Společnost The Economist Corporate Network provedla ve spolupráci s firmou Ernst & Young průzkum, který se zabýval otázkou vlivu vstupu do Evropské unie na hospodářství kandidátských zemí. Z průzkumu vyplývá, že pozitivními důsledky rozšíření EU jsou sladění zákonů a standardů, zlepšení obchodních podmínek a zvýšení počtu investic, zatímco mezi nevýhody bude možné zařadit zvýšení ceny pracovní síly, vyšší daně a nové vymezení pracovně právních vztahů.
Jaký bude mít vstup do EU vliv na ekonomiku České republiky?
„Česká republika má v souvislosti se začleněním méně důvodů k obavám než mnohé z ostatních kandidátských zemí,“ řekl Dirk Kroonen, partner Ernst & Young pro Českou republiku. „Většina velkých podniků má již nyní zahraniční majetkovou účast a tyto podniky zajišťují tři čtvrtiny vývozu a kolem třetiny hrubých stálých investic. Kolem nadnárodních firem působících v ČR roste sílící sektor malých a středních podniků, který je již integrován do jejich mezinárodních dodavatelských řetězců,“ dodal Dirk Kroonen.
Česká republika se musí podle analýzy vypořádat s bezprostředními problémy ve třech oblastech. První z nich je implementace zákonů a systémů, kde ČR dosud zaostává, přestože ji EU v poslední zprávě o stavu příprav na přistoupení do určité míry chválí. Registrace živností je v ČR dosud obtížná a zdlouhavá a konkursní řízení jsou nadále neprůhledná. Druhým problémem je nutnost tvrdšího postupu vůči ztrátovým podnikům těžkého průmyslu, kterým stát už několikrát pomohl z nesnází, aniž by je donutil ke skutečné restrukturalizaci. A třetím problémem je řešení rozpočtové krize, k čemuž je zapotřebí vypořádat se s kontroverzními tématy, jakými jsou penzijní systém, zdravotnictví a školství.
Které podniky budou mít ze začlenění do EU největší prospěch?
Ze situace budou nejvíce těžit nadnárodní společnosti se sídlem v EU nebo ty, které jsou dnes v podnikatelském prostředí EU výrazně zastoupeny. Přizpůsobení se novým normám například značení, balení nebo ochrany životního prostředí pro ně nebude znamenat žádné velké náklady. Budou mít prospěch ze snížení dosud přetrvávajících celních sazeb i netarifních bariér a tím se jejich zboží stane dostupnějším na místních trzích a nadnárodní společnosti budou schopny začít využívat celoevropské distribuční systémy. Rozšíření sice spotřebitelům ve východní Evropě nepřinese okamžitý velký nárůst příjmů, ale za pět až deset let dojde k podstatné změně kupní síly. Zvýšený růst a vyšší mzdy zvýší disponibilní příjmy. Ceny základních potravin, energií, vody se sice po přistoupení zvýší, ale ceny náročnějšího spotřebního zboží budou dostupnější, a to v důsledku poklesu transakčních nákladů, zvýšení konkurence a změn daní a cel.
Zvýší se po začlenění množství zahraničních investic?
Nelze očekávat nikterak výrazné zvýšení investic do střední a východní Evropy. Většina firem, které se nechaly zlákat potenciálním rozšířením již investovaly a někteří z investorů, kteří ještě čekali, se chystali využít velkorysých daňových úlev, které ale padnou za oběť předpisům EU. Vlna investic se vzedmula v roce 1993, když se Evropská unie zavázala, že dojde k rozšíření. Další nárůst přišel v roce 2000, když opožděná jednání o vstupu zahájily Litva, Lotyšsko a Slovensko. Od roku 1996 se tok zahraničních investic do východní Evropy více než zdvojnásobil a v roce 2000 dosáhl výše 22 miliard EUR. V Polsku, Maďarsku a České republice je již úroveň zahraničních investic opravdu vysoká: dosahuje v těchto zemích 20 % stálých investic a 4-5 % HDP.
Se začleněním do EU se časem změní i kvalita investic. Členství v EU bude symbolicky značit konec globální výhody kandidátských zemí z hlediska nízkých nákladů na pracovní sílu. Zvyšování mezd už vede k posouvání zahraničních zpracovatelských kapacit dále na východ. Z hlediska pracovních nákladů už samy nové členské státy nebudou po přistoupení s to konkurovat Asii nebo Ukrajině. I Rumunsko a Bulharsko, které nejsou v první vlně začlenění, dnes mají prospěch ze zvýšení investic v sektorech s větším podílem lidské práce. Lepší podnikatelské prostředí v nových členských státech EU zvýší množství investic směřujících do výzkumných a vývojových center a do technicky náročnějších výrob, jak je tomu už v Maďarsku a v České republice.
Nové členské státy však přesto nejméně dalších 20 let zůstanou v EU centrem výroby s nízkými náklady. Španělsko a Portugalsko jsou v EU už 15 let, ale mzdy mají stále mnohem nižší než v Německu. Nové členské státy tak budou mít podobnou možnost zůstat pro investory nadále atraktivní, a to zvláště tam, kde kvalifikace pracovních sil, dobrá infrastruktura a blízkost hlavních trhů hrají stejně důležitou roli jako pracovní náklady.
Dalším důsledkem členství v EU bude skutečnost, že nové členské státy budou fungovat jako most k dalším zemím. Polsko a pobaltské republiky si budují pozici základen pro investice a obchod s Ruskem. Slovinsko se stává centrem obchodu v jihovýchodní Evropě – slovinské firmy jsou už dnes největšími investory v Bosně a jsou aktivní i v Chorvatsku a Srbsku.
Follow
