Společnost Factum Invenio, s.r.o. položila v rámci svého programu omnibusových šetření otázky týkající se vánočního chování českých spotřebitelů. Dotazování proběhlo ve dnech 15.11. – 22.11.2006 metodou řízených osobních rozhovorů na reprezentativním výběrovém souboru 998 občanů České republiky ve věku od 15 let získaném kvótním výběrem.
Kolik utratíme za jídlo a pití?
V letošním roce hodlají české domácnosti vydat za potraviny v průměru 2.492 Kč a za alkoholické nápoje 409 Kč. Průměrné předpokládané výdaje za nealkoholické nápoje a za další položky, jako například vánoční ozdoby a jiné předměty (s výjimkou dárků), činí 388, respektive 362 korun. Nejméně pak Češi utratí za vánoční stromek (v průměru 157 Kč).
Zatímco se průměrné výdaje na potraviny i nápoje určené na Vánoce mezi lety 2001 až 2004 stále mírně snižovaly, loni byl zaznamenán opětovný nárůst, a to zejména u potravin. Data z letošního roku sice oproti loňsku vykazují pokles, nicméně se průměrné předpokládané výdaje blíží k hodnotám z roku 2002.
Nejvíce se chystají utrácet lidé ve věku 30 – 44 let, osoby s hrubým měsíčním příjmem domácnosti nad 25 tisíc korun a lidé žijící v tří až čtyřčlenných domácnostech. Nejméně naopak vydají senioři, lidé s nižšími příjmy domácnosti, ovdovělí a rozvedení a dále ti, kteří žijí v jednočlenných domácnostech.
Kolik Češi vydají za dárky?
Obyvatelé České republiky předpokládají, že v letošním roce utratí za vánoční dárky v průměru 5.282 Kč. Oproti předcházejícím rokům tato částka znamená výrazný nárůst – letošní předpokládané výdaje jsou dokonce vyšší, než tomu bylo před pěti lety, kdy započal trend mírného poklesu trvající až do loňského roku. „Na druhé straně jsou předpokládané vyšší výdaje za dárky patrně kompenzovány mírným poklesem průměrných částek, které letos české rodiny hodlají utratit za potraviny a nealkoholické i alkoholické nápoje,“ říká projektová manažerka Martina Rubášová.
Ženy předpokládají, že oproti svým mužským protějškům utratí v průměru o cca 400 Kč více (muži: 5.196 Kč, ženy: 5.604 Kč). Výrazně více se za vánoční dárky chystají utrácet lidé mezi 30 a 59 lety (průměr okolo 6.751,- Kč), s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou: 6.387 Kč, VŠ: 7.556 Kč), osoby z početnějších domácností, kde jsou děti (a tudíž i ženatí a vdané, na rozdíl od svobodných nebo ovdovělých), obyvatelé velkoměst nad 100 tisíc obyvatel (7.108 Kč) a rovněž lidé s příjmy domácnosti nad 30 tisíc korun měsíčně (průměrná předpokládaná útrata činí 7.865 Kč). Přibližně desetina Čechů se při nákupu vánočních dárků vejde do jedné tisícikoruny (11 %), 7 % občanů však naproti tomu předpokládá, že utratí 10.000 Kč a více.
Češi letos hodlají utratit v průměru 1.169 Kč na jednoho obdarovaného, což je částka, která je nejvyšší za šest let.
Počet obdarovaných osob
Stejně jako loni Češi letos darují vánoční dárky nejčastěji třem až čtyřem osobám (29,4 %). Téměř shodný podíl lidí se však chystá obdarovat pět až šest osob (28,2 %). Více lidem koupí dárek výrazně častěji ženy, osoby středního věku mezi 45 a 59 lety a s příjmy domácnosti nad 25 tisíc korun měsíčně. Počet obdarovávaných se zvyšuje úměrně počtu lidí v domácnosti, v níž člověk žije.
Půjčíme si na Vánoce?
Drtivá většina českých spotřebitelů prohlašuje, že si vánoční dárky pořídí z úspor, respektive z hotovosti, kterou má k dispozici (86,8 %). Přibližně desetina lidí je připravena využít kontokorentu, který mají ke svému účtu (9,6 %) a 8,5 % občanů k nákupu dárků využije kreditní kartu. To, že zakoupí zboží na splátky, říká 5,6 % Čechů a 3 % lidí si prý půjčí peníze od příbuzných či známých. Další způsoby financování vánočních dárků však zaznívají velmi výjimečně, v řádu do 1 % případů. Zůstává otázkou, zda si na nákup dárků vezme úvěr opravdu pouhých 0,2 % Čechů nebo zda lidé nejsou ochotni takové informace sdělovat a tuto skutečnost „přiznat“.
K využití kontokorentu, kreditní karty a ke koupi zboží na splátky se významně častěji chystají lidé ve věku 30 až 44 let, mladí lidé si častěji než ostatní půjčí od příbuzných a přátel.
„Naše“ vs. zahraniční výrobky
Pro většinu Čechů nehraje žádnou roli, zda při nákupu vánočních dárků sáhnou po tuzemském či zahraničním výrobku (65,7 %). Takřka pětina spotřebitelů však záměrně upřednostňuje zboží českých výrobců (19,6 %) a 8,2 % osob naopak dává přednost zahraničnímu zboží.
Zahraniční zboží upřednostňují nejčastěji mladí do 29 let (17,1 %). České zboží si naproti tomu častěji vybírají lidé starší (60 a více let: 32,5 %), ženy (22,8 %) a osoby s nižšími příjmy. Téměř tři čtvrtiny lidí mezi 30 až 44 lety nakupuje české či zahraničí výrobky „jak kdy“, podle momentální nálady nebo situace (71,5 %).
Nakupujeme s předstihem nebo na poslední chvíli?
Většina Čechů (59,8 %) zahajuje nákup vánočních dárků až v listopadu a prosinci. Během září a října začíná nakupovat více než čtvrtina občanů (27,1 %) a pouze 8,6 % spotřebitelů nakupuje s větším předstihem. Pouze 1,4 % lidí má většinu dárku nakoupenou již na konci října, o konce listopadu stihne převážnou část svých dárků nakoupit 15,6 % občanů. Drtivá většina české populace však nákup vánočních dárků dokončuje až v prosinci (78,9 %).
Nákupy dárků odkládají především muži, mladí lidé do 29 let a svobodní (téměř polovina z nich začíná dárky nakupovat až v prosinci). Své vánoční nákupy častěji dokončují už v říjnu a v listopadu ženy (září: 2,2 %, říjen: 20,7 %).
Follow
