Vybrané firmy pohybující se na maloobchodním trhu čekají zásadní změny – od ledna 2005 totiž musejí sestavovat své účetní závěrky dle směrnice IFRS. Tato regulace má zásadní vliv zejména na hospodářské výsledky jednotlivých firem. Společnost KPMG ve Francii se proto rozhodla provést průzkum mezi 14 maloobchodními společnostmi v Itálii, Francii, Velké Británii, Německu, Belgii a Austrálii s cílem zjistit, jak jednotlivé společnosti pokročily v procesu implementace těchto standardů.
Podle nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady z roku 2002 o uplatňování mezinárodních standardů finančního výkaznictví musí společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry registrované na území Evropské unie sestavovat své konsolidované účetní závěrky v souladu s mezinárodními standardy finančního výkaznictví (IFRS) pro každé účetní období následující po 1. lednu 2005 včetně.
Ačkoliv přechod na IFRS se v současné době dotýká pouze omezeného počtu společností, je možné očekávat, že v nadcházejících letech budou tyto standardy uplatňovány ve stále větším měřítku. Existuje celá řada významných maloobchodních společností, které nejsou kótovány na trzích cenných papírů v Evropě a které se intenzivně zabývají přípravou konsolidovaných účetních závěrek v souladu s IFRS, přestože nemusejí. Navíc od roku 2009 již ty evropské společnosti, které sestavují účetní závěrky dle IFRS a které jsou kótované ve Spojených státech nebudou muset upravovat tyto závěrky pro účely souladu s americkými standardy.
Jaké hlavní výhody přináší implementace IFRS? „Jde především o zlepšení transparentnosti finančních informací a jejich harmonizaci v mezinárodním měřítku,“ vysvětluje Romana Benešová, partnerka společnosti KPMG Česká republika zodpovědná za služby účetního poradenství a za oblast služeb maloobchodnímu segmentu.
Změnily se tedy jednotlivé hospodářské ukazatele po aplikaci standardů IFRS? Zřetelný byl především dopad na hospodářský výsledek, který se v roce 2004 v průměru zvýšil o 60 procent. Ke zlepšení výsledku dochází zejména při úpravách goodwillu – například u společnosti Sainsbury činil při základu 100 zvýšení o 132 procent. Další významné dopady na hospodářský výsledek přineslo uplatnění standardů IAS 21 (Dopady změn měnových kurzů), IAS 32 (Finanční nástroje – zveřejňování a vykazování) a IAS 39 (Finanční nástroje – účtování a oceňování).
Nové požadavky na prezentaci účetních závěrek způsobily propad u tak vysoce citlivého ukazatele pro maloobchodní skupiny, jakým je obrat (výnosy). Příkladem úprav vedoucích ke snížení obratu o téměř devět procent je skupina Galeries Lafayette. Důvodem byla zejména reklasifikace dodavatelských bonusů z výnosů společnosti a jejich zobrazení pomoci snížení nákladů na prodané zboží.
Také v rozvahách společností stále existují rozdíly. Jsou vyvolány například tím, že existují možnosti volby při prvním uplatnění IFRS, při vykázání investic do nemovitostí či zachycení investic do přidružených podniků (pouze čtyři společnosti ze zkoumaného vzorku použily metodu poměrné konsolidace), a dále také při konsolidaci společností.
V otázce výkazů zisku a ztráty vedly standardy IFRS k celkové harmonizaci, což v rámci odvětví přispělo k lepšímu porozumění národních odlišností. „Francouzské maloobchodní společnosti stále tíhnou ke koncepci „obratu“, a proto většinou prezentují výnosy z běžné činnosti ve výkazu zisku a ztráty na jediném řádku. Téměř vždy uvádějí marže, což standardy IFRS nepožadují. Německé společnosti zase používají finanční pozice EBITDA (zisk před úrokovými náklady, zdaněním, odpisy a amortizací) a EBITA (zisk před úrokovými náklady, zdaněním a amortizací), které standardy IFRS nedefinují,“ shrnuje Romana Benešová.
Zvláště patrný dopad na interpretaci finančních výkazů maloobchodních společností má aplikace standardů týkajících se zachycení výnosů, zásob, finančních nástrojů či zaměstnaneckých požitků. S ohledem na rozdíly v interpretaci budou jednotlivé maloobchodní společnosti věnovat zvláštní pozornost postupům, které uplatňují ostatní společnosti v daném odvětví.
Bude se patrně jednat o oblasti, kde je možný různý výklad a kde je také řada nezodpovězených otázek týkajících se nových standardů. V této souvislosti není žádným překvapením ani zneklidňující zjištění Evropské poradenské skupiny pro finanční výkaznictví (EFRAG), že mezi účetními přístupy a metodami uplatňovanými v různých zemích Evropské unie panuje značná nejednotnost.
Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) v současné době pracuje na vyjasňování určitých aspektů standardů a ukazuje se, že konzistentní aplikace standardů bude možná nejdříve ve střednědobém horizontu. Proto je pravděpodobné, že společnosti, které se připravují na konverzi svých účetních závěrek do závěrek dle IFRS, budou vycházet ze zkušeností těch společností, které se rozhodly přejít na tyto standardy již dříve.
Follow
