Konkurenceschopnost podniků zpracovatelského průmyslu ve vztahu ke vstupu ČR do EU

Na základě vítězství ve výběrovém řízení vypsaném Úřadem vlády ČR se výzkumná společnost TNS Factum, s.r.o. v měsících listopad 2001 až únor 2002 podílela na návrhu, realizaci a vyhodnocení rozsáhlého výzkumu v oblasti business-to-business pro RASES – Radu vlády ČR pro sociální a ekonomickou integraci Úřadu vlády ČR. Na přípravě projektu se výrazně podíleli zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR.

Základním cílem výzkumu bylo zjistit reálné a aktuální informace o konkurenceschopnosti podniků zpracovatelského průmyslu působících na území ČR ve vztahu ke vstupu České republiky do Evropské unie.

Pro získání názorů cílové skupiny firem zpracovatelského průmyslu České republiky byla zvolena technika osobního dotazování formou řízeného rozhovoru „face-to-face“ s představiteli firem přímo ve firmách. Dotazování prováděli tazatelé společnosti TNS Factum, kteří měli za úkol provést rozhovory v min. 800 firmách zpracovatelského průmyslu. Jednalo se o proporcionálně rozložené dotazování po celé ČR dle 14 oborů dle OKEČ, dle regionální struktury (NUTS 2), dle velikosti firmy ( počet zaměstnanců) a dle majoritního vlastnictví. Terénní fáze výzkumu proběhla v prosinci 2001 a lednu 2002 na vzorku 860 malých, středních a velkých firem z 13 odvětví zpracovatelského průmyslu.

Prioritou při realizaci výzkumného projektu bylo zjištění informací o současném stavu a perspektivě rozvoje podniků zpracovatelského průmyslu ČR v následujících tématických oblastech:

1. Konkurenceschopnost a pozice na trhu
2. Ekonomické indikátory (srovnání úrovně s významnými konkurenty)
3. Výzkum, vývoj, inovace
4. Využití lidského činitele a produktivita práce
5. Kooperace a vnější ekonomické vztahy
6. Ekologie a bezpečnost a ochrana zdraví při práci
7. Institucionální prostředí

Výsledky výzkumu reprezentují zejména názory malých a středních firem (tj. od 10 do 249 zaměstnanců), kterých bylo ve vzorku dotázaných přes 91 %.

Výsledky a závěry z tohoto výzkumu byly jedním z podkladů pro vypracování souhrnné studie Rady vlády pro sociální a ekonomickou integraci, na níž se podílel užší autorský kolektiv ve spolupráci s velkým počtem odborníků a výzkumných pracovišť (RASES, MPO ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, VŠE a mnoho dalších).

Souhrnnou studii v rozsahu 375 stran zveřejnila pod názvem „Sociální a ekonomické souvislosti integrace ČR do EU s přílohami, květen 2002“ Rada vlády ČR pro sociální a ekonomickou integraci na internetových stránkách Úřadu vlády ČR. Zpráva je tedy odborné i laické veřejnosti k dispozici na adrese:
http://www.vlada.cz/1250/vrk/rady/rady.htm
ve formátu PDF Adobe Acrobat (soubor „souvislosti_integrace.PDF“ má velikost 3,1 MB).

Zpráva je rovněž k dispozici na internetových stránkách TNS Factum www.tnsofres.cz v části Tiskové zprávy.

Studie je jedním z podstatných příspěvků, podkladů a zdrojem velmi cenných informací pro české firmy při tvorbě strategie a při jejich přípravě na vstup do EU, a to bez ohledu na jejich velikost nebo předmět činnosti.

Vybrané zajímavé výsledky:

Hodnocení situace firem na trzích EU ve srovnání s hlavními konkurenty

Jak hodnotíte situaci Vaší firmy na trzích Evropské unie ve srovnání se svými hlavními konkurenty? Hodnoceno pomocí škály 1 až 5, kde 1=jsme výrazně lepší, 5=jsme výrazně horší.
	a) v současné době		b) v době předpo-kládaného vstupu do EU – rok 2005		c) tři roky po vstupu do EU – rok 2008
	průměr	Pořadí	průměr	Pořadí	průměr	Pořadí
Pružnost dodávek a dodací podmínky	2,15	1.	2,01	1.	1,90	1.
Cenová úroveň vašich výrobků	2,17	2.	2,19	3.	2,19	4.-5.
Kvalita výrobků	2,19	3.	2,10	2.	1,97	2.
Technická úroveň výrobků	2,29	4.	2,20	4.	2,07	3.
Značka – pověst firmy	2,53	5.	2,35	5.	2,19	4.-5.
Podpora prodeje – záruční podmínky, dostupnost servisu	2,55	6.	2,37	6.	2,23	6.
Přístup do obchodních sítí a sítí subdodavatelů firem	3,11	7.	2,83	8.	2,61	8.
Marketing a reklama	3,16	8.	2,79	7.	2,52	7.

V otázce konkurenceschopnosti na trzích Evropské unie (v porovnání s hlavními konkurenty) označili manažeři firem za nejvíce konkurenceschopnou pružnost dodávek a dodací podmínky (ve všech zkoumaných obdobích na 1. místě).

Cenová úroveň výrobků, původně na druhém místě, zaznamenala v názorech dotázaných relativní pokles. Tento pokles znamená, že manažeři si uvědomují skutečnost, že v letech po vstupu do EU přestane být cenová úroveň konkurenční výhodou. “ Naopak v případě faktoru kvalita výrobků došlo k znatelnému posunu jeho pozice (na 2. místo v r. 2008), což znamená, že dotázaní si uvědomují zvyšující se význam kvality produkce své firmy při jejím umístění na trzích zemí EU a jsou v tomto směru optimističtí.

Technická úroveň výrobků se jasně zlepšuje (3. pozice po vstupu do EU v r. 2008), značka či pověst firmy se však zlepšuje rychlejším tempem. Marketing a reklama stejně jako na domácím trhu zaznamenala nejrychlejší růst hodnocení.

Graf:
Situace firmy ve srovnání s konkurenty na trzích EU

Ze srovnání průměrů hodnocení mezi stejnými parametry konkurenceschopnosti v tuzemsku a na trzích Evropské unie vyplynulo, že ze sledovaných parametrů je pouze cenová úroveň výrobků větší konkurenční výhodou pro firmy na trzích Evropské unie než na domácím trhu.

Ve všech ostatních parametrech je konkurenceschopnost firem na trzích EU menší. Tuzemské firmy nejvíce v porovnání s jejich situací na domácím trhu ztrácí na trzích EU v těchto parametrech:

• značka – pověst firmy
• podpora prodeje (záruční podmínky, dostupnost servisu)
• přístup do obchodních sítí a sítí subdodavatelů firem

V časovém horizontu do r. 2008 dle názoru manažerů zůstane situace prakticky neměnná, třebaže dojde v těchto parametrech k částečnému zlepšení.

Hodnocení konkurenceschopnosti z hlediska technicko-ekonomických podmínek českých zpracovatelských firem oproti hlavní konkurenci v zemích EU

Jak hodnotíte úroveň Vašich technicko-ekonomických podmínek na trzích Evropské unie ve srovnání se svými hlavními konkurenty? Hodnoceno pomocí škály 1 až 5, kde 1=jsme výrazně lepší, 5= jsme výrazně horší.
	a) v současné době		b) v době předpo-kládaného vstupu do EU – rok 2005		c) tři roky po vstupu do EU – rok 2008
	průměr	Pořadí	průměr	Pořadí	průměr	Pořadí
Konkurenceschopnost Vašich výrobků z hlediska nároků na šetrnost k životnímu prostředí (enviromentální konkurenceschopnost)	2,36	1.	2,23	2.	2,14	2.
Parametry výrobního procesu z hlediska životního prostředí	2,43	2.	2,24	3.	2,16	3.
Organizace a řízení podniku	2,46	3.	2,22	1.	2,06	1.
Kvalita pracovní síly a sociální prostředí ve firmě (kvalifikace, kázeň pracovníků, mezilidské vztahy v podniku apod.)	2,53	4.	2,34	4.	2,22	5.
Úroveň subdodavatelů (kvalita, pravidelnost a spolehlivost dodávek)	2,67	5.	2,42	6.	2,27	6.
Úroveň produktivity práce	2,69	6.	2,41	5.	2,19	4.
Relativní výše nákladů na suroviny a energie	2,80	7.	2,71	9.	2,60	9.
Úroveň výrobní technologie	2,84	8.	2,59	8.	2,39	8.
Úroveň využívání informačních technologií	2,88	9.	2,55	7.	2,35	7.
Dostupnost zdrojů pro investice v potřebném rozsahu a struktuře	3,28	10.	2,92	10.	2,67	10.
Výše nákladů na vědu a výzkum	3,58	11.	3,26	11.	3,04	11.

Manažeři zpracovatelských firem upřednostnili shodně jako v případě domácího trhu „konkurenceschopnost výrobků firmy z hlediska nároků na šetrnost k životnímu prostředí“.

Manažeři uváděli pro všechna časová období na prvních místech následující tři technicko-ekonomické podmínky:

• konkurenceschopnost výrobků z hlediska nároků životního prostředí,
• organizace a řízení podniku a
• parametry výrobního procesu z hlediska životního prostředí.

Firmy dotázaných jsou naopak ve srovnání s konkurencí v EU v oblasti „dostupnosti zdrojů pro investice v potřebném rozsahu a struktuře“ a „výše nákladů na vědu a výzkum“ hodnoceny svými manažery jako nejhorší, což je shodné jako na domácím trhu. Dostupnost zdrojů pro investice se má do budoucna nejrychleji zlepšovat.

Technicko-ekonomická podmínka nazvaná „organizace a řízení podniku/firmy“ se stane v r. 2008 podle názorů dotázaných vrcholových manažerů firem silnou stránkou proti konkurenci působící na trhu EU.

Graf:
Úroveň technicko-ekonomických podmínek na trhu EU, srovnání s konkurenty

Po srovnání průměrů hodnocení mezi shodnými technicko-ekonomickými podmínkami charakterizujícími konkurenceschopnost firem v tuzemsku a na trzích Evropské unie, dojdeme ke zjištění, že ve všech sledovaných podmínkách jsou tuzemské firmy méně konkurenceschopné na trzích EU než v tuzemsku.

Dle názoru manažerů firem nejvíce firmy na trzích EU zaostávají v úrovni výrobní technologie a v úrovni využívání informačních technologií.

Důležitost inovačních aktivit

Přečtu Vám nyní některé inovační aktivity a Vy mi prosím řekněte, jak jsou pro Vás důležité? Hodnoceno na škále od 1=velmi důležité po 5=zcela nedůležité
	a) v současné době		b) v době předpo-kládaného vstupu do EU – rok 2005		c) tři roky po vstupu do EU – rok 2008
	průměr	pořadí	průměr	pořadí	průměr	pořadí
Zvýšení produktivity práce	1,72	1.	1,59	1.	1,51	1.
Kvalitativní změna výrobku	1,94	2.	1,82	2.	1,74	2.
Snížení materiálové náročnosti	2,15	3.	2,01	4.	1,95	4.
Snížení energetické náročnosti	2,18	4.	2,00	3.	1,92	3.
Změna technologie	2,35	5.	2,18	5.	2,08	5.
Zlepšení ekologických parametrů	2,63	6.	2,39	6.	2,28	6.

Pro šéfy kontaktovaných firem jsou nejdůležitějšími inovačními aktivitami „zvýšení produktivity práce“ a „kvalitativní změna výrobku/výrobků“. To platí jak o současnosti, tak i o době vstupu do EU. Faktor snížení energetické náročnosti zaznamenal jako jediný nárůst důležitosti, což se projevilo v jeho posunu na 3. místo za výše jmenované dva vedoucí faktory. Manažeři tedy vnímají tento faktor do budoucna jako stále významnější a při přípravě inovací výrobků počínaje vstupem do Evropské unie bude nutné s ním stále více počítat.

Současná a očekávaná struktura financování provozu firmy

Nyní Vám budu jmenovat jednotlivé zdroje financování a Vy prosím odhadněte jejich procentní podíly na financování investic Vaší firmy. Poznámka: součet podílů jednotlivých zdrojů financování za dotázanou firmu činí 100 %
		a) v současné době		b) v době předpokládaného vstupu do EU – rok 2005		c) tři roky po vstupu do EU – rok 2008
		průměrné procento	pořadí	průměrné procento	pořadí	průměrné procento	pořadí
A.	Vlastní zdroje	74,14	1.	70,86	1.	69,36	1.
B.	Bankovní úvěry	18,42	2.	19,27	2.	18,87	2.
F.	Jiné formy financování	4,59	3.	3,61	3.	3,35	4.
D.	Dotace a programy české vlády nebo jiných veřejných institucí	1,70	4.	2,79	4.	2,82	5.
C.	Emise akcií, obligace	0,77	5.	0,78	6.	1,10	6.
E.	Dotace a programy Evropské unie	0,38	6.	2,67	5.	4,50	3.

Z výsledků vyplývá, že manažeři dotázaných firem spoléhají ve velké většině na vlastní finanční zdroje (průměrný podíl činí od 74 % v současné době až po 69 % v roce 2008 – což znamená snižující se podíl vlastních zdrojů). Dalším zdrojem financí jsou bankovní úvěry se stabilním podílem od 18 až 19 %.Tyto dva zdroje dohromady pokrývají plných 93 až 89 % potřeb finančních zdrojů hodnocených firem.

Dle názorů manažerů se podíl vlastních zdrojů do r. 2008 bude snižovat, a to v průměru o necelých 5 procentních bodů.

Manažeři počítají s vyšším využitím finančních zdrojů ve formě dotací a programů z EU. Podíl tohoto zdroje vzroste ze současného zanedbatelného podílu 0,4 % na očekávaných 4,5 % za celý zpracovatelský průmysl.

Mezi jinými formami financování byly uváděny především úvěry, půjčky, fin. výpomoc mateřské (i zahraniční) firmy a leasing. Podíl jiných forem financování bude do budoucna mírně klesat.

Graf:
Procentní podíl zdrojů na financování investic firmy

Více informací:
pojer@faktum.cz