podobné problémy hospodářské soutěže: v EU zatím nejsou shodné nabídky širokopásmového přístupu k bitovému toku a terminační poplatky se výrazně liší v každé zemi. Za problémy EK považuje také neefektivní a nejednotnou správu rádiového spektra a neúplné zavedení čísla tísňového volání 112. Komise byla nucena v roce 2006 zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti 13 členským státům.
„Přeshraniční hospodářská soutěž, hospodářský růst a přínos pro spotřebitele by se podstatně zvýšily, kdyby EU skládající se z 27 odlišných vnitrostátních systémů přijala jednotnější regulační přístup na celém svém území,“ konstatuje Evropská komise ve své zprávě. „Již dnes získávají účastníci trhu přibližně jednu třetinu svých příjmů v jiných členských státech, než jsou jejich vlastní.“ Otázku tarifů mobilních operátorů za přeshraniční spojení v současné době projednávají členské státy, včetně ČR.
Komise se těmito otázkami bude zabývat při reformě předpisů EU o telekomunikacích, která se plánuje na tento rok v létě.
– das –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
