Investiční chování obyvatelstva

Společnost TNS Factum počátkem května 2002 po roce opakovaně provedla průzkum investičního chování obyvatelstva. Oblíbenost jednotlivých možností, jak ukládat volné finanční prostředky, byla sledována od dubna 1995 zhruba v půlročních intervalech do května 2001 a dále potom po roce.

Výzkum byl realizován technikou standardizovaného řízeného interview s reprezentativním souborem 989 občanů starších 15 let, vybraným kvótním způsobem. Dotazování proběhlo ve dnech 3.5 .- 10. 5 .2002.

Nejoblíbenějším způsobem ukládání peněz je nyní stavební spoření. V současném šetření skoro polovina dotázaných (49 %) lidí vypověděla, že má uzavřenu smlouvu o stavebním spoření. To reprezentuje dosti výrazný nárůst od minulého roku, kdy jich bylo 41 %, přičemž tehdy bylo stavební spoření až na čtvrtém místě v pořadí četnosti využívání způsobů ukládání volných finančních prostředků. Jeho obliba vzhledem ke známým výhodám dlouhodobě roste, což ukazuje též na postupné změny v přístupu české populace k otázce bydlení, kterou jsme zaznamenali i v jiných šetřeních, kdy více lidí považuje starost o bydlení za soukromou věc jednotlivých občanů. V poslední době má na vzrůst stavebního spoření zřejmě vliv i pokles úrokových sazeb z bankovních vkladů.

Na druhém místě s podílem respondentů 47 %, což je stejná hodnota jako v minulém roce, je využíván sporožirový nebo postžirový účet. Tyto účty se umístily v loňském šetření spolu s vkladními knížkami na prvním místě v oblibě ukládání peněz. Jejich velká obliba tedy stále trvá. Otázka na sporožirový nebo postžirový účet byla poprvé položena v říjnu 1998. Již tehdy se ukázaly tyto účty být druhou nejoblíbenější možností v pořadí. Tuto pozici si jmenované účty zachovávaly až do předminulého šetření, kdy se tento způsob dostal dokonce již na první místo. Lze se domnívat, že jde spíše o menší částky peněz.

Doma (tzv. „ve slamníku“) své peníze nechává nyní 42 % respondentů, podobně jako minule, kdy to bylo 44 % lidí. Většinou se ale zřejmě jedná o menší částky peněz. Přesto toto spoření doma uzavírá trojici v současné době nejčastějších forem spoření. Jak sporožirový nebo postžirový účet, tak i ponechání peněz doma, však nepatří mezi klasické možnosti investování a byly zařazeny víceméně informativně.

Ukládání peněz na spořitelní vkladní knížku zaznamenalo velmi výrazný pokles proti loňskému šetření. Nyní je využívá pouze necelá třetina dotázaných (32 %), zatímco před rokem to bylo ještě 47 %. Pokles obliby vkladních knížek je tedy značný a souvisí patrně i s uzákoněným nadcházejícím zrušením vkladních knížek na doručitele (v rámci anonymních vkladů). Od roku 1995 obliba tohoto způsobu ukládání volných finančních prostředků stále klesá a předpokládáme, že tomu tak bude i nadále.

Stálicí je sjednání životního pojištění s 32 % obyvatel, které je mají uzavřeno (zaznamenaný větší nárůst od minulého šetření vyrovnal přechodný loňský pokles). Obdobná situace s vyrovnáním přechodného loňského poklesu nastala též u uzavření smlouvy o penzijním připojištění, kdy podíl dospělých osob, jež mají uzavřenu smlouvu, dosahuje nyní 27 %. Obě tato pojištění byla podpořena v nedávné době daňovým zvýhodněním, což se již začalo projevovat. Celkově lze říci, že obliba obou těchto druhů pojištění se dlouhodobě příliš neměnila. Do budoucna očekáváme v souvislosti se zmíněnými zákonnými zvýhodněními těchto pojištění další zvýšení zájmu o ně.

Mezi další poměrně oblíbené způsoby, jak ukládat peníze, patří termínované vklady. Téměř ve stejné oblibě jako v loňském roce jsou krátkodobé termínované vklady (do 1 roku), jejich podíl od minulého šetření jen nepatrně poklesl na 19 %, což potvrzuje, že trend jejich obliby je celkově klesající.

Dlouhodobé termínované vklady jsou mezi občany méně časté (14 %), přičemž od minule u nich došlo k nepatrnému nárůstu, avšak trend jejich využívání je celkově stagnující.

Koupě bytu nebo domu se zařadila v pořadí oblíbených možností ukládání peněz v ČR mezi krátkodobé a dlouhodobé termínované vklady. Od minulého šetření výrazněji vzrostla z 10 % na 16 % dotazovaných, kteří ji nyní uvádějí. Tím vyrovnala loňský pokles a lze konstatovat její setrvání na úrovni roku 2000. Spíše než prostředek ke zhodnocení peněz slouží však byt nebo dům k řešení bytové potřeby jednotlivých občanů, tedy jinými slovy k vlastnímu bydlení.

Ostatní způsoby ukládání peněz nyní využívá vždy výrazně méně než 10 % obyvatel a dochází u nich v průběhu posledního roku většinou jen k menším změnám, které mohou být v rámci statistické výběrové chyby.

Z těchto výsledků je patrné, že zájem o většinu sledovaných investičních možností v současnosti poněkud vzrostl, což může souviset se vzrůstající důvěrou ve finanční instituce i se zvyšujícími se reálnými příjmy obyvatelstva.

Na rozdíl od předchozích šetření bylo nyní u respondentů, kteří využívají vkladní knížky, rovněž zjišťováno, zda používají vkladní knížku na jméno nebo na doručitele. Z šetření vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny mají vkladní knížky na jméno a pouze pětina na doručitele, přičemž 6% má obě tyto vkladní knížky. Zdá se však, že mnozí dotazovaní, přestože rozdíl mezi těmito dvěma druhy vkladních knížek byl v otázce uveden, dobře nevědí, jakou knížku vlastně mají. Uvedené odpovědi je proto třeba brát s určitou opatrností.

V závěrečné zprávě z výzkumu jsou dále uvedeny analýzy odpovědí na otázky, jak s vkladními knížkami na doručitele hodlají občané naložit a jakým finančním institucím by dali přednost, aby se o prostředky ze zrušených vkladních knížek nadále postaraly.

V souvislosti s investičním chováním obyvatel byla do průzkumu také zařazena otázka na očekávání dalšího vývoje inflace ze strany obyvatel. Pokud tedy jde o očekávání dalšího vývoje v tomto roce, skoro tři pětiny obyvatel předpovídají nárůst inflace. Pouze čtvrtina dotázaných si myslí, že inflace v tomto roce zůstane zhruba na stejné úrovni a jen 4 % se domnívají, že klesne. Proti předešlému šetření před rokem se poněkud snížil podíl lidí, kteří předpokládají nárůst inflace a naopak zvýšil podíl těch, kteří počítají s jejím setrváním.

V tomto šetření byla též položena otázka, která má modelovat spotřební chování – zda občané dávají přednost spotřebě nebo investicím. Z výsledného grafu je zřejmé, že v současné době u dotazovaných převažuje sklon k investicím nad sklonem ke spotřebě. Spotřebu preferuje pouze třetina občanů, zatímco pětina by získané peníze uložila v bance (na korunový nebo devizový účet) a dvě pětiny by je investovalo jiným způsobem.

Vzhledem k odlišné formulaci této otázky nelze uvedené výsledky přímo srovnávat s výsledky podobné otázky v loňském šetření.

Grafy:
Graf 1 – Nejčastější způsoby ukládání volných finančních prostředků obyvatelstva
Graf 2 – Ostatní způsoby ukládání volných finančních prostředků obyvatelstva I.
Graf 3 – Ostatní způsoby ukládání volných finančních prostředků obyvatelstva II.