Maloobchodní trhy zemí střední a východní Evropy jsou stale více podobné západoevropským, přesto si ovšem uchovávají některá národní specifika. Aktuální studie Shopping Monitor CEE 2006/07, založená na reprezentativním mezinárodním výzkumu společností INCOMA Research a GfK Praha, ukazuje, že koncentrace na maloobchodních trzích ve střední a východní Evropě stále roste, jak cestou přirozené expanze řetězců, tak prostřednictvím fúzí a akvizicí.
Každoroční výzkum nákupního chování a preferencí veřejnosti proběhl letos v již 11 zemích střední a východní Evropy (Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Rusko zastoupené Moskvou a Petrohradem, Srbsko a Chorvatsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajina zastoupená Kyjevem). Studie odhalila nemalé rozdíly ve stupni koncentrace maloobchodních trhů v jednotlivých zemích, ukazuje ovšem také na společné trendy vývoje.
Největší koncentrace maloobchodního trhu je ve Slovinsku. Celých 96 % domácností zde označuje jako své hlavní nákupní místo jeden z 5 největších místních řetězců. Také na Slovensku je podíl TOP 5 největších maloobchodních řetězců velmi vysoký; jeden z nich zde uvádí jako své hlavní nákupní místo 75 % domácností. Obdobná je situace v Maďarsku (67 %) a v Kyjevě (70 %). Česká republika se nachází na pomezí; jeden z pěti nejvýznamnějších řetězců zde představuje hlavní nákupní místo pro 51 % domácností. Nejméně koncentrovaný je maloobchodní trh v Rumunsku (27 %) a v Bulharsku (26 %), kde mají maloobchodní řetězce stále ještě co dohánět. Přitom především v Rumunsku vidíme v posledních letech výrazné změny ve struktuře formátů maloobchodního trhu.
Ve Slovinsku je trh charakteristický dominantní rolí jednoho maloobchodního řetězce – Mercator, který zde volí jako své hlavní nákupní místo 51 % domácností, na Slovensku a v Chorvatsku je také jeden výrazný tržní vůdce s více než 30 % preferencí (družstevní řetězce Jednota a Konzum). Ostatní země mají strukturu maloobchodního trhu více vyváženou. Některé z předních mezinárodních řetězců se již pevně ukotvily v řadě sledovaných zemí střední a východní Evropy: Metro/Makro je již dobře zavedené v 8 zemích, Billa a Kaufland v 6 zemích, Lidl, Plus Diskont a Tesco ve 4 zemích, Carrefour a Penny Market ve 3 zemích.
Výběr hlavního nákupního místa pro nákup potravin je samozřejmě částečně předurčen existující nabídkou maloobchodních formátů v dané zemi. Hypermarket patří k nejoblíbenějším nákupním formátům v Česku, Maďarsku, Slovinsku a také v ruských městech Moskva a Petrohrad. Supermarkety mají zase vedoucí postavení v Chorvatsku, v Srbsku a v Kyjevě; malé samoobsluhy pak mají silnou pozici ve Slovinsku a na Slovensku. Pultové prodejny potravin stále ještě dominují maloobchodním sítím v Bulharsku a v Rumunsku. Za pozornost ovšem stojí skutečnost, že právě v Rumunsku (společně s ruskou Moskvou a Petrohradem) došlo za poslední rok k nejvýraznějšímu nárůstu podílu hypermarketů na hlavním nákupním místě domácností. Diskontní prodejny dosahují velmi vysokých preferencí v Rusku (Moskva, Petrohrad), v Polsku, v Česku a v Maďarsku. Ovšem nejvýraznější nárůst preferencí zaznamenali diskonty opět v Rumunsku! Preference jednotlivých nákupních formátů se samozřejmě liší podle konkrétní kategorie potravinářského zboží; například u čerstvých potravin hrají velmi výraznou úlohu specializované prodejny.
Blízkost domova či práce a cenová hladina představují spolu s šířkou sortimentu tři klíčové faktory pro rozhodování o výběru hlavního nákupního místa domácností ve střední a východní Evropě. Cena hraje významnou roli především v Polsku a v Srbsku, na rozdíl od jejího relativně menšího významu například v Rusku (Moskva, Petrohrad) a na Ukrajině (Kyjev) nebo také na Slovensku a v Bulharsku, kde je důraz kladen především na dostupnost prodejny.
Spokojenost zákazníků s nákupními podmínkami v prodejně, ve které respondenti nevíce nakupují, je relativně vysoká. Přesto ovšem nároky spotřebitelů stále rostou. Obecně se dá konstatovat, že čím je trh vyspělejší, tím náročnější jsou zákazníci.
Zřejmá je také rostoucí mobilita veřejnosti ve střední a východní Evropě. Míra využití automobilu při nákupu potravin je úměrná kupní síle v jednotlivých sledovaných zemích a souvisí také s místními zvyklostmi. Zatímco ve Slovinsku dosahuje podíl domácností, které používají auto k nákupu potravin, až na úroveň 87 % a ve většině ostatních zemích se pohybuje v intervalu 45 % až 65 %, v Rumunsku a v Bulharsku se stále pohybuje pod hranicí 30 %.
Podíl domácností, které čtou letáky maloobchodních řetězců a také podle nich nakupují, je největší ve Slovinsku, na Slovensku, v Čechách a v Kyjevě. Privátní značky jsou zase nejkladněji přijímány na Slovensku a v Maďarsku.
Follow
