Firmy zabývající se péčí o lidské zdraví se ocitají pod tlakem zásadních změn prostředí a okolností, za kterých fungují. Demografické posuny, globalizace, úspory výdajů na zdravotní péči, ale také příležitosti na nově se otevírajících trzích a požadavek dostupnosti léčiv přinutí tyto společnosti ke změnám ve všech činnostech: od výzkumu a vývoje až po prodej a marketing hotových výrobků. Cesty, jakými se firmy vydají v příštích 10 letech, mapuje společná studie Deloitte Touche Tohmatsu a Economist Intelligence Unit, vydaná pod názvem Budoucnost průmyslu zdravotní péče: strategie úspěchu v roce 2015 (The Future of the Life Sciences Industries: Strategies of Success in 2015).
Nová doba naučí staré psy novým kouskům
„Nejúspěšnějšími firmami v oboru zdravotní péče budou ty, které nejen dokáží reagovat na změněné podmínky, ale které se dokáží samy měnit a využít toho ve svůj prospěch,“ napsal Robert Go, vedoucí skupiny Deloitte Touche Tohmatsu pro farmaceutický průmysl a zdravotní péči, v úvodu právě publikované výzkumné studie. Podkladem pro její vznik byl dotazníkový průzkum mezi 193 vysokými manažery farmaceutických, biotechnologických a dalších společností provedený v minulém roce. S vybranými respondenty byl pak následně uspořádán kulatý stůl, kterého se účastnili také analytici, experti a vědci z jiných oborů. „Jen těžko bychom našli jiné průmyslové odvětví, které by bylo důležitější. Zdravotní péče kriticky ovlivní budoucnost lidí nejen v bohatých zemích, ale i v rozvojových státech. Je to rovněž odvětví, které má schopnost vytvářet velké bohatství,“ řekl u tohoto kulatého stolu Dr. Daniel Franklin, ekonom a výkonný editor studie. Jako své strategické cesty k úspěchu firmy pro příští desetiletí nejčastěji citovaly masivní posílení výzkumu a vývoje (74 % dotázaných manažerů), vytváření spojenectví a partnerství (52 %), získávání talentovaných odborníků a spolupráci s nimi (41 %), vytváření užších vztahů se zákazníky (37 %) a zjednodušení procesu komercionalizace produktů (36 %). Překvapivě malý důraz účastníci průzkumu kladli na fúze a akvizice, a to jak za účelem posílení výzkumu a vývoje (důležitá strategie pro 33 % respondentů), tak také v dosahování vyšších výnosů (méně než 20 %). „Strategie se hodně lišily podle specializace společností, jejich velikosti a regionů, v nichž působí. Všechny se ale shodují v tom, jak budou měřit svůj úspěch: růstem zisků, vysokou reputací a množstvím nových a vyvíjených produktů,“ řekl Petr Kymlička, Deloitte Česká republika. „Většina firem si také uvědomuje, že bude muset získávat nové dovednosti v různých svých činnostech.“ Podle průzkumu 80 až 90 % dotázaných odhaduje, že během příštích 10 let musí posílit své schopnosti ve flexibilitě, výzkumu a vývoji. Přes 80 % manažerů si totéž myslí o dovednostech v managementu, prodeji a marketingu.
Výzkum a vývoj teprve přinese své ovoce
Produktivita výzkumu a vývoje je nyní na rekordně nízké úrovni. Počet nových medikamentů uváděných na trh klesá. Zároveň ale farmaceutický průmysl v současné době vydává na výzkum a vývoj tolik prostředků, jako nikdy v minulosti. „Nikdo si nebude moci dovolit ty léky kupovat. To je jeden z hlavních problémů, který naše odvětví musí vyřešit,“ varuje Sir Alan Langlands, rektor University of Dundee. Většina firemních manažerů je ale přesvědčena, že se trend změní a nové výrobky začnou ve velkém počtu vstupovat na trh. Dvaapadesát procent respondentů soudí, že v roce 2015 budou nejméně polovinu příjmů jejich firem zajišťovat nové výrobky a služby, které nyní nenabízejí. Inovační proces se zrychluje. Počet přípravků, jež se nyní nacházejí v 1. fázi klinického testování, se mezi roky 1995 a 2005 zdvojnásobil. Kolik produktů při testování selže, to se dá jen těžko odhadovat, dvě třetiny ředitelů průmyslových firem si však uvědomuje, že převádění nápadů do komerčních produktů musí být rychlejší a efektivnější. Firmy budou hledat východiska především ve vytváření strategických spojenectví a aliancí, a to nejen v komerční sféře, ale také s vědeckými pracovišti mimo průmysl, jako jsou univerzity a výzkumné ústavy. Hodlají rovněž zvyšovat výdaje na vlastní výzkum a vývoj a bude docházet mj. ve větší míře k outsourcingu výzkumných a vývojových činností. Dostupnost nových léčiv je další klíčový problém farmaceutického průmyslu. Náklady na vývoj jediného preparátu dosahují 1 miliardy dolarů. V této částce jsou ovšem zahrnuty i náklady na nedokončené projekty, omyly a slepé uličky. „Takové výdaje děsí politiky a plátce za zdravotní péči, ale farmacie je vysoce rizikové podnikání,“ poznamenává Kymlička.
Nové trhy jsou důležité pro expanzi
Přibližně polovina respondentů odhaduje, že za 10 let poplyne z nově se otevírajících trhů nejméně 25 % všech příjmů jejich firem. Nejvíce perspektivní jsou Čína, Indie a střední a východní Evropa. Průnik na tyto trhy s sebou ponese masivní investice do regionů, a to kromě marketingu i do výroby, výzkumu a vývoje. Nedá se ale očekávat, že by přenesení výzkumu a vývoje do těchto zemí bylo motivováno úsporami, jako tomu bývá např. u investic do výroby ve zpracovatelském průmyslu. Vzdělaní a nadaní lidé z Indie nebo Číny například požadují mzdy srovnatelné se svými západními kolegy a testování léčiv je stejně náročné kdekoliv na světě. Půjde spíše o extenzívní rozšiřování výzkumných a vývojových kapacit. Co do efektivnosti výzkumu zůstanou, podle názoru podnikových manažerů, na světové špičce USA.
Marketing a obchod blíže k pacientovi
Rostoucí spotřeba zdravotní péče zajistí růst příjmů farmaceutických a dalších podniků z oboru zdravotní péče. O tom je přesvědčeno 80 % dotazovaných ředitelů. Firmy si ale budou muset osvojit nové metody marketingu a prodeje, to si myslí dokonce 90 % respondentů. Jsou-li výrobci nyní zvyklí oslovovat především lékaře, regulátory a státní orgány pro zdravotní péči a plátce této péče, v budoucnu budou muset mnohem více komunikovat přímo s pacienty. To znamená hlavně důkladně je informovat, spolupracovat s nimi na řízení léčby, apod. Nelze pominout ani cenovou konkurenci, která získá na důležitosti. Tvorbu nových obchodních modelů a marketingovou komunikaci budou v příštích letech významně ovlivňovat státní zásahy do systému zdravotní péče. Ministři zdravotnictví se zejména budou snažit udržet výdaje pod kontrolou a snižovat náklady. Podnikatelé proto odhadují, že se pozornost přesune k preventivní péči, vakcinaci a zvýšení podílu služeb na úkor výdajů na léky. Nicméně k úsporám na zdravotní péči jsou skeptičtí: „Když budou vlády platit méně, také méně dostanou, což se ale také odrazí v našich rozvahách,“ varuje Dr. Daniel Vasella, výkonný ředitel Novartisu. „Proto je velmi důležité vzít tyto skutečnosti v úvahu při vytváření produktového portfolia a při hodnocení potřeb zákazníků. Znamená to nabízet značková léčiva, generika, vakcíny i volně prodejné léky.“
– red –
Follow
